Případ zavražděné maltské novinářky Daphne Galiziu projednáván na plénu EP

Pracoval jsem 14 let jako válečný zpravodaj. Reportoval jsem ze zhruba 20 válečných konfliktů, od Balkánu přes Kavkaz až k Afghánistánu. Pokusil jsem se dnes spočítat kolegy novináře, které jsem znal a kteří zemřeli násilnou smrtí. Je jich asi dvacítka, od bezejmenných dělníků novinářského řemesla – stringerů, dodavatelů obrázků, záběrů a faktů pro velké agentury až po novinářské špičky. Anička Politkovskaja, statečná ruská novinářka, s níž jsem pracoval v druhé čečenské válce, patří mezi ně.
Politici také umírají na polích válečných a násilných. Jedním z nich byl generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld, jehož letadlo v roce 1961 se stalo předmětem teroristického útoku. Ani nemusím připomínat zavražděné americké presidenty.
Jsme na jedné lodi, vzdorující vlnám násilí, my politici i novináři. Proto nesmíme zapomenout na maltskou novinářku Daphne Galiziu. Její surovou vraždu je potřeba vyšetřit a pachatele potrestat. Je naší povinností to požadovat.
K tomu připojuji pár faktů, které skvěle vyhledal můj stážista Matyáš:

– Novinářce Daphne Caruana Galizia bylo 53 let, když nasedla do svého vozu ve vesnici Bidnija, kde bydlela. Vůz zanedlouho poté explodoval. Bomba, která novinářku zavraždila, byla podle informací policie detonována na dálku.
– Dva týdny před svou smrtí se novinářka svěřila policii s tím, že jí bylo vyhrožováno smrtí.
– Premiér Muscat řekl, že ač byla novinářka jeho oponentem, nezastaví se, dokud nenajde viníka.
– Byla známá pro svůj blog, ve kterém identifikovala korupci v politice.
– Její blog kritizoval zejména vládnoucí Labouristickou stranu, ale i představitele středopravé Národní strany.
– V poslední době začala kritizovat lídra této strany Adriana Deliu za jeho podnikatelskou minulost. Delia měl v době své právní praxe údajně vazby na byznys s prostitucí v Londýně.
– Po odhalení Panama Papers obvinila ženu premiéra Malty Josepha Muscata z toho, že byla vlastníkem tajné společnosti, která přijímala peníze od rodiny Alijeva, Ázerbajdžánského diktátora.
– Její blog četlo i 400.000 lidí denně, což je více, než je součet objemu veškerých tištěných novin na Maltě (země má 420.000 obyvatel).
– V den, kdy byla zabita, napsala Galizia tweet „Zločinci jsou nyní všude, kam se člověk podívá. Situace je zoufalá.“

Kariéra

– Novinářkou byla přes třicet let, byla pionýrkou v oblasti investigativní novinařiny. Říkalo se jí „Wikileaks v jedné osobě“. Denně napsala až 30 textů.
– Galizia byla často viděna jako stoupenec Národní strany, což sama odmítala. Po kritice Delia z NS byla považována některými podporovateli strany za zrádkyni.
– V poslední době byla novinářka 36x obviněna z pomluvy, což mělo být údajně součástí širší strategie, která jí měla umlčet.

Panama Papers a Ázerbajdžán

– Po skandálu s Panama Papers svolal premiér Muscat předčasné volby, které letos v létě vyhrál.
– Podle zjištění Panama Papers byli s offshorovými firmami spojeni dva Muscatovi blízcí spolupracovníci, Konrad Mizzi a Keith Schembri.
– Ekonomické vazby mezi Ázerbajdžánem a Maltou se prohlubují.

Reakce

– Julian Assange z wikileaks nabídl 20.000 € za informaci, vedoucí k nalezení viníka.
– Její syn Matthew řekl, že „matka byla zavražděna, protože stála mezi vládou práva a těmi, kteří se jí pokouší narušit.“ Matthew pracuje v Mezinárodním konsorciu investigativních novinářů, které dostalo minulý rok Pulitzerovu cenu za práci na Panama Papers.
– Novináři uspořádali průchod v hlavním městě Vallettě a prohlásili, že se nenechají zastrašit.
– Vláda nabídla 1 milion € za informaci, která povede k dopadení viníka. Synové zavražděné tento krok odmítli podpořit a volají po rezignaci premiéra Muscata.