Případ Chodorkovskij se týká i nás

Na Senátní výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se obrátila advokátní kancelář zastupující Michaila Chodorkovského, bývalého šéfa ruské firmy Jukos, který byl odsouzen k osmi letům vězení v táboře nucených prací (Krasnokamensk, Sibiř). Jednání Výboru se účastnili jako hosté zástupci Ministerstva zahraničních věcí, žurnalisté (Ruská federace) a dále senátoři Karel Schwarzenberg (Výbor pro záležitosti Evropské unie), Jaromír Štětina a Rostislav Slavotínek (Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost).

Zástupci advokátní kanceláře Amsterdam & Peroff, kteří zastupují pana Chodorkovského a jeho uvězněné spolupracovníky, seznámili přítomné se situací. Podle obhájců:

je Michail Chodorkovskij vězněn na základě vykonstruovaného procesu a v rozporu s platnými ruskými zákony a Evropskou úmluvou o lidských právech, kterou Rusko ratifikovalo v roce 1996.
byl Chodorkovskij deportován 7000 km od Moskvy do radioaktivně zamořeného území, přičemž se jeho zdravotní stav rapidně zhoršuje. Ve vězení je šikanován, přežil brutální útok spoluvězně.
došlo k porušení základních práv obžalovaných na spravedlivý soudní proces. Tak například:

– obhájce byl předvolán k výslechu

– dokumenty týkající se obhajoby byly obhájci zabaveny při domovní prohlídce

– většina soudních jednání s obžalovanými byla neveřejná

– obhájcům je odepírán přístup k obžalovaným, a to i při důležitém soudním líčení

– došlo k řadě účelových domovních prohlídek často bez řádného soudního příkazu

jde v této kauze o snahu ruských orgánů zastrašit pana Chodorkovského jako podnikatele i jako demokrata, který podporuje opoziční politické strany. Dle advokátů nejde pouze o politický proces s M. Chodorkovským, ale o přímý útok na svobodu a demokracii v Ruské federaci.

Výbor se rozhodl popisované skutečnosti ověřit a vrátit se k tématu na svém příštím jednání. Zvažuje se možnost inspekční cesty několika senátorů do věznice v Krasnokamensku, aby se přesvědčili o podmínkách věznění pana Chodorkovského.

Michaila Chodorkovského uznalo politickým vězněm plénum Poslanecké sněmovny španělského parlamentu a vyzvalo španělskou vládu, aby „podnikla nezbytné formální kroky vůči ruským orgánům k dosažení okamžitého propuštění pana Chodorkovského.“ V podobném duchu se na presidenta Putina obrátil i bývalý president ČR Václav Havel. Jeho dopis signovalo osm význačných politiků z Evropy a Severní Ameriky. Presidentu Putinovi také v červenci napsalo přes 100 poslanců Evropského parlamentu s výzvou, aby byl Michail Chodorkovskij navrácen do věznice v blízkosti Moskvy a aby mu byl urychleně dopřán spravedlivý proces.

Další výzvu na podporu Michaila Chodorkovského podepsali v dubnu t.r. například Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec v Ruské federaci, Ivan Klíma a Michal Viewegh, spisovatelé, Jan Sokol, universitní profesor, Karel Hvížďala a Petra Procházková, publicisté, Miloš Pojar, ředitel vzdělávacího a kulturního centra židovského musea, Eduard Outrata, Karel Schwarzenberg a Zdeněk Bárta, senátoři, Petr Bratský a Miroslav Kalousek, poslanci, ale například i současní ministři pro místní rozvoj Petr Gandalovič a zahraničních věcí Alexandr Vondra.

„Ruská federace se v devadesátých letech vydala na cestu od totality k demokracii. Nemohu však souhlasit s názorem, že je Rusko standardní demokracií, jak Výboru pro lidská práva tvrdili zástupci Ministerstva zahraničních věcí. Nezávislí pozorovatelé potvrzují, že porušování lidských práv a zásahy státu do nezávislosti justice jsou v Rusku běžnou záležitostí. V posledních letech dochází k útokům proti nezávislým médiím a novinářům. Případ Chodorkovskij je, nehledě na to, zda se dopustil či nedopustil porušení ruských zákonů, odstrašujícím příkladem státní mocí řízeného pokusu zlikvidovat nepohodlného politického protivníka. Česká republika jakožto člen Evropské unie by se neměla tvářit, že toto vše nevidí.“