Příběh moskevského bankéře Ilji Staševského spěje ke konci

Jiří CHUM, moderátor
——————–
Příběh moskevského bankéře Ilji Staševského, který hledá v Česku útočiště před ruskou justicí, spěje ke konci. Staševskij strávil na jaře přes měsíc ve vazbě, kam ho poslal soud na základě žádosti o vydání, kterou České republice předala Ruská federace. Podle ruských orgánů se měl podílet na zpronevěře státních peněz. Moskva ale nedodala materiály k vydání Štaveského ve lhůtě, kterou předepisují české zákony, proto byl propuštěn a krátce na to mu ministerstvo vnitra udělilo azyl. Za pár dní ale čeká Staševského další soud. Detaily má reportér Rádia Česko Jan Hrbáček.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Rusko viní někdejšího šéfa Moskevské inovační banky Ilju Staševského ze zpronevěry státních peněz, které byly určeny výrobci stíhaček MIG 29. Staševskij ale tvrdí, že v době, kdy peníze zmizely, už v bance nepracoval a dokládá to dokumenty o rozvázání pracovní smlouvy. Pak odešel do České republiky. Když se v březnu 1998 vrátil do Ruska, policie ho zatkla a strávil rok a den ve vazbě ve dvou věznicích Butyrka a Motrosskaja Tišina. Posléze byl na kauci padesát tisíc dolarů, na kterou se složili jeho přátelé, propuštěn a vrátil se zpátky do České republiky, kde požádal o azyl. Ten nedostal, ale ministerstvo vnitra mu udělilo takzvanou doložku, že se nemůže vrátit do své vlasti kvůli ponižujícímu nebo nelidskému zacházení. V České republice pak vydal knihu popisující jeho zážitky z ruských věznic. V roce 2005 začal po Staševském na základě ruské žádosti pátrat Interpol a právě na základě zatykače Interpolu strávil Staševskij letos na jaře čtyřicet dní v ostravské vazební věznici. Staševského verdikt soudu o vazbě udivil, protože podle něj nerespektoval rozhodnutí ministerstva vnitra o jeho ochraně.

Ilja STAŠEVSKIJ, bývalý šéf Moskevské inovační banky
——————–
Podle konstatování ministerstva vnitra mi hrozí nelidské zacházení ve vlasti, anebo mučení. Já jsem předložil rozhodnutí ministerstva vnitra o tom, že se na mě vztahuje překážka vycestování. Já jsem předložil nález Ústavního soudu, podle kterého mám doplňkovou ochranu.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Soudce Krajského soudu v Ostravě Miloslav Studnička, který o Staševského vazbě rozhodoval, ale říká, že mu tyto materiály nikdo nepředložil.

Miloslav STUDNIČKA, soudce Krajského soudu v Ostravě
——————–
Já jsem, prosím vás, nic takového neměl, já jsem ho pouze bral do předběžné vazby. Byla tam žádost o vydání, kriminální delikt, podvod a zpronevěra, dvě stě třicet tři milionů USD na sanaci a modernizaci MIG 29 převedeno do zahraničí a využito v zahraničí. /Nesrozumitelné/, tak jsem to viděl.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Přesto, že má Rusko o Staševského eminentní zájem, žádné dokumenty o jeho vině na podvodném vylákání peněz v zákonné lhůtě nedodalo, takže po čtyřiceti dnech Staševskij vazbu opustil. A právě tato skutečnost a také pochroumané zdraví z ruských věznic přispělo podle šéfa odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáše Haišmana k tomu, že Staševskij získal po osmi letech politický azyl. Rádio Česko se proto obrátilo na ruskou ambasádu v Praze, aby vysvětlila, proč Moskva příslušné materiály nedodala. Mluvčí Alexander Pismennyj ale do natočení reportáže nezareagoval. Jak už jsme naznačili v úvodu, Staševského případ udělením azylu nekončí, 15. srpna se v Ostravě znovu sejde soud, opět kvůli vydávacímu řízení do jeho mateřské země. Staševskij k jeho jednání vzhlíží s obavami a netuší, jak dopadne.

Ilja STAŠEVSKIJ, bývalý šéf Moskevské inovační banky
——————–
Můžu jenom předpokládat, protože to první rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě bylo podle mě trochu divné. To uvalení předběžné vazby nebylo opodstatněné, pan soudce to odůvodňoval možností mého útěku, což je absurdní.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Státní zástupkyně Petra Tittková, která případ dozoruje, se už v médiích nechala slyšet, že pokud materiály z Ruska dorazí i se zpožděním, bude se o vydání Staševského znovu rozhodovat. Zákon to prý podle ní nevylučuje. Dnes už ale říká, že by jednání mělo být spíše formalitou.

Petra TITTKOVÁ, státní zástupkyně
——————–
Trestní řád stanoví podmínky nebo zákonné překážky vydání osoby do ciziny a jednou z těchto překážek je, pokud je této osobě udělen azyl. Musí se samozřejmě toto řízení o tom vydání nějakým způsobem ukončit a o tom může rozhodnout jedině soud, proto tam to veřejné zasedání je nařízeno.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Soud podle vyjádření žalobkyně nemůže zrušit rozhodnutí ministerstva vnitra o udělení azylu. Měl by tedy, jak již předeslala, vydávací řízení uzavřít s tím, že Česká republika Ilju Staševského do Moskvy vydat nemůže. Myslí si to i senátor Jaromír Štětina, který působil v Rusku dlouhodobě jako novinář, a získal mnoho informací o podmínkách v ruských věznicích. Zná i postupy, které Rusko volí, když chce z ciziny získat zpět svoje nepohodlné občany.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ten mechanismus používání Interpolu ze strany ruských orgánů činných v trestním řízení je zaběhlý, já už jsem se s tím setkal. Já si myslím, že by nezaškodilo v našich orgánech činných v trestním řízení brát některá obvinění, která přicházejí z Ruska, s rezervou, poněvadž velice často mohou mít politické pozadí.

Jan HRBÁČEK, redaktor
——————–
Štětina bude průběh soudního řízení o Staševském velmi bedlivě sledovat.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Věřím, že to bude jenom nějaké formální uzavření, když pan Staševskij dostal azyl, tak že už mu žádné nebezpečí nehrozí.