Převratný výsledek bádání u Micáskova mlýna

V sobotu odpoledne proběhlo bádání v okolí jedné z významných čertovských lokalit Čertovo břemeno v jižních Čechách.

Badatel Štětina určuje pomocí GPS vzdálenost do Jeruzaléma

Jaromír Štětina přijal pozvání místních čertologických badatelů, kteří se dostavili v hojném počtu na kole a z Nadějkova, kde výprava začala,  se přemístili k Micáskovu mlýnu. Právě zde u čertova kamene, mělo proběhnout samotné bádání. Podle pověsti a místních pamětníků leží nedaleko mlýna balvan, na němž se rýsuje postava ďábla. Poblíž spočívá jiný balvan s dírami, kterému se říká Čert. Kdysi se prý čert vsadil s micáskovskou mlynářkou, že do rána přinese kámen z Jeruzaléma. Dobře ukrytý kohout však zakokrhal a čert sázku prohrál. Jak typické pro českého čerta, který nelicitoval, ale po prohrané sázce obvykle jen zasmradil a čestně odletěl.

Výpravu doprovází i nejstarší Micásek, neboli pan Dvořák z Micáskova mlýna, který uvádí trochu odlišnou verzi příběhu, kterou kdysi zapsal jeho strýc:

Bydlela na tom místě, kde nyní rodný můj dům stojí, stará baba, která čarovala. Nebylo ještě vesnic po vrších kolem údolí nad Smutnou se rozlévajících. Celá krajina vůkol byla pouze hustým lesem pokryta. Nebylo daleko široko lidského obydlí. Jen dravá zvěř a divoké šelmy, vlci a medvědi proháněli se touto krajinou, kde nyní lidé tichého a klidného štěstí prožívají. V tomto pustém hustém lese v roklině podél smutné mezi Žleby a Vrážemi a tom místě, kde rodiště naše nyní stojí, stála chatrná budka, jíž obývala stařena stará. Živila drůbež, krávy, sbírala kořínky a byliny v lesích, připravovala čarovné léky a citirovala zlé duchy. I sám Luciper musel se podrobiti velení mocné stařeny. Připravovala i sýr, a poněvadž služebníkův lidských neměla, sloužili jí duchové. Měla jako vůbec staří lidé často vrtochy, a tu pak bylo běda duchům k posluhování jejímu přivolaným. I bylo prý to už duchům nemilé, stařeně umírati nechtějíc, ustavičně sloužiti. A tu prý konečně učiněna smlouva mezi stařenou a Luciperem, že tento přinese dřív, než kohout zakokrhá třikrát, těžký kámen ku tlačení sýra z daleké zaslíbené země, bude míti právo stařenu co kořist svou do pekelné říše s sebou vzíti. Přinesl sice Luciper kámen ze země daleké a hodiv jím nad potok, odpočinul se na něm, při kteréž příležitosti postava jeho do toho kamene se vytlačila. A než si odpočinul, zakokrhal kohout, sázka byla prohrána a s hřmotem, ohromným vztekem a zlostí lidí, ponořil se Luciper do země.

Během dnešního terénního průzkumu badatelé pod vedením Jaromíra Štětiny mají za úkol změřit  vzdálenost od Micáskova mlýna do Jeruzaléma a zjistit tak přesnou rychlost čertova letu. Pomocí GPS badatel Štětina určil, že Čertův kámen je od Jeruzaléma vzdálen 2618 km. Jelikož čert letěl tam a zpět, celková vzdálenost činí 5 236 km. Za předpokladu, že čert letěl osm hodin (od soumraku do kuropění, kdy obvykle kohouti kokrhají), byla rychlost jeho letu 654,5 km za hodinu. Podle původních výpočtů, které spočívaly na pouze odhadnuté vzdálenosti mezi Jeruzalémem a Micáskovým mlýnem (badatelé tehdy neměli tak dokonalé měřící přístroje), činila rychlost čertova letu 613 km.

Tento příběh je nejvýznamnějším letem českého čerta do zahraničí, kam se vydal český čert celkem třikrát. Kromě Jeruzaléma letěl ještě dvakrát do Říma, tyto cesty  byly však kratší, Micáskův mlýn tak drží prvenství. Poblíž této lokality se nachází další neméně významná pro zdejší kraj. Jmenuje se Čertovo břemeno. Podle jedné varianty příběhu stavěli v Nadějkově nový kostel. Čert o chtěl zničit a k tomu účelu si od Vysokého Chlumce přinášel  obrovskou skálu. Když se blížili k Nadějkovu, viděl, že přiletěl pozdě, neboť kostel už byl vysvěcen. Odhodil kámen, kterému se od té doby říká Čertovo břemeno. Podle druhé varianty měl pod převislou skálou čert svou skrýš. Odtud vycházel do polí a kradl sedlákům pluhy, protože potřeboval železo, byl totiž kovářem. Jednou si na něj lidé počíhali a chytili ho. Nedali na čertovy sliby a nedaleko skaliska ho oběsili.

Na závěr bádání Jaromír Štětina vyzdvihl  zdejší kraj z hlediska jeho významnosti pro čertologické bádání a přednášku uzavřel slovy:  „Český čert je stále kolem nás.“