Politici hovořili o zákazu komunismu a polistopadových nadějích

PRAHA – O případném zákazu komunistické strany a potřebě změn ve společnosti ve středu na semináři v Poslanecké sněmovně diskutovali současní i bývalí politici. Exprezident Václav Havel poznamenal, že 16 let po pádu železné opony zvítězil v České republice »superpragmatismus«. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) zase upozornil na zklamání, způsobené vysokým očekáváním sametové revoluce. Semináře se zúčastnil místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš.
»Letos zvolená seminární forma připomínky 17. listopadu 1989 mi připadá vhodnější než ta loňská, kdy ve sněmovně prezentovali své postoje předsedové pěti parlamentních stran. Loni to bylo hodně oficiální, letošní forma byla více otevřená diskusi a dialogu,« sdělil Dolejš. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že diskutující mluvili bez papíru. Dolejš je přesvědčen o tom, že diskuse více odpovídá parlamentní půdě. »Nejde o to, dělat ze 17. listopadu 1989 mýtus, ke kterému se modlíme, ale je to mnohovrstevnatá historická událost, která má řadu problémů. A i jeho odkaz je třeba si znovu a znovu rozebírat a diskutovat o něm,« dodal Jiří Dolejš. Také on mluvil na konferenci spatra.
Václav Havel se zabýval problematikou disentu, podotkl, že étos sametové revoluce zůstává zapomenut. Dnes je již podle něj jen předmětem sentimentální vzpomínky, případně posměchu. Tvrdí, že pro Českou republiku je po pádu komunismu charakteristické to, že ze dne na den provedená privatizace dala vzniknout ekonomickým elitám, jejichž součástí byli nomenklaturní lidé. Napojením na politickou reprezentaci pak podle něj vznikl uzavřený systém, který přetrval do dnešní doby. Lidé však prý nejsou hloupí, navršené problémy cítí, a volají po otevření tohoto systému a po změně. »Potřebujemeli změnu, pak potřebujeme renesanci občanského étosu,« prohlásil. Nevolá prý po statisícových demonstracích, ale po mravní obrodě.
Na zklamání, způsobené vzbuzenými nadějemi listopadové revoluce, upozornil také Petr Pithart. Hlavním zklamáním je podle něj dvacetiprocentní podpora komunistů ve společnosti.

Pithart však není pro zákaz komunistů. Přihlásil se ke svému patnáct let starému výroku, že komunisty je zapotřebí porazit ve volbách. Zakázat komunisty zákonem chtějí senátořiMartin Mejstřík a Jaromír Štětina. Za zákaz komunistů bojuje také petice Zrušme komunisty. Martin Mejstřík na seminář nepřišel, skupinu lidí bojujících za zákaz propagace komunismu reprezentovala především Monika Pajerová (Cesta změny). »Z jejích úst vlastně jen zazníval jakýsi mravní apel, že je třeba dohnat to, co se zameškalo těsně po listopadu,« prohlásil Jiří Dolejš. Je přesvědčen o tom, že protikomunistická iniciativa některých senátorů je nedomyšlená. »Tlak zvenčí nás spíše sjednocuje, svojí snahou by mohli přispět spíše ke sjednocení levice, takže nevím, zda je to jejich skutečný cíl,« prohlásil místopředseda ÚV KSČM.
Nejrazantnější vystoupení na semináři měl patrně premiér Jiří Paroubek (ČSSD), který naopak polistopadový vývoj obhajoval. Za klíčové pokládá, že se vytvořil plnohodnotný politický systém. Za důležité také označil schopnost společnosti řešit praktické problémy. Trochu ho ovšem mrzí, že se zatím nedaří do politiky získávat nové talentované a schopné lidi. Paroubek se velmi razantně vyslovil proti snahám zákazu propagace komunismu a tudíž i proti snahám zakázat komunistickou stranu. Za svůj nejstupidnější výrok označil polistopadové vyjádření, že je zapotřebí komunisty zakázat. Ve středu řekl, že komunisty je zapotřebí do systému integrovat. Je přesvědčen o tom, že komunisté nejsou nebezpeční. Nepřipravují revoluci, nemají skladiště zbraní, ale naopak pracují v zastupitelstvech a v parlamentu, jsou legitimní politickou stranou, a proto je naprosto normální se s komunisty bavit a společně s poslanci za KSČM schvalovat některé zákony ve sněmovně. »Nejsou nebezpečím pro demokracii,« zdůraznil. Zároveň však ujistil, že sociální demokracie neplánuje po příštích volbách s komunisty koalici.
Vystoupení Pajerové a Paroubka hodnotí Dolejš jako protipóly. Pajerová nejvíce doprava, Paroubek nejvíce doleva. Zajímavé bylo například zamyšlení předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Diskuse po hlavních vystoupeních byla nekonfliktní, řada vystupujících řekla, že jakékoliv snahy dokončovat »revoluci« z listopadu 1989 jsou už anachronismem atd. Jiří Dolejš reagoval v diskusi mj. na některá vystoupení volající po integraci KSČM do společnosti. Připomněl, že »KSČM je integrální součástí politického systému, ale my chceme být alternativou a jako alternativa se nemůžeme asimilovat, protože pak bychom alternativou přestali být.«