Nejvyšší správní soud by se měl podle Senátu zabývat důvodným podezřením, že KSČM porušuje ústavu a zákony. Na soud by se kvůli tomu měla obrátit vláda, na jejíž návrh by mohla být taková strana zrušena. Senát o tom dnes rozhodl na návrh své komise pro posouzení ústavnosti KSČM.
Rozhodnutí podpořilo 30 z 38 přítomných senátorů. Proti byli jen komunističtí senátoři, sociální demokraté se hlasování zdrželi, stejně tak i dva občanští demokraté. „Nemyslím, že teď tady stojíme v nějakém bojovém šiku. To, co komise předkládá, je snaha o to, aby právo fungovalo,“ uvedl předseda komise Jaromír Štětina (za Stranu zelených).
Člen komise Martin Mejstřík (za Cestu změny) zapochyboval o tom, zda návrh u Nejvyššího správního soudu uspěje. „I kdyby česká vláda se rozhodla, že vyslyší náš návrh a podala Nejvyššímu správnímu soudu žádost o rozpuštění KSČM, narazíme na českou justici,“ uvedl Mejstřík. Podle něj je mezi soudci stále přinejmenším 30 procent soudců, kteří byli členy předlistopadové KSČ.
Závěrečná zpráva komise má i s přílohami několik stovek stran a obsahuje 76 nejzávažnějších indicií z dokumentů KSČM a projevů jejích představitelů. Podle shromážděných materiálů KSČM porušuje ústavu tím, že neodmítá násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. Naopak marxismus-leninismus je podle ní spolehlivou ideologickou zbraní. Komunisté podle dokumentů, které komise shromáždila, podporují režimy používající násilí. KSČM na sebe podle Štětiny vzala úlohu sjednocení komunistického hnutí světa.
ČTĚTE TAKÉ: Komunistické kandidátce do Senátu někdo vyhrožuje
KSČM chce sestřelit radarové smlouvy ústavní většinou
Nynější KSČM je podle Mejstříka „minimálně personálně, určitě ideologicky“ provázána s bývalou KSČ a zůstala její organizační složkou, přestože tato strana byla zákonem o protiprávnosti komunistického režimu označena za zločinnou. „Všechny informace jsou z veřejných zdrojů, ne z tajných archivů,“ podotkl.
Obsáhlá závěrečná zpráva má 21 kapitol, které se zabývají postojem KSČM k minulému režimu a ke zločinům komunismu, vztahy k zahraničím levicovým stranám i jiným extremistickým uskupením nebo mediální politikou vůči antikomunismu. Smyslem práce komise podle Štětiny bylo shromáždit co nejvíce dokumentů a důkazů, proto celá zpráva bude mít několik tisíc stran. Dokumenty komise získávala nejen z Ústavu pro studium totalitních režimů nebo od Konfederace politických vězňů, ale také přímo od orgánů komunistické strany.
Komunisté existenci komise od počátku odmítali a vyslovovali domněnku, že nebude objektivní. Dnes se žádný z komunistických senátorů k jejím závěrům nevyjádřil.
Foto: ČTK