Tak se vám, milé holky, pondělní koncert v Rock Café, z něhož jdou peníze na pomoc členům dětského tanečního souboru Maršo z Čečenska, zase vydařil! Loni jste založily Společnost česko-čečenského přátelství spojenou se společným výstupem na Petřín, před dvěma lety tu byl soubor Maršo a ten letos zase přijede (tedy, pokud na to seženete peníze).
Sdružení Berkat funguje, zakládáte tam v horách svépomocné dílny žen, útulky pro sirotky, obnovujete univerzitní knihovnu v Grozném. Federální vláda vás tam sice nerada vidí, občas si něco vymyslí, aby vás mohli vyhodit, ale vy se vracíte zase zpátky. Jsme asi jedinou zemí na světě, která má – díky reportážím Petry Procházkové a Mirka Štětiny – dost slušnou představu o tom, co se dneska děje v kavkazských státech a poměrně hodně lidí zde s Čečenci sympatizuje. Ne s teroristy nebo politiky, kteří se pomalu přizpůsobují zase Putinovi, ale prostě s lidmi, kteří tam žijí. Naši lidé, kteří na to dávají peníze a na dálku adoptují stovky dětí z Grozného, tyto skupiny rozlišují.
Nechci vám ubírat zásluhy, ale určitě k těmto sympatiím přispívá i zkušenost našeho národa se sovětskou okupací a z toho pramenící citlivost vůči nespravedlnostem, kterých se tam Moskva dopustila. Možná, že Čečencům pomáháme tak trochu „natruc“, protože sami víme, co je to okupace. Ale to je již jedno, hlavně že to funguje a přináší prospěch. Takže, nejen vám, co se motáte kolem Berkatu, ale i lidem, kteří to podporují, je třeba poděkovat.