20.2.2018, Evropský parlament
Organizace Open Dialog Foundation společně s europoslancem Jaromírem Štětinou uspořádala debatu s názvem „Persekuce právníků: vybrané případy z Moldavska, Ázerbájdžánu, Ukrajiny, Ruska a Kazachstánu“, která se konala 20. února 2018 na půdě Evropského parlamentu. Na programu byla vystoupení hostů, kteří popisovali případy porušování lidských práv a postavení právníků, kteří perzekuované osoby obhajují. Ludmila Kozlovskaja z Open Dialog Foundation stručně popsala problematiku dodržování lidských práv ve výše zmíněných zemích. Leyla Yunus hovořila o tvrdé diktatuře prezidenta Alijeva v Ázerbájžďánu. Paní Botagoz Jardemalie z Kazachstánu, která je v současnosti politickým uprchlíkem pobývajícím v Belgii, hovořila o perzekuci z řad kazašských policejních složek. Ta např. postihla jejího bratra, v současnosti vězněného a mučeného v tamním vězení. Právník William Browder, který je hlavní tváří kampaně za očištění jména Sergeje Magnitského, připomněl ze záznamu „případ Magnitsky“. Sergej Magnitsky byl ruský právník, který obvinil několik vysokých ruských hodnostářů z miliardových machinací. Následně byl vzat do vazby a za nevyjasněných okolností zemřel. Případ vyvolal bouřlivé reakce nejenom v Rusku. V USA byl dokonce přijat tzv. Magnitského zákon, který udělil tvrdé finanční a vízové sankce na ruské činitele porušující lidská práva. Situaci okolo moldavského oligarchy Vladimira Plahotniuce popsala moldavská ochránkyně lidských práv paní Ana Ursachi.
Europoslanec Jaromír Štětina ve své řeči mimo jiné zdůraznil vážnou situaci na Ukrajině:
„Dámy a pánové, vítejte v Evropském parlamentu. Jmenuji se Jaromír, pocházím z Prahy z České republiky. Jsem poslancem Evropského parlamentu.
Více než polovinu svého života jsem strávil v komunistické zemi. Více než 40 let jsem žil v zemi beze vší svobody. Pamatuji si rok 1991, kdy se rozpadalo sovětské impérium. Mocná komunistická strana Sovětského svazu zmizela. Tento rok v poslední minutě se pučisti pokusili zachránit Sovětský svaz. Nakonec Boris Jelcin pučisty porazil. Tehdy jsme se v Bílém domě, v budově Nejvyššího Sovětu Ruska, setkali s ruskými poslanci. Spolu jsme věřili, že cesta bývalých zemí sovětského bloku k demokracii je otevřená a jasná. Jak jsme se mýlili! Byl to náš veliký omyl.
Cesta k demokracii se ukázala být tvrdší, než jsme si představovali. Nové samostatné země převzaly mnoho starých sovětských a komunistických zvyků a praktik. A žijí s nimi až dodnes. Klientelismus. Korupce. Sovětské myšlení. Otrocké myšlení. Lhostejnost k porušování lidských práv. To všechno jsme převzali z éry komunismu. Sovětismus stále žije. Sovětismus v našich duších stále žije. Homo sověticus v našich zemích stále žije.
Dokonce i v mé zemi jsou stále živé sovětské relikty. Komunisti patří mezi nejsilnější parlamentní strany. Po třiceti letech od Sametové revoluce se komunisté pokoušejí být části vlády. Současný premiér je bývalý člen prosovětské komunistické strany a agent české KGB.
Ale situace je mnohem vážnější v zemích, které patří přímo k zemím bývalého Sovětského svazu. Dnes budeme diskutovat o různých případech z Moldávie, Ázerbajdžánu, Ukrajiny, Ruska a Kazachstánu. Jsem vděčný nevládní organizaci Open Dialog Foundation, že si vybrala k diskusi tato témata: postavení právníků v těchto zemích.
Dovolte mi, dámy a pánové zdůraznit, že Ukrajina má mezi těmito zeměmi výjimečné postavení. Ukrajina bojuje proti agresi Ruské federace. Ukrajinští bojovníci a civilové umírají
za svobodu své země. Ukrajina je náš spojenec. Ukrajina tvrdě pracuje na reformách státního aparátu a právního systému. Navíc Ukrajina (i Moldávie) podepsaly velice důležitou asociační dohodu s Evropskou unií.
V každém případě nemůžeme srovnávat mechanicky Ukrajinu s diktátorskými režimy Ruska, Ázerbajdžánu a Kazachstánu. Je nesrovnatelná situace na Ukrajině a situace v Rusku.
Ukraina is another level!
Ale nesmíme zapomenout, že i na Ukrajině je cesta k demokracii tvrdá. Musíme upozorňovat na všechny odchylky od této cesty k demokracii. Příkladem budiž případ ukrajinské právničky a aktivistky paní Iriny Nozdrowské nebo případ deportace pana Saakashvilliho. Dovolte mi, dámy a pánové, připomenout slova velkého ruského obránce lidských práv Sergeje Kovaljova:
“Porušování lidských práv nemůže být vnitřní záležitostí žádného státu”.
Děkuji za pozornost, dámy a pánové.“