Parlamentní volby v Afghánistánu radikálové nepřekazili

KÁBUL 18. září (ČTK) – Radikálům svrženého hnutí Taliban se nepodařilo překazit dnešní historické parlamentní volby v Afghánistánu. Občané se i přes výhrůžky z násilností dostavili k hlasovacím urnám v hojném počtu a v průběhu dne nebyly zaznamenány žádné vážnější bezpečnostní problémy. Podle odhadů nezávislých pozorovatelů přesáhla volební účast 50 procent.

Ačkoli v časných ranních hodinách byly hlášeny více než dvě desítky útoků povstalců v neklidné jižní a východní části Afghánistánu, které si vyžádaly na 15 obětí včetně francouzského vojáka, afghánská volební komise označila hlasování za pozoruhodně klidné.

„Nebyla zjištěna žádná civilní oběť,“ zdůraznil mluvčí afghánského ministerstva vnitra Lutfalláh Mašal. „(Průběh voleb) předčil naše očekávání. Po všem tom vychloubání (povstalců) je to pro Taliban velká prohra,“ dodal. Taliban v pátek vyzval občany k bojkotu voleb a varoval je, že jdou k urnám na vlastní nebezpečí.

Více než 6000 volebních místností zřízených ve školách, stanech i mešitách se uzavřelo pro 12,5 milionu registrovaných voličů podle plánu po deseti hodinách v 16:00 místního času (13:30 SELČ). Lidé stojící ve frontách i po tomto limitu ale ještě dostali možnost odevzdat svůj hlas.

Hlasování se protáhlo především ve velkých volebních okrscích, kde hlasovací lístky měly až sedm stran. Vzhledem k tomu, že 70 procent Afghánců je negramotných, strávili mnozí plných deset minut hledáním fotografií či obrázkových symbolů svých kandidátů.

Sčítání hlasů má začít v úterý a částečné výsledky po sečtení nejméně 20 procent hlasů v příslušné provincii by mohly být zveřejněny o dva dny později. Konečné neoficiální výsledky se očekávají kolem 4.-6. října, oficiální pak až 20.-22. října.

K urnám přišlo přeci jen podstatně méně lidí než při prezidentských volbách v loňském roce, v nichž zvítězil paštunský vůdce Hamíd Karzáí. Tehdy byla účast 76 procent. „Odhadujeme, že dnes hlasovalo 50 procent afghánských voličů, možná o něco málo více,“ sdělilo afghánské Sdružení pro svobodné a spravedlivé volby v Afghánistánu (FEFA).

Důvodem k menšímu zájmu obyvatel Afghánistánu o dnešní volby může být i již zmíněná složitost hlasování. O křesla ve 249členné dolní komoře parlamentu (Lidová rada – Vulusi džirga) se totiž ucházelo téměř 2800 kandidátů, dalších více než 3000 kandidátů usilovalo o 420 míst ve 34 provinčních radách. Všichni kandidáti přitom vystupovali jako nezávislí, politické strany se voleb účastnit nesměly.

„Volby dávají obraz o společnosti, ve které se konají. Musíme přiznat, že cestu ze středověku do 21. století, na kterou jsme my měli přibližně 600 let, není možné překonat za několik let či měsíců,“ řekl o volbách český senátor Karel Schwarzenberg, který se jich zúčastnil jako pozorovatel. Společně s dalším českým pozorovatelem, senátorem Jaromírem Štětinou, však přesto ocenil zaujetí, s nímž Afghánci k předvolební kampani a volbám přistoupili. „Právě tyto volby by mohly znamenat skutečný konec války trvající čtvrt století,“ podotkl Štětina.

Afghánský prezident Karzáí označil dnešek za historický den, kdy měli Afghánci příležitost po 30 letech války, vměšování ze zahraničí, okupace a chudoby ovlivnit svou budoucnost. Ocenil také vysokou volební účast žen, a to i v tradičně konzervativních provinciích jako Chóst či Kandahár. „Je to den sebeurčení afghánského lidu,“ poznamenal o volbách, které jsou považovány za poslední zásadní etapu v mezinárodním plánu na obnovu demokracie v Afghánistánu po svržení režimu Talibanu v roce 2001.

Konkrétním výsledkem voleb bude nicméně zřejmě velmi rozštěpený parlament vzhledem k tomu, že se většina kandidátů soustřeďuje především na lokální zájmy. Nové národní shromáždění může proto podle politologů být pro Karzáího značnou překážkou při prosazování reforem a demokratizaci afghánské společnosti.