Paměť národa nezačala teprve rokem 1948

Anketa Haló novin mezi představiteli krajských rad KSČM

PRAHA – Co říkáte tomu, že senátní návrh na zřízení Ústavu paměti národa prošel Sněmovnou do dalšího čtení?
Petr BRANÝ, poslanec a předseda Jihočeské krajské rady:
Návrh je z dílny antikomunistické, a také jde o druh zákona, který má odpoutávat pozornost širší veřejnosti od problémů, které jsou nazrálé, tíží společnost a my bychom je měli řešit. Ale někteří spíš vidí v nové instituci, budeli rozhodnuto o jejím zřízení, možnost své realizace. Takový úřad je nadbytečný, paměť národa tvoří lidé. Akbádání v naší minulosti jsou kompetentní historici a instituce k tomu zřízené, tzn. katedry, které zkoumají dějiny a vyvozují z toho určitá poučení. Takovéto mistrování je velmi zavádějící, a to ještě v situaci, kdy řada našich vědeckých pracovníků a pedagogů je zaměstnána na dobu určitou, takže jsou drženi v určité ekonomické nejistotě, čímž je tzv. progresivnost, revolučnost inteligence potlačována. Akdyž to ještě bude zastřešovat nějaký úřad, který bude rozhodovat exekutivně personálně, tak podle mě výstupy z jeho práce se více než k objektivní pravdě budou blížit k politickému zadání těch, kdo budou takový ústav řídit. O koho jde, vidíme na jménech lidí, kteří navrhli v Senátu zákon o této instituci zřídit.
Václav SNOPEK, poslanec a předseda Pardubické krajské rady:
Úterní hlasování k tomuto návrhu zákona pro mne bylo trošku překvapením. Domníval jsem se, že právě v takovéto věci bude ve Sněmovně větší levicová jednota, nejde přece jen o komunisty, ale v podstatě o většinu levicových lidí. Tento zákon nás vrací zpět hluboko do minulosti. Pokud nakonec projde, bude to mít podle mne velmi významné důsledky na život. A koneckonců se pak nechá politizovat kdejaká činnost. Ale věřím, že nakonec zvítězí mezi poslanci zdravý rozum a zákon bude v dalším čtení zamítnut.
Ladislav MLČÁK, poslanec apředseda Olomoucké krajské rady:
Nezamítnutí vzniku Ústavu paměti národa hned v prvním čtení ve Sněmovně vnímám a považuji za velmi špatné. Z mého pohledu je vznik podobné instituce něčím naprosto nadbytečným.
(Pokračování na str. 4)

(Dokončení ze str. 1)
Jsem přesvědčen o tom, že naše republika, 17 let od listopadu 1989, potřebuje něco úplně jiného než řešit minulost jen několik málo desítek let starou. Podle mého názoru by bylo mnohem lepší se více zaměřovat na budoucnost, než se neustále zabývat minulostí.
Marta SEMELOVÁ, předsedkyně Pražské rady:
Nejde o objektivní zkoumání historie, ale o další důkaz rostoucího antikomunismu u nás a krok spadající do současné fašizace společnosti. Kromě toho paměť národa se přece nevztahuje pouze na období let 1948-1989, ale také na události před rokem 1948, a na to, co se děje po listopadu 89. Ale o to autorům nejde. Navrhované zřízení tohoto ústavu má totiž ve skutečnosti sloužit k vymazání paměti národa.
Václav ČERNÝ, předseda Karlovarské krajské rady:
Pobuřuje mě to, protože tyto věci měly dávno být ponechány historikům, kteří z toho vyvodí závěry. Ane vytvářet nové orgány, které by tyto věci posuzovaly. Dnešní situace je zralá na to, abychom se zabývali problémy dnešní společnosti. Vyřešit by se mělo například rozkrádání majetku po roce 1989. To se ale neřeší.
Jiří BULKA, předseda Plzeňské krajské rady:
Se zřizováním podobných ústavů nesouhlasím. Je to v současnosti jen prostředek, jakým dál rozdělovat společnost. V žádném případě nelze kriminalizovat minulost jako celek. Minulost nelze ani přepisovat. Paměť národa není jen čtyřicetiletá, ale podstatně delší. Apokud se chceme dobrat pravdy, nelze vytrhávat z historie jen jedno čtyřicetileté období.
František LEDVINA, předseda Středočeské krajské rady:
Selhaly pokusy pravice řešit minulost trestním zákonem a její příslušná policejní instituce se sama degradovala na »Ústav pro vypouštění bublin«. Teď chtějí tyto bubliny pochytat a udělat z nich »paměť národa«. Dějiny je možné falšovat, ale paměť národa to nevymaže. Zločiny kapitalismu se do ní budou ukládat i nadále.
Stanislav RYBÁK, tajemník Ústecké krajské rady:
Proti ústavu obecně nic nemám, ale nesmíme vynechat žádnou etapu naší historie. Pokud to má být období pokusu o budování socialismu, tak to nemohu podpořit. Jedná se pouze o ideologicky pojatý projekt namířený proti KSČM.
Milan ŠEBELA, předseda Jihomoravské krajské rady:
To, že prošel senátní návrh na přijetí zákona na zřízení Ústavu paměti národa, jsem očekával. Mrzí mě, že někdo se chce vyrovnávat sminulostí pomocí nějakého úřadu. Je to přece věc každého z nás, a především historiků. Chápu to jako projev antikomunismu, předělávat a znásilňovat dějiny se žádnému úřadu nepodaří. Věřím, že nakonec ustaven nebude.
Karel KUBOŠ, předseda Moravskoslezské krajské rady:
Ústav paměti národa by byl naprosto neproduktivní útvar. Pokud bude vytvořen, začne »hon na čarodějnice«. K ničemu jinému by jeho existence nevedla. Po 17 letech nového systému bychom se měli zabývat problémy, které jsou produktivní a souvisejí se sociálními záležitostmi a dalšími problémy současné doby.
Karel TVRDÝ, předseda Krajské rady kraje Vysočina: Myslím si, že jde o zjevnou snahu využít současné rozpolcené politické situace. Nejde o nic jiného než o přebujelý antikomunismus. Pravicoví senátoři a poslanci pořád poukazují na vnitřního nepřítele. Dostatečně výmluvný byl v tomto směru názorový střet s poslanci za KSČM a ČSSD. Škoda jednoho hlasu…
Dagmar BUTNIKOŠAROVSKÁ, tajemnice Zlínské krajské rady:
Podle mne je to nehoráznost. Ukazuje to, že nadále sklízíme ovoce antikomunistické kampaně, která začala před parlamentními volbami a stále pokračuje. Paměť národa sice nezačala rokem 1948, ale skončila rokem 1989.
Dana LYSÁKOVÁ, předsedkyně Liberecké krajské rady:
Senát svými zájmy, prezentované jakýmisi Mejstříky, Štětiny a jim podobnými, i nadále prokazuje, že přebírá roli antikomunistického poskoka. Jaký je zájem o jeho kolotání, prokazuje účast u voleb. Představa, že jednotlivci budou mistrovat historii dle objednávky »svérázných elit« je zvrácená, stejně tak jako překroucené události vytržené z kontextu, neboť historie nezačíná rokem čtyřicátým osmým, a to dle pojetí vyvolených za jidášský groš. Senát se stává doslova nebezpečnou institucí umožňující rozpínání honů na čarodějnice, křivení mezilidských vztahů, staví na politice bezzásadovosti. Historie následně otevře dvířka pravdy, a ti kteří se tomuto dnes propůjčují, budou za nedlouho svým blízkým dělat ostudu.
Lubomír ŠTĚPÁN, předseda klubu městských zastupitelů v Hradci Králové:
Kdyby tento ústav se měl zabývat celou pamětí národa, tzn. od Přemyslovců a ne až od roku 1948, tak bych ho i přivítal. Takto se domnívám, že se jedná o další snahu zdiskreditovat snahu o vybudování socialistické společnosti. Domnívám se, že je to další krok, který by měl vést k zákazu KSČM.