OTÁZKA PRO
Daniela STROŽE,poslance Evropského parlamentu za KSČM:
*Antikomunistický tým v čele se senátorem Štětinou dal dohromady jakousi zprávu,na jejímž základě má být vyzvána česká vláda,aby podala podnět Nejvyššímu správním soudu k zákazu KSČM. Jak by na takový krok podle vás reagova-la Evropská unie?
Takzvaná Štětinova komise přišla na veřejnost se šestasedmdesáti body,proč prý zruššit KSČM. Z evropského (unijního)pohledu jde o »argumentaci«, která jako by přicházela z temna dob inkvizice. Jedním z vypočítávaných absurdních důvodů pro zákaz je třeba vyjádření místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše,že »Únor 1948 nelze považovat za neústavní puč«. Štětina a spol.bohužel nevědí,že k (nejen) Dolejšovu názoru dospěl mimo jiných i Pavel Tigrid, popřevratový poradce prezidenta Havla a na čas dokonce ministr kultury -v jeho knize Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu je tomuto tématu věnována jedna z kapitol. Exulantskou knihu ovšem Štětina před převratem do rukou nevzal;to byl ještě spolehlivým soudruhem a proháněl se po jím milovaném Sovětském svazu,a to i v končinách,kam jiný nepronikl..
Ale k předpokládané reakci Evropské unie:jsem přesvědčen,že pokus zakázat KSČM by na evropské úrovni znamenal pro českou vládní garnituru a její oddané lokaje další těžkou újmu. EU by nedokázala strávit zákaz vlivné politické strany,která se hlásí ke stejným principům,na nichž jsou založeny mnohé levicové strany na Západě včetně těch,které byly nebo jsou vládními stranami. Už tak pošmourný obraz České republiky by v EU dostal hodně hnědé barvy.
O autorovi| (eh) Dvoustranu připravili Ivan CINKA a Miloslav VORLÍČEK