JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
ANKETA Evropská komise znovu předložila návrh na kvóty na imigranty. Dle informací HN výrazně ubylo zemí stojících proti kvótám a nyní se proti staví víceméně jen státy Visegrádu (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko).
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, zda by ČR měla odmítnout kvóty, i kdyby zůstala v drtivé menšině či sama, a co by měla dělat Vláda ČR, pokud by EU kvóty schválila – měla by se podvolit, či se nepodřídit rozhodnutí EU? Posuďte sami odpovědi politiků na náš dotaz.
Velká část politiků odpověděla, že by vláda měla na své pozici odmítající kvóty trvat. Nyní může jít o relativně malé číslo, ale pokud bude princip kvót zaveden a bude nám určeno nějaké procento, příště mohou být základem miliony uprchlíků. Někteří politici označují kvóty za diktát Bruselu, vyhrožování a nátlak, podobný jako v dobách Sovětského svazu.
Česká republika tento exodus nezavinila. Nesmíme přijmout diktát EU
„Jsem proti kvótám. Kvóty jsou přerozdělením problému, ne jeho řešením. Řešením je stabilizace a pomoc uprchlíkům přímo v regionech bojů, aby se ty miliony lidí nevydávaly na pochod do Evropy. A i my chceme, aby u nás uprchlíci pracovali a integrovali se. Ale právě proto musíme mít právo sami si je vybírat,“ odpověděl na dotaz ParlamentníchListů.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Kvóty rozhodně nepodporuji. Česká republika tento exodus nezavinila. Kvóty jen prodlužují nic neřešící agónii tohoto problému. Je nutné za pomoci Evropské unie a dalších ekonomicky silných zemí je řešit v těch zemích, odkud migranti pochází,“ reagoval předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
„Kvóty je třeba odmítnou nikoli proto, že bychom se nechtěli či nedokázali postarat o tři nebo čtyři tisíce lidí, ale proto, že nejsou řešením. EU musí především hledat společný přístup k imigrační vlně a jasně říci, komu poskytne azyl a za jakých podmínek. Na řešení situace se mají podílet všechny státy EU, ale ne mechanickým přemisťováním lidí, spíše finanční a organizační pomocí. Funguje-li Schengen, nerozumím tomu, jak chtějí evropští politici udržet uprchlíky v zemích, v nichž tito lidé nechtějí být,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
„Kvóty nejsou řešením a čísla uprchlíků se budou asi časem měnit. Očekával bych v krizi realistický strategický plán společného postupu členských zemí. A to jak pomáhat skutečně nešťastným lidem, ale zároveň jak začít účinně pomáhat v místě vzniku problému,“ sdělil místopředseda ODS a europoslanec Evžen Tošenovský.
„Vláda nesmí povinné kvóty přijmout, i kdyby měla zůstat v menšině. Pokud kvóty přijme, budou se počty imigrantů zvyšovat závratnou rychlostí. EU se před systémovým řešením imigrace, což je zabránění vstupu ilegálním imigrantům do Evropy a striktní návratová politika, brání a neřeší tento problém. ČR se diktátu EU nesmí podvolit a pokud budeme přehlasováni, rozhodnutí nepřijmout,“ vyzval vládu předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Bez porážky Islámského státu se odhaduje, že budeme řešit až 100 milionů běženců
„Postup české vlády by měl být zarámován skutečností, že Česká republika nepředala kompetence v oblasti sociální Evropské komisi. Tedy kvóty si můžeme určit dobrovolně. Stanovování kvót pro uprchlíky z úrovně EU je ovšem možné hodnotit jako pasivní, defenzivní krok. Odhady zní, že nyní hovoříme o počtu 200 tisíc běženců. Ovšem bez porážky Islámského státu se odhaduje, že budeme řešit až 100 milionů běženců. K čemu pak kvóty? Česká republika může iniciovat na půdě Evropského parlamentu výzvu za společný postup proti Islámskému státu. Jako aktivní postup,“ navrhla místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.
„Česká vláda by měla trvat na svém názoru, protože povinné kvóty pro rozdělení migrantů ničemu a nikomu nepomohou. Naopak jsou jistým typem pozvání pro nelegální migranty. Evropská komise vymýšlí něco, co nejen nepomůže vyřešit tuto krizovou situaci, ale naopak ji ještě zhorší. Pokud si EU prosadí svou, pak bych doporučil vládě, aby se obrátila o podporu na český parlament. Ten jediný ji v tomto úsilí může pomoci. Hlavně je důležité být aktivní a nenechat si vyhrožovat jinými členskými zeměmi,“ vyzývá místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Je to složité téma. Emigranti se dělí dle účelu a podobně. Není to černobílé. Opravdu nevím,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
Už dnes se podařilo do EU proniknout několika tisícům bojovníků Islámského státu
„Kvóty jsou od počátku nejen nesmysl, ale i jeden z důvodů krize. Pokud ilegální migranti budou mít jistotu, že se o ně EU podělí, pak je to jen důvod, aby k nám vyrazili. Připomínám, že na kvótách Brusel pracuje už více než dva roky a dnes sklízíme plody jeho práce. Kdyby Brusel pracoval na nulové toleranci ilegální imigrace, na ochraně hranic a mírovém procesu na Blízkém východě a v severní Africe místo podporování imperialistické politiky USA, tak žádná záplava migrantů není. A jen připomínám, že tajné služby odhadují, že už dnes se podařilo do EU proniknout několika tisícům bojovníků Islámského státu a že jejich cílem je zřízení chalífátu i v Evropě. Pokud někdo pochybuje, měl by vědět, že IS vyhlásil evropským zemím zcela oficiálně válku a my jsme ve válečném stavu, ať se nám to líbí, či ne,“ říká předák a poslanec Svobody a demokracie Tomio Okamura.
„Vláda musí trvat na odmítání kvót. Jinak bude jednat v rozporu s vůlí drtivé většiny lidí. Musí vyvíjet diplomatické úsilí, aby dala dohromady blokační menšinu států, které budou v Radě EU hlasovat proti,“ radí předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
„Kvóty nejsou řešením a je třeba je odmítnout, i kdyby nás za to chtěli trestat. Nemáme peníze ani kapacity na vlastní důchodce. Zabedněné hlavy řídící EU ještě nepochopily, že jsme v pozici indiánů, kterým bílý muž sebral loviště a poslal je do rezervací jen díky tomu, že bílých přišlo obrovské množství. Pokud se nezmění ihned zvací politika a imigranti nebudou mít nárok na nic než vodu, chleba a stan a teprve pokud si vydělá na byt, může po deseti letech a bezpečnostní prověrce získat občanství, tak Evropa, jak ji známe, skončí. Za naši vládu nemá rozhodovat Brusel. Je třeba vydržet. Žádné dotace za naši vlast nestojí,“ apeloval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Impotentní OSN kritizuje ještě impotentnější EU, ale pro řešení krize nic neudělaly. Měly by se nad sebou zamyslet ti, kteří hlasovali pro Lisabonskou smlouvu. EU neexistuje. EU je paní kacléřka Merkelová a pan prezident Hollande a na čem se dohodnou, dle toho bude EU skákat. Určitě nastaví výkupné za kvóty, že to bude nepřijatelné. U kvót je legrace, když se bavíme o tisících, ale ať si každý představí, až do Německa přijde 15 milionů uprchlíků. Tohle je začátek. Ti uprchlíci k sobě ještě vezmou své rodiny. Návrhy poslat armádu na hranice či opustit Schengen jsou nesmysl, armáda nemá tolik lidí, aby hranice uchránila. To je ten vtip, jak se baví dva indiánští náčelníci a smějí se nám, že opakujeme stejnou chybu jako oni. Nejsme schopní pojmout všechny uprchlíky světa. Merkelová si je tam zve a pak chce, abychom si je rozdělili. Když se najde v Německu nějaký nový Áda, tak s tím budou mít velký problém. Naše vláda bude v jisté chvíli před tím vydíráním EU kapitulovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda senátorského klubu Jaroslav Kubera.
Opustit padající unii. Z EU přijde trest
„Čekal jsem dlouho, že naše vláda přijme uprchlíky velkoryse a dobrovolně. Neudělala to vedena vidinou hlasů ve volbách. Volebním preferencím dala přednost před lidskostí. Nebude-li ctít jednotu Evropy, měla by odstoupit,“ uvedl europoslanec TOP 09 Jaromír Štětina.
„Jsme součástí evropského společenství 28 států, jehož jedním ze základních principů je solidarita v území tvořeném těmito státy a i proto musí být ČR solidární ve věci uprchlické krize a nemůže dělat, že se jí to netýká. Německo, Rakousko, Švýcarsko, severské a další státy po okupaci z 21. srpna 1968 přijaly desetitisíce Čechoslováků a my se v současnosti doslova handrkujeme o stovky, což si budou ostatní státy EU velmi dobře pamatovat,“ uvedl senátor STAN Jan Horník.
„Dnes jsem měl možnost zaslechnout i část projevu – byť blábolů je výstižnější slovo – pana Junckera. Těm rigidním superbyrokratům tam v Bruselu nejde o nějaké ušlechtilé myšlenky sjednocené EU. Těm jde o byznys a velké prachy, které za své pseudofunkce dostávají. Je mi líto. Je opravdu nejvyšší čas přestat poskakovat tak, jak bruselští krysaři pískají. Vláda zatím ´lajnu´drží a musí vydržet. Kvůli sobě i zemi. To znamená diktátu se nepodřizovat. Obávám se ale, že za to přijde z Bruselu patřičný ´trest´. Třeba finanční. To si musí naši protiuprchlicky naladění lidé též uvědomit. Je naivní se domnívat, že země EU jsou si rovnoprávné. Blbost! Unii řídí Berlín za posluhy Paříže a věčného údivu Londýna. K radosti USA, které nestojí o žádnou akceschopnou konkurenci,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Opustit padající unii by bezpochyby bylo velmi bolestné. Ale i to je jedna z možností, bude-li se sama vytrvale řítit do záhuby. Je na čase si to přiznat. Vím, že jako vládní poslanec bych měl asi mluvit jinak, ale náš parlament je snad hlavně zodpovědný za země Koruny české a jejich lidi, ne? Ale jak kdo. Vím. Bohužel. Ještě doporučuji zhlédnout video, jak zničující je masová imigrace,“ dodal Koskuba.
„Vláda by se měla bránit. Jen upozorňuji, že Lisabonská smlouva převedla otázky migrační politiky EU do režimu většinového hlasování. Až Merkelová ztratí trpělivost, nastoupí síla většiny. Proti takovému rozhodnutí už nebude obrany a bude nutné se orientovat na prevenci a ochranu Schengenu,“ říká senátor ODS Jiří Oberfalzer.
Kvóty EU nám připomínají časy nesvobody diktátu sovětského Ruska
„Není možné, aby některé země EU výroky svých vládních politiků a nastavením své sociální politiky uprchlíky vítaly, a na druhé straně pak prostřednictvím tlaku na Evropskou komisi požadovaly jejich přerozdělení prostřednictvím kvót do ostatních států EU. Řešením je důsledná ostraha vnějších hranic EU, boj s pašeráky a snaha o uklidnění situace na severu Afriky a v Sýrii. A samozřejmě pomoc lidem v uprchlických táborech v Libanonu a Turecku,“ uvedl poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
„Povinné kvóty stále považuji za chybu, protože solidarita má být dobrovolná. Kolegové ze starých členských států by měli chápat, že diktované kvóty jsou pro většinu lidí z bývalého východního bloku problémem, neboť připomínají časy nesvobody diktátu sovětského Ruska. ČR však kapacitu přijmout několik tisíc lidí má,“ říká europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
„Domnívám se, že ČR by kvóty přijmout neměla a já osobně hlasuji proti nim. Odmítám podvolit se hrubému diktátu, který se kryje řečmi o demokracii,“ zlobí se europoslanec ČSSD Jan Keller.
„Samozřejmě, že by vláda měla na svém stanovisku trvat. Kvóty jsou nesmysl, který zvláště v režimu Schengenu nic neřeší. Ve skutečnosti vláda bude řešit problém, zda s Evropskou komisí statečně prohrát, nebo pokorně sklonit hřbet předem. Komise a celá EU vůli zdánlivě suverénních členských států stejně nerespektuje a hodlá jim přikazovat, komu mají na svém území udělit či neudělit politickou ochranu a sociální benefity. Kdyby vláda měla odvahu statečně prohrát, bylo by to vidět ještě jasněji,“ myslí si senátor ODS Milan Pešák.
„Podle mého názoru by se Vláda ČR rozhodně podvolit neměla a měla by držet svoje stanovisko, nejlépe i s ostatními státy Visegrádu. Neříkám, že by se nemělo pomoci, ale s mírou, odpovídající možnostem. A ty jsou už na hranici. EU nám nemá co nařizovat a problém se musí řešit tam, kde vznikl,“ míní poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Jak je u nás udržíme, když tady zatím rozhodně být nechtějí
„Vláda a V4 jasně deklarovaly a logicky vysvětlily důvody, proč kvóty ne. Není jediný racionální důvod to měnit. Kvóty nejsou řešení. Co bude, až přijdou kvóty na rozdělení dvou milionů uprchlíků?“ uvedl poslanec ANO Pavel Šrámek.
„Na kvóty nesmíme přistoupit. Ze strany některých zemí to považuji za pokrytectví. Nejdříve se otevřou uprchlíkům a téměř masově je přijímají a pak budou prosazovat jejich přerozdělení jinam? Tak proč je přijímají? Že by proto, aby si vybraly, které z nich si nechat a ostatní v rámci kvót poslaly jinam? Pak si kladu otázku, jaké nám asi pošlou – že by ty, které sami nechtějí, protože jsou s nimi problémy a jsou obtížně integrovatelní? A ještě by mě zajímalo, jak je u nás udržíme, když tady zatím rozhodně být nechtějí. Někam je zavřeme, aby zase nemohli utéct do Německa?“ upozorňuje poslanec Úsvitu Martin Lank.
„Jakékoli kvóty jsou nesmysl. Vůbec nic neřeší. Dokud EU nebude řešit příčinu exodu, nikdy nevyřeší jeho důsledky a následky pro Evropu příštích let,“ říká poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
„V odmítnutí kvót podpořila v sobotu 5. září 2015 premiéra Bohuslava Sobotku ČSSD. Tento názor zastává většina občanů České republiky. Domnívám se, že kvóty by měly efekt pouze za situace, kdy všechny země EU vůči uprchlíkům zavedou jednotný sociální přístup. Dále se domnívám, že premiér Bohuslav Sobotka navrhuje EU lepší řešení, tj. dodržovat a respektovat pravidla Schengenského prostoru důsledně ve všech zemích EU a zasadit se o mírové řešení na Blízkém východě,“ říká senátor ČSSD Jan Hajda.
Česká republika musí přimět EU ke stanovisku, jak postupovat dále s vizí několika let. Tedy kolik uprchlíků můžeme zaměstnat, jak zajistit přijetí pouze bezpečných imigrantů a jak zabránit přílivu těch, které nechceme přijmout,“ odpověděl pro ParlamentníListy.cz senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Sebedestrukční mechanismus povede k rozpadu EU
Podle poslance KSČM Jiřího Valenty je třeba proti kvótám vystupovat i nadále. „Dle mého názoru jsou jen neprůhledným nástrojem velkých zemí EU, který má posloužit k ´přikování´ uprchlíků v menších tranzitních zemích, kde oni sami ani často zůstat nechtějí. V tomto ohledu je smutné, jak se význam a síla jednotlivých, zejména malých členských zemí v ´bruselském kotli´, již rozmělnila. Jak každý může vidět, stále častěji se v EU hlasuje většinově a kde tedy máme dříve proklamovanou možnost práva veta kteréhokoli člena? Obávám se, aby tento aspekt nebyl nastartovaným sebedestrukčním mechanismem vedoucím k rozpadu celého společenství,“ varuje poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Domnívám se, že by státy Visegrádu měly setrvat na svém stanovisku,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Neměnit svůj názor a když, tak si počet imigrantů určit sami a sami si je vybrat,“ uvedl poslanec ANO Milan Brázdil.
„Domnívám se, že Česká republika by neměla být nucena změnit názor, protože je v menšině. Rozhodnutí by mělo být jednomyslné a pokud země V4 s kvótami nesouhlasí, mělo by se hledat jiné řešení. Je ovšem nutné si uvědomit, jak to ovlivní naše vyjednávací pozice, nejen u této problematiky, a pozici V4 v EU. Domnívám se, že země V4 by se měly snažit najít spojence a vytvořit takzvanou blokační menšinu. Pokud návrh přece jen projde, můžeme požadovat předložení nového návrhu,“ myslí si europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„To nevadí, že jsme v menšině. Stále jsme ještě samostatný stát! Ještě nejsme bruselskou provincií,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Česká republika neodmítá kvóty, ale odmítá, aby byly povinné. Není vyřešené, co se stane s lidmi, když je přijmeme a oni opustí naši republiku a další důležité otázky,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Já jsem proti kvótám, i když budeme v naprosté menšině oponujících států. Kam se budou kvóty posouvat? Na jaké číslo?“ ptá se senátor ODS Jiří Burian.
„S povinnými kvótami nesouhlasím, ale povinnost či nepovinnost kvót je podružný problém, to příliv imigrantů neovlivní. Je hloupé, že se česká média z celého projevu předsedy Junckera soustřeďují jen na toto,“ domnívá se europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
Pokud se zbavíme etnických nebo náboženských předsudků…
„Symbolická hodnota kvót je vyšší než praktická. Argument, že by kvóty mohly povzbudit dojem, že do EU může bez problémů přijít ´kdokoli´ a EU že se o ně postará, není bezvýznamný a měl by být jasně odražen v termínech, o kterých jde řeč. V návrhu, ať již bude jeho osud jakýkoli, o kvóty na ´imigranty´, nýbrž o ´utečence´! Evropská unie stojí mimo jiné na hodnotách lidských práv a humanity jako poučení z vývoje za Druhé světové války. Individuální závazky členských zemí ukládají na bázi Úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951 poskytnout ochranu běžencům bez ohledu na rasu nebo náboženství a vycházejí ze samých základů hodnot, jak je zná Všeobecná deklarace nebo ochrana lidských práv v Radě Evropy. Je těžké si představit, že tradiční země, které tyto hodnoty udržují, a současně jsou ekonomicky silné natolik, že zemím na tyto hodnoty neslyšícím přispívají ze svých peněz, mohou v čistě přízemním pohledu ty dvojí náklady nést samy a nemít silný zájem na rozprostření souvisejících činností,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Postoj České republiky není s ohledem na faktickou ochotu přijímat běžence nijak extra problematický. Čísla, o kterých se mluví, jako o jednostranné ochotě vlády, nebo farností reagujících na nedávnou papežovu výzvu, jsou vesměs vyšší než uvažovaná kvóta. Problémem ovšem je trhání Evropské unie na hodnotovém střetu. Pokud v Maďarsku stříkají pepřovým sprejem do očí malých dětí v náručí rodičů nebo jim i s dětmi v rukou podrážejí nohy, je těžké obhajovat, že nejsme postkomunističtí divoši z Východu, když se proti tomu na V4 jasně a nekompromisně nevymezíme. Symbolika této sounáležitosti s postkomunistickými zeměmi Visegrádu nás může výrazně poškozovat, podobně jako popisování běženců připomínající tetování při deportacích do koncentráků. Z hlediska života azylantů uvnitř Schengenu moc dopadů kvóty mít prakticky nemohou. Po udělení azylu mají azylanti právo volného pohybu jako všichni ostatní. Jedná se jen o fázi přijímání azylantů a jejich integrace přes vzdělání a tak dále. Příchozí jsou podle údajů Agentury OSN pro uprchlíky dobře vzdělaní a pokud se zbavíme etnických nebo náboženských předsudků, mohou být přínosem pro naši ekonomiku tak, jako byli uprchlíci z komunistického Československa přínosem na Západě, nebo jsou Vietnamci dnes u nás. Větší díl práce proto čeká na vnitřním odbourávání stereotypů (je ostatně paradoxní, kolik nenávisti dokáže produkovat třeba entomolog, který je sám potomkem politických uprchlíků z Řecka, nebo politik, kterého lze označit za výsledek částečné ekonomické migrace z Japonska) než kolem kvót. Důležitá bude nejen věcná stránka, ale i to, jak si svými postoji – věcně i tím, s kým je máme – můžeme poškodit své vnímání v partnerských zemích. A dobré by také bylo, abychom měli nejen krátkodobou reakci, ale abychom EU i OSN povzbuzovali ke střednědobým i dlouhodobým krokům, které si ze současné situace berou konstruktivní a humanitárně ospravedlnitelné poučení. Známá zkazka o záznamu čínského piktogramu pro ´krizi´ je, že se jedná o spojení znaků pro ´nebezpečí´ a ´příležitost´. Že se umíme bát, jsme si již jako společnost ukázali. Teď je na řadě péče o budoucnost a chopení se výzvy, jakkoli nám může připadat těžká a času na to je málo. Pokud tuto příležitost promarníme, bude to chyba,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Jiří Zlatuška.
Vláda ČR: Má-li však být právně vynutitelná redistribuce migrantů…
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes na zasedání Evropského parlamentu ohlásil návrh na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské země Evropské unie. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Juncker upřesnil, že dohromady má být takto přerozděleno 160 tisíc osob. Redistribuci 40 tisíc žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Informovala o tom ČTK.
Vláda schválila mandát pro ministra Chovance na nadcházející jednání unijních ministrů vnitra o migrační krizi. „Oceňujeme dosavadní návrhy Evropské komise, které jdou tímto směrem. Má-li však být právně vynutitelná redistribuce migrantů, pak EU potřebuje také jednoznačná a vynutitelná pravidla, která zaručí také tyto zcela klíčové funkce,“ stojí mimo jiné ve stanovisku, které bude Chovanec na jednání ministrů hájit.
Dle průzkumu agentury Focus si 78 procent českých občanů myslí, že by se mezi členskými státy EU měla obnovit ostraha hranic. Celých 94 procent respondentů uvedlo, že by EU měla uprchlíky vracet, a 57 procent lidí není spokojeno, jak se k problému běženců staví vláda ČR.
Podle průzkumu je 61 procent lidí přesvědčeno, že Unie by běžencům měla pomáhat v místě jejich původu. Naopak 32 procent dotázaných je toho názoru, že by Evropa měla migranty vracet bez další pomoci. Značná část populace (44 procent) si myslí, že by stát neměl uprchlíkům pomáhat vůbec, ani muslimským, ani křesťanským.