O zášti a ne-vzdělaném magistrovi

Zášť a nenávist umějí pěkně zatemňovat mozek. O tom se každý z nás přesvědčil mnohokrát v životě. V minulých dnech mohl český divák, posluchač a čtenář sledovat kreace senátorů Martina Mejstříka a Jaromíra Štětiny, o nichž jsem již jedenkráte napsala, že čirou náhodou nebo řízením divného osudu přibyli do horní komory parlamentu. Bohužel. Kdyby byli bývali zůstali tam, kde působili před svým senátním angažmá, prospěli by lidské pospolitosti více.

Martin Mejstřík poté, co Senát posvětil jeho návrh na zrušení některých významných svátků, musel korunovat své prapodivné dílčí vítězství tiskovou zprávou, v níž zdůraznil, jak je bytostně přesvědčen, že „není důležitějšího tématu pro tuto zemi, než vyřešit si svůj vztah ke komunismu a k tradicím a konsekvencím, které nás váží s onou nechutnou dobou.“ Inu, takové má senátor priority. Je to – jak brilantně glosoval Jiří Hanák v Právu (22. 9. 2007) – kutil k pohledání. Občané České republiky stojí před závažnými ekonomickými změnami, které se od Nového roku promítnou v peněženkách všech (a bude to parádní „fičák“, který z našich portmonek vyžene korunek více, než jich zůstane údajně nižším zdaněním), a senátor Mejstřík rozumuje o tom, že „není důležitějšího tématu než vypořádat se s komunistickou symbolikou.“

Předkladatel senátního návrhu novely zákona měnícího některé svátky v České republice se dlouhodobě netají tím, že si vyřizuje účty s komunisty. Jízlivý glosátor se však musí zeptat: Se kterými komunisty? Současnými? Minulými? Budoucími? Nebo s „komunisty“ uzamknutými v předkladateli samotném (s Mejstříkovou aktivitou před listopadem 1989)?

Senátor Mejstřík a stejnou měrou i senátor Štětina, jenž má údajně cosi společného se Zelenými, jsou plni Emocí, Zášti a Nenávisti. A tyhle holky dokážou pěkně zatemnit mozek! Ten pak přestane fungovat, ztratí smysl pro racionálno a je to znát z každého veřejného vystoupení, z každého pohledu takto potrefeného člověka. Mejstříkovo nokturno v Událostech, komentářích 21. září muselo mnoha lidem otevřít oči. Kdo to je onen muž, působící neoholeným dojmem, s těkajícíma očima, jenž ve chvíli, kdy se puk dostával velmi nebezpečně do blízkosti jeho branky a jeho argumenty se stávaly neudržitelnými, obvinil všechny přítomné ve studiu? I senátor ODS Jaromír Volný a moderátor pořadu Jakub Železný byli nemilosrdně zařazeni mezi jakési staré struktury obligátním klišé: „On (Volný) a jeho včerejší výstup a i to, co zde říká, je jenom znakem a důkazem toho, že on, já i vy, pane redaktore, jsme všichni oběti toho zrůdného režimu! Diktatura nás pronásleduje, jak je vidět, do této doby!“ Howgh. A bylo to.

Spojovat Mezinárodní den žen s komunismem je důkazem toho, že předkladatel nezná historické souvislosti vzniku tohoto svátku. Tato hrubá neznalost je, koneckonců, ukázkou Mejstříkovi vzdělanostní úrovně a osvětluje také předkladatelův eminentní zájem na likvidaci Dne vzdělanosti.

MDŽ i Svátek matek se vzájemně nevylučují, nýbrž naopak ideálně doplňují. Mateřská láska a dar žen rodit děti jsou rozhodně hodny oslavy. Stejně tak však i úsilí o ženskou (a nejen ženskou) emancipaci – sociální, ekonomickou, občanskou, politickou. Radovat se z toho, že byl Mezinárodní den žen vyškrtnut ze seznamu významných dnů v kalendáři, je stejně hloupé jako vysmívat se lidských obětem a úsilí mnoha generací mužů a žen o všeobecné volební právo (z tohoto dobrodiní těží i Mejstřík samotný, pokud je ochoten připustit, že i on byl zvolen ženami-voličkami), o sociální a zdravotní zabezpečení pro ženy a děti, zrušení otrocké práce, zavedení osmihodinové pracovní doby, o mír, proti válce. Vysmívat se těmto požadavkům a vznešeným ideálům, které stály u zrodu Mezinárodního dne žen, může jen hlupák.

Trapnou koncovkou senátorského návrhu je nejen zrušení Dne rodiny (inu, podpora rodiny je přece ve volebním programu kdejaké politické strany, tak proč tento Den jako nadbytečný nezrušit, že?), ale zejména zrušení Dne vzdělanosti 7. dubna. Toto datum je totiž upomínkou na vznik Univerzity Karlovy! Císař a král Karel IV. tímto dnem roku 1348 datuje univerzitní zakládací listinu. Sama jsem si ji prohlédla – a může tak učinit každý v podzemí pražského Karolina na výstavce o vzniku univerzity. Navrhovat zrušení připomínky tohoto významného dne a dokonce se z toho těšit může jedině opravdový MAGISTR, kterým senátor Mejstřík údajně je.

 

autor: Monika Hoření, tisková mluvčí ÚV KSČMzdroj: Agentura gitA,