Nebuďme lhostejní a pojďme volit!

Rozhovor Haló novin se Svatomírem Recmanem (KSČM), kandidátem do Senátu za volební obvod Frýdek-Místek

Byl jste dlouholetým členem Poslanecké sněmovny, nyní kandidujete do Senátu.

Jak byste občanům vysvětlil rozdíl v jejich práci?

Senát v porovnání s Poslaneckou sněmovnou má podstatně jiné kompetence dané Ústavou ČR. Zásadní rozdíl je ve vazbě na vládu České republiky. Za prvé – Senát neprojednává a nevyslovuje důvěru vládě, ani ji nemůže odvolat. Za druhé – neprojednává zákon o státním rozpočtu ČR, jeden z pilířů činnosti vlády a chodu celého státu. Proto se senátoři nepodílejí na tzv. porcování medvěda a nemohou přímo pomoci financemi ze státního rozpočtu svým volebním regionům.

Senát má zákonodárnou iniciativu a může předkládat návrhy nových zákonů, změny schválených zákonů, projednává mezinárodní smlouvy, rozhoduje o vybraných personálních otázkách apod. Poslanecká sněmovna má ale navrch, neboť s výjimkou ústavních a volebních zákonů, kde musí být shoda obou komor, aby zákon byl přijat, je schopna přehlasovat veto Senátu i prezidenta ČR.

Za zmínku stojí legislativní procedura. Pokud Senát ve lhůtě do 30 dnů nerozhodne jinak, platí zásada, že s návrhem vyslovil souhlas. Převedeno ad absurdum, kdyby Senát vůbec nerozhodoval, nezasedal nebo by neexistoval, neznamenalo by to zablokování legislativního procesu, ale naopak jeho urychlení, včetně možných dalších úspor.

KSČM nebyla příznivcem dvoukomorového parlamentu, nicméně ho máme. Jak hodnotíte jeho dosavadní přínos pro parlamentní demokracii v ČR? Často se o něm mluví například jako o pojistce demokracie…

Máte pravdu. Senát vznikl jako kompromis či nechtěné dítě v roce 1992 jako součást nové Ústavy České republiky při rozbití ČSFR a vzniku samostatné ČR. V přijaté Ústavě bylo uvedeno, že v přechodném období, než bude Senát naplněn v řádných volbách, tak poslanci zvoleni za Českou republiku do bývalého Federálního shromáždění budou tvořit Senát. Takové rozhodnutí ale podléhalo schválení nově ustavené Poslanecké sněmovny. Ta to však odmítla a sama plnila i roli druhé komory.

Ani já nejsem zastáncem Senátu, ale respektuji politickou realitu, tj. jeho existenci a vliv na politiku ČR. Proto chodím k volbám a podporuji kandidáty za KSČM. Považuji ho od prvních voleb v roce 1996 za výrazně pravicově orientovaný a antikomunisticky zaměřený. Nevnímám ho ani náhodou jako pojistku demokracie, ale jako prodlouženou ruku ODS a její Modré šance, za tribunu a baštu nesmlouvavého antikomunismu pod taktovkou zejména pánů Mejstříka a Štětiny, včetně tzv. Štětinovy komise pro posouzení ústavnosti KSČM, která přispívá k výrazné polarizaci české společnosti, místo aby ji pomáhal sjednocovat.

Je potřebné přejít z modré na červenou, popř. alespoň na oranžovou, nebo se o to pokoušet. Volby jsou v dané chvíli jedinou příležitostí jak to změnit.

Už jste zmínil, že Senát je jednobarevný, převahu v něm má pravice. Volit do něj chodí stále málo občanů, což nahrává zejména ODS, která své voliče přesvědčí, aby volit šli. Co dělá KSČM proto, aby členové a sympatizanti strany nezůstávali doma? Proč je tak důležité, aby se politická barevnost Senátu změnila?

Senát je dokonale modrý, ODS v něm má těsnou většinu 41 senátorů, komunisté pouhé tři. Bohužel. Přitom naše výsledky dokazují, že je reálné ve vybraných senátních obvodech přesto zvítězit i podle většinového volebního systému a získat senátora. Obhajujeme ve 27 obvodech pouze jedno senátorské křeslo, v Karviné o ně bude usilovat senátor Eduard Matykiewicz.

Proto apeluji na všechny komunisty, naše příznivce a sympatizanty, občany nespokojené se současnou situací a nastoleným vývojem zejména ve zdravotnictví, sociální sféře a důchodovém systému podle modré značky , aby přišli 17. a 18. října k volbám a podpořili kandidáty KSČM v prvém kole. Nazrává čas na změnu i v tomto zákonodárném sboru. Při maximální účasti voličů KSČM může očekávaná celkově nižší účast všech voličů pomoci komunistickým kandidátům do Senátu. Proto v pátek a sobotu nezůstávejte doma!

Kandidujete v obvodě Frýdek-Místek. Jak silnou pozici tam má KSČM? Jak důležité je, že lidé kandidáta znají? Nakolik vy osobně sázíte na volební kampaň, jak při ní pomáhají představitelé strany a poslanci?

Západní část okresu, kde kandiduji do Senátu, je levicověji orientována než jeho východní část. Nejlepších volebních výsledků KSČM bylo dosaženo v roce 2004 při volbách do Evropského parlamentu a Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. V roce 2006 ve volbách do Poslanecké sněmovny a zastupitelstev obcí jsme si výrazně pohoršili, například v okresním městě, kde máme asi 43 procent voličů, jsme přišli o polovinu zastupitelů. Pokračujeme na radnici v koalici se sociálními demokraty, ale pozice KSČM silně oslabila. Výsledky KSČM v regionu potvrdily propad komunistů v České republice.

Děláme vše proto, abychom v následujících volbách do zastupitelstva kraje a Senátu zvládli reparát a obhájili výsledky z roku 2004. KSČM nedisponuje takovými finančními prostředky jako ODS a ČSSD a nemá proto masovou kampaň v médiích. Spoléháme zejména na kontaktní kampaň s voliči, osobní setkání a osobní agitaci apod. Je samozřejmě výhodou, pokud je kandidát mediálně známý z minulosti nebo pracuje v zajímavé profesi… Tento handicap musí komunističtí kandidáti napracovat vlastní pílí a ve spolupráci s volebním štábem. Ten funguje dobře a pracuje velmi obětavě.

Volby do Senátu jsou většinové, dvoukolové. V posledních letech při soutěži dvou kandidátů ve 2. kole obvykle vítězí kandidát pravice – čím to je?

Levicových voličů je u nás statisticky méně než voličů hlásících se k pravici. V posledních volbách část voličů, kteří dávali hlas komunistickým kandidátům, přešla k ČSSD nebo nešla k volbám. Komunistický kandidát může v prvém kole ve vybraných volebních obvodech sehrát vyrovnanou partii s kandidáty ČSSD a ODS, ale pro druhé kolo nám scházejí strategické rezervy . Pokud kandidát KSČM stojí ve druhém kole proti jakémukoli kandidátovi, učebnicový příklad je proti kandidátovi ČSSD, tak nás voliči, kteří v prvém kole volili jiné kandidáty než komunisty, nepodpoří nebo jen symbolicky. Vliv na to má pěstovaný antikomunismus, jednostranné zaměření médií na souboj zejména dvou nejsilnějších stran, nestálost voličů ČSSD, ale rovněž určitá neochota části levicových voličů jít za týden (v druhém kole) znovu k volbám apod. Proto je potřebné přesvědčit naše voliče, aby překonali určitou apatii, přišli opakovaně do volebních místností a podpořili kandidáty KSČM.

15. října 2008, Marie KUDRNOVSKÁ