Naštěstí máme senátory, jako je pan Jiří Žák

Třicátého prvého července se nám senátor Jiří Žák z Bruntálska, člen Občanskodemokratické strany, v Právu svěřil se svým názorem na zlikvidování 1. máje jako svátku a proč právě on to navrhl. Tvrdí v něm, že dnešní znění tohoto zákona (tedy o státních svátcích) je chybné. Rozdělení dnů hodných pozornosti… je podivné? Samozřejmě mi vadí i to, že Svátek práce je svátek zneužitelný a zdeformovaný. Prý oslavy do roku 1989 byly paskvil – ne, toto slovo nepoužil. Je přece inteligent. Jen obsahově se s ním ztotožnil, tedy s doprovodným televizním zpracováním podkladu pod informaci o jeho návrhu. Všichni na 1. máj museli, všichni museli mávat, všichni museli křičet »Ať žije Gottwald, Novotný, Husák« (Vyberte si!). A dnes? Svátek práce (se) slaví stejně nedůstojně, jen k němu ještě patří obrázky navzájem se urážejících občanů (ne kvůli práci, ale kvůli ideologii), rvačky extrémistů levicových i pravicových, potyčky se zasahujícími policisty. Prý ani bez svátku bychom nebyli světovou raritou. Jsou země, kde se neslaví a země, kdy se slaví v jiném termínu. Proto si pan senátor myslí, »že je správné oddělit vztah k práci od těchto zprofanovaných oslav pro většinu Čechů spojených s nedemokratickou minulostí«. A aby nikdo mu nemohl vyčítat, že nepracuje, nabídl k prohlídce své upracované ruce.
Dva dny poté demokrat, člen ústavně právního výboru Senátu a Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM Jiří Žák, se opět objevil ve sdělovacích prostředcích. To tehdy, když ostravský krajský soud potvrdil, že pan senátor protiprávně obíral svou asistentku o polovinu výplaty, kterou ona odevzdávala jeho ženě. Tu musí pochopitelně vrátit. Jenže aby na tom nebylo dost, tento muž zákona dokonce zřejmě falšoval i podpisy na některých fakturách, jak jsme se dozvěděli opět o dva dny později. Přinejmenším šlo o podpis asistentky Martiny Vítkové, a zřejmě i jeho manželky. To se nyní stane předmětem šetření policie. Co když ale bude Senát požádán o zbavení jeho imunity? Jak se zachovají jeho kolegové, a především šéf oné všemocné Dočasné komise pan Štětina? Nechtěl bych být v jejich kůži, protože řekněte, kdo z nás nemá máslo na hlavě? A že by členové pojistky demokracie, tedy Senátu, na tom byli lépe než většina společnosti? Anebo to je naopak? Většina společnosti je na tom lépe než jedině praví zástupci lidu?
Pan Jiří Žák je v civilu bývalým pilotem a navigátorem LIAZu v závodě Paříž – Dakar a úspěšným podnikatelem. Tedy zástupcem několika zahraničních firem, které si dobře platí jeho služby. Přesto má zřejmě stále nedostatek finančních prostředků. A řekněte, kdo nemá? I proto ono sesterské dělení jeho manželky s asistentkou Vítkovou, ale i prohlášení svého vlastního bytu za senátorskou kancelář, a tedy díky tomu i další přísun prostředků domů do společné kasy. Nevím sice, zda Martina Vítková v této kanceláři také úřadovala, předpokládám spíše, že to bylo v nedaleké restauraci, kde si také za své, tedy za zbylou část své mzdy, kupovala čaj a turka. Proč ne? Bylo by to logické.
Jsem ovšem spokojen, že máme takového ochránce našich práv, pojistku demokracie a ústavnosti. Není v lepších rukou. Je mi jasné, že Jiří Žák se velmi napracuje, aby nějakou tu korunku mohl přihrát do rodinného rozpočtu. I proto jeho ruce jsou tak upracované. Na rozdíl od jiných, kteří jen slaví Svátek práce a mají ruce tak maximálně od prášku na praní a náplně ze staré kuličkové tužky. Proto i chápu jeho návrh na likvidaci Svátku práce jako třídy.

Foto popis|