Extremisté se snaží podkopat důvěryhodnost veřejnoprávních médií. Obviňují je z „nepravdivého či zavádějícího informování veřejnosti“. Jejich kritika na alternativních, převážně prorusky orientovaných serverech sílí. Uvádí to aktuální zpráva ministerstva vnitra o extremismu, která se propagandy vůči mainstreamovým médiím dotýká vůbec poprvé. Pod tlakem je v posledních měsících hlavně Česká televize (ČT).
Extremisté se snaží podkopat důvěryhodnost veřejnoprávních médií. Obviňují je z „nepravdivého či zavádějícího informování veřejnosti“. Jejich kritika na alternativních, převážně prorusky orientovaných serverech sílí. Uvádí to aktuální zpráva ministerstva vnitra o extremismu, která se propagandy vůči mainstreamovým médiím dotýká vůbec poprvé. Pod tlakem je v posledních měsících hlavně Česká televize (ČT).
„Řada těchto alternativních sdělovacích prostředků se účelově uchylovala k prokazatelným dezinformacím a konspiračním teoriím. Alternativní média se vyznačovala neuváděním zdrojů informací. Při prokázání nepravdivosti některých tvrzení se obvykle ani nepokoušela o další vysvětlení. Obvykle pro ně bylo dostačující vypuštění zprávy na veřejnost,“ píše se v souhrnné situační zprávě o extremismu ministerstva vnitra za první čtvrtletí letošního roku.
Podle zprávy vnitra za tím stojí převážně pravicoví extremisté, jejichž hlavními tématy je „kritika migrace a odmítání Evropské unie“. Kritizují kvůli tomu prý vládní představitele a využívají „vyhrocený nacionalismus“. „Účelově je zdůrazňována nutnost orientace na Ruskou federaci a prezidenta Putina. Tuto proruskou orientaci bylo možné vysledovat zejména u Národní demokracie,“ uvádí dále dokument.
Konkrétní „alternativní servery“ zpráva ministerstva nejmenuje, může se jednat o desítky portálů. Proruskou propagandu šíří ac24.cz, Aeronet, New World Order Opposition, Sputnik News a i další servery spojované současně s protiimigračními názory. Výrazné jsou také osobnosti „přítele Ruska“ Jiřího Vyvadila, publicisty Štěpána Kotrby nebo exministra zdravotnictví Ivana Davida, vůdčí osobnosti webu Nová republika, nebo předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše.
Více zde: 42 českých a slovenských webů, které šíří ruské lži
ČT: Kritika? Často jde o vulgarity bez smyslu
Pod výrazným tlakem se v posledních měsících ocitla především Česká televize, na její zpravodajství přišly desítky stížností. Kritika se objevuje předně v souvislosti s informováním o Rusku a Ukrajině. Proruští aktivisté ji obviňují z toho, že není objektivní a nestranná. Porušuje podle nich svůj kodex a nenaplňuje službu danou zákonem.
Zatím nejobsáhlejší a nejpropracovanější stížnost o téměř 500 stranách na vysílání televize dorazila k Radě ČT, kontrolnímu orgánu veřejnoprávního média, ve středu. Autor v ní analyzuje zpravodajství od předloňského února do letošního května. Podána byla jménem Petra Pražáka z Hradce Králové, zda se jedná o skutečného autora dokumentu, není jasné.
„Podobné texty jsou někdy adresovány Radě ČT, jindy generálnímu řediteli, dále přímo Zpravodajství nebo jednotlivým autorům. Často jde také spíše o ideologické proklamace nebo výhrůžky či pouhé vulgarity postrádající smysl,“ uvedl deníku ECHO24.cz ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.
Obdobnému tlaku veřejnoprávní médium podle Šámala zatím nečelilo, současné výtky považuje za účelové a organizované. „Stojí za ní často anonymní identity či lidé s neprůhlednou minulostí i současností. Obecně ji považuji spíše za signál něčeho, co by měl jako riziko vnímat především tento stát, jeho představitelé a k tomu příslušné struktury. ČT je pouze zástupný cíl,“ dodal.
Kritika proruských trollů
S kritikou televize nesouhlasí i europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09), podle kterého jde o dílo proruských trollů. „Nemyslím si, že by ČT informovala o Ukrajině a Rusku neobjektivně, ale informuje žalostně málo na to, že ukrajinsko-ruský konflikt je velkým bezpečnostním rizikem,“ řekl deníku ECHO24.cz Štětina.
„V České televizi pracují špičkoví novináři. Kritika tohoto stylu pochází z tzv. troll factory, která je součástí hybridní války proti Ukrajině i proti nám,“ dodal europoslanec.
Stížnosti chodí také na zpravodajství Českého rozhlasu, nejedná se ovšem o výrazné počty. „Stížnosti evidujeme, ty, které se týkají problematiky současného Ruska či toho, jak je reflektována ruská politika, chodí v řádu jednotek. Připomínky k migrační krizi chodí v častějším režimu, což je logické, jedná se o živé téma,“ řekl serveru mluvčí ČRo Jiří Hošna. Od května prý rozhlas zřídí pozici ombudsmana.