MARIUPOL, Ukrajina Zaza pohladí kapotu stařičkého vozidla, které připomíná něco mezi vyřazeným vesmírným tělesem a hromadou starého železa. „Tohle je barva zralých klasů. Takhle vypadá místní půda. A tohle je barva křovisek, která tady hojně bují všude kolem,“ říká něžně.
Zaza je Gruzín. To on vymyslel nový design, který má zachránit posádce bojového vozidla pěchoty život. V celém Mariupolu všichni ihned poznají, že v tomhle autě natřeném ve stylu Zaza jede někdo z dobrovolnického praporu Azov.
Zaza byl příslušníkem gruzínské vojenské rozvědky a dnes jako dobrovolník slouží v praporu Azov u ukrajinského přístavu Mariupol. Pyšně mi vypráví, že má s ruskou agresí své zkušenosti. Je totiž z Jižní Osetie, kterou od roku 2008 okupuje Rusko.
Jako stín Zaza doprovází druhého nejdůležitějšího muže v praporu, Romana Zvariče. Je to pozoruhodná postava. Před několika lety plešatý chlapík nudného zjevu v šedivém obleku má dnes dokonalý chrup, úsměv hollywoodské hvězdy, skvěle padnoucí uniformu a svižný krok, který vůbec nenapovídá, že tohle je 60letý exministr spravedlnosti vlády Julije Tymošenkové.
Pokračování na straně 6
My a náckové? Kdepak, jen nacionalisté
Dokončení ze strany 1
Sám Zvarič se narodil v NewYorku a do vlasti svých předků se vrátil až v 90. letech, po rozpadu SSSR a vzniku svobodné Ukrajiny. Základna Azovu je stejně jako řada jiných vojenských center dobrovolnických praporů v sektoru „M“, tedy v okolí Mariupolu a na azovském pobřeží, v bývalém turistickém středisku.
Vzorný pořádek, dokonalá čistota, moderní kávovary, na první pohled patrná železná disciplína. Vojáci nesmějí za zdi základny, pokud k tomu není výjimečný důvod nebo neplní bojové povinnosti. Nesmějí provokovat veřejnost tímspíš, že symbolika Azovu, připomínající nacistickou, vyvolala obrovský skandál a budila v lidech obavy.
„Ukrajina se ocitla v situaci, že si najednou nemohla příliš vybírat, kdo ji bude bránit ve chvíli, kdy pravidelná armáda zradila,“ říká Zvarič. „I proto jsme zpočátku měli s projevy fašismu značné problémy. A ten nešťastný emblém nám také přinesl strašně strádání. Ale změnili jsme ho – dnes jasně zobrazuje písmeno N, jako národ, přeškrtnuté písmenem I, jako idea. Pokoušeli jsme se změnit i naše heslo na ruské i anglické Wikipedii, ale vždy tam někdo vrátí ty lži. Problém nacismu u nás v praporu, stejně jako v mnohých jiných vojenských uskupeních na celém světě existuje, ale my ho chceme řešit,“ tvrdí Zvarič.
Není to zrovna liberálně-osvícenecký spolek, tihle hoši, ale spíš pravoradikální militantní skupina. Odmítají nelegální migraci z Asie a Afriky, jsou proti sňatkům homosexuálů a požadují vyhnání okupantů z Donbasu. Zároveň ale odmítají útoky na mešity či synagogy, distancují se od rasového násilí a diskriminace. Nic víc, nic míň.
Neuměli nic, teď jsou to nejlepší vojáci
Ve studovně sedí asi třicet mladých mužů v letních uniformách. Každý má před sebou notebook s emblémem Azovu. Poslouchají výklad mladého Američana v angličtině. U stěny to vše sleduje další cizinec – vysloužilý americký důstojník: „Přijel jsem dobrovolně. Fakt! Prostě jim fandím. Když se hlásili před rokem jako dobrovolníci na frontu, neuměli nic. Dnes jsou to nejlepší vojáci, které Ukrajina má. Učí se podle systému NATO. Umějí dokonale rusky a dobře znají ruskou metodiku, a teď si k ní navíc přiberou metodiku NATO,“ libuje si americký veterán.
V Azovu nyní pracují tři američtí instruktoři a jeden Kanaďan. „Fašisti? Kdepak. Jsou tu chytří kluci i pitomci. Ale že by oficiální ideologií praporu byl nacismus, to musím popřít,“ tvrdí kanadský důstojník ve výslužbě. „Někdy to je spíš protest proti všemu a všem, proti politikům, rodičům, učitelům, Američanům i Rusům…Aby nás všechny naštvali, nechají si vytetovat nějaký pitomý symbol.“
Jestliže ve studovně to vypadá hodně „americky“, výzbroj, kterou má Azov na frontové linii, působí archaicky. BVP, na kterém mi Zaza demonstruje své maskovací umění, armáda před lety vyřadila. Pak ho darovala mariupolským nimrodům. Ti ho jako výraz vděčnosti za záchranu města Mariupolu před separatisty darovali Azovu.
„Byla to velká výzva. Ale dokázal jsem to. Myslivci pomohli, v cechu v místní továrně mi dělníci vyšli vstříc a já z toho vyrobil zase bojeschopný stroj,“ chlubí se Zaza.
Velitel Azovu Andrij Bileckij je čestným občanem Mariupolu. Vloni se svými 230 špatně ozbrojenými vojáky dokázal vytlačit síly proruských separatistů z města.
„Jsem nacionalista,“ říká hrdě a snaží se zjevně navázat na ukrajinského hrdinu s rozporuplnou pověstí Stěpana Banderu. Jak to přesně myslí, bude moci sdělit poslancům Evropského parlamentu v září. Přijal totiž oficiální pozvání europoslance Jaromíra Štětiny, aby své radikální názory před Evropany sám obhájil.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, zvláštní zpravodajka LN na Ukrajině