JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
Rozhovor se senátorem Jaromírem Štětinou v pořadu Studio STOP na ČRo 6
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí …
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Petr Holub.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Jana Šmídová.
Milan PAUMER, člen odbojové skupiny bratří Mašínů
——————–
Tady jsme vlastně byli my na straně odpůrců režimu. No, a teď my jsme po nich nemohli házet švestkovejma knedlíkama, když oni měli bouchačky. Ty stříleli a vraždili každýho, kdo se jim jenom postavil na odpor. Tak my jsme si z toho nedělali vůbec žádný nějaký výčitky svědomí. Protože tohleto oni přeci přišli s třídním bojem. My si ho nevymysleli. Oni přišli s třídním bojem a říkali, že kdo nejde s námi, jde proti nám. A když jste šli proti nim, tak jste radši museli mít bouchačky v kapse, anebo něco, jak byste se mohli proti nim bránit.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Řekl naší stanici před časem člen odbojové skupiny bratří Mašínů minulý týden zesnulý Milan Paumer. A jeho včerejšího pohřbu se v Poděbradech zúčastnila řada státních představitelů. Přijeli premiér Petr Nečas, vicepremiéři Karel Schwarzenberg a Radek John, ministr obrany Alexandr Vondra i předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová a Přemysl Sobotka. Nečas označil Paumera za odvážného a rovného člověka a odmítl výklady, které činnost skupiny zpochybňují jako nesprávné a nespravedlivé. Podle Sobotky se zapomíná, že skupina bratří Mašínů působila za studené války. Na pohřbu byla i dcera Josefa Mašína, ale Ctirad Mašín, který žije ve Spojených státech, nepřijel. A vysvětluje proč.
Ctirad MAŠÍN
——————–
Tady je ten problém, který máme, který ovšem v republice se nezdá, že moc lidí sdílí s námi, že tam je ještě komunistická strana, že jsou komunisti ve všech možných i nejvyšších pozicích jako Ústavní soud a pokud tomu rozumím, tak Česká republika je snad jediná zem z východního takzvanýho bloku, která má ještě komunistickou stranu.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Řekl Českému rozhlasu Ctirad Mašín.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Do výčtu osobností, které byly na pohřbu ovšem patří i náš dnešní host, senátor Jaromír Štětina, jehož vítáme na vlnách Českého rozhlasu 6. A hned se ptáme. Pane senátore, jak vy vzpomínáte na Milana Paumera.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Dobrý den. Vzpomínám na něj jako na správného chlapa. Já jsem se s ním seznámil v době procesu s Vladimírem Hučínem. Může to být takových 5 let. To byly ještě procesy, kde hrozilo Vladimíru Hučínovi vězení, ještě před tím, než byl plně osvobozen všemi soudy v České republice. A pan Paumer velmi statečně a velmi nekompromisně Hučína bránil. Tak jsme se skamarádili a on potom za mnou chodil občas do Senátu, já jsem mu pomáhal seč jsem mohl v té jeho činnosti, řekl bych, pedagogické. On vlastně chodil po školách a přednášel o tom, co komunismus je.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A nedávno před smrtí vydal knížku, tak …
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Cesta na severozápad je opravdu výborná kniha, uspořádal ji historik Petr Blažek. Jejími autory jsou bratří Mašínové a pan Paumer. Má bohatý poznámkový aparát, je tam hodně map a měl by si ji přečíst každý, kdo by opravdu chtěl vědět, jak to s Mašíny bylo.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Paumerův pohřeb ovšem neprovázely jen pieta a uznání, ale i desítky plakátů, které v poděbradských ulicích označovaly Paumera za vraha. Obě události plasticky ilustrují postoje české veřejnosti, která je v pohledu na čin skupiny Mašínů dodnes ostře rozdělena. Jedni tedy tvrdí, že to byli hrdinové, podle druhých to byli vrazi. Pane Štětino, neexistuje výklad, na kterém bychom se mohli všichni v české společnosti dohodnout?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já myslím, že se nikdy nedohodneme, poněvadž vždycky budou lidi, kteří zásadně popírají tu tezi, že se člověk může bránit proti nesvobodě za cenu obětí. Je to vlastně takový politický handl, který člověk často dělá kvůli svému vlastnímu svědomí. Takže my se nikdy nedohodneme, jde spíš jenom o to, aby ten poměr těch, kteří si myslí ono a kteří si myslí to, se změnil. A je docela možné, že i smrt pana Paumera tomu pomůže.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A jak to teď vidíte? Fifty – fifty? V tuto chvíli, jaké mínění panuje v české společnosti, jak je rozdělena?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Pokud bych to posuzoval například podle Senátu, kde jsme o tom často mluvili, tak to je skutečně asi fifty – fifty. A možná, že to bude obrázek společnosti.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A tady je argument, který nedávno použil pan Jiří Dienstbier, což je sociální demokrat a syn vašeho kolegy, bývalého disidenta Jiřího Dienstbiera. Tak ten říkal, že ta Cesta na severozápad bratří Mašínů a pana Paumera měla jeden vyloženě sporný moment, a to bylo zabití člověka, který už byl zneškodněn. To on používá jako důvod k tomu, že zase ta úcta k bratřím Mašínům a panu Paumerovi by se neměla přehánět. Jak byste odpověděl tady na námitku syna vašeho kolegy ze Senátu?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Má pravdu pan Dienstbier mladší, že se nemá přehánět nic, ani bombastické uctívání hrdinů není zdravé. Ale můj názor je na to naprosto jednoznačný. Existuje jedno železné pravidlo války. A to je pravidlo, kdo nezabije, bývá zabit. A Mašínové v té občanské válce tenkrát byli. A tam nešlo o to, zneškodnit ho z nějaké msty. Nebo nějakým způsobem ho zlikvidovat, z nějaké rozkoše. Tam šlo o to, že oni byli na útěku. A oni nemohli potřebovat, aby byli udáni. Potřebovali veškeré stopy zahladit. A to je princip veškerých gerilových válek. Oni byli vlastně v gerilové, takzvané asymetrické válce se tomu dneska říká. Když vlastně proti státním silám stojí jednotlivé skupinky. Typická azylová válka bratří Mašínů.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Jak tedy určit hranici, podle níž je ozbrojený boj proti představitelům režimu přípustný? Ty otázky samozřejmě padají a nikdo nenachází kloudnou odpověď.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
To musí každý sám za sebe. Každý sám, kdo se rozhodne nějakým způsobem dosáhnout spravedlnosti, si ty prostředky musí nést, poněvadž existuje ještě jedno železné pravidlo války. A to říká obětí války jsou ti, kteří byli zabiti i ti, kteří zabíjeli. V tomto smyslu i bratři Mašíni jsou obětí té občanské války, kterou vyhlásila komunistická strana.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ta námitka, abych ji ještě jednou otočil, zní, že tehdy vlastně tady žádná otevřená válka nebyla. To byla studená válka. Dá se říct, že je tady nějaký důvod, kdy by člověk měl být oprávněn, třeba před těmi budoucími generacemi, vzít zbraň a ty své spory s vládnoucím režimem řešit právě pomocí toho mezního násilí?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Víte, co je nejhorší v naší společnosti? Přestáváme ctít taková slova jako je statečnost a láska k vlasti a považují se za velkohubá a patřící do starého harampádí. Mašínové to tak necítili. Nezapomeňte, že Mašínové měli tatínka, kterého zabili nacisti, kterému se chtěli podobat. Mašínové mladí byli prezidentem Benešem vyznamenáni jako hrdinové už v 45. roce. A než se rozhodli utéci a než zabili prvního člověka, tak oba dva seděli v komunistických lágrech. Oni prostě potřebovali utéct. Oni byli pronásledováni obrovskou mocí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem tady se nabízí další námitka, která hodně zaznívá. Teď, zaplať bůh, se rozpoutala poměrně bouřlivá debata. A to je námitka tohoto znění. Bratří Mašínové a jejich druzi si jaksi řešili svůj osobní problém. Oni utíkali, chtěli si zachránit své vlastní životy. Jak odpovíte, pane Štětino, na tuto námitku?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem o tom mluvil s Josefem Mašínem před časem, když na pozvání pana Langoše byl v Bratislavě. On říkal, my jsme to považovali za svou povinnost. Oni skutečně chtěli do té Ameriky odejít a předpokládali, že studená válka se skutečně změní ve válku, která povede k pádu komunismu. Že se tak nestalo, nebyla jejich vina.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem mohou být tedy pan Paumer a také bratři Mašínové vzorem pro novou, velmi pacifisticky naladěnou generaci a mělo by se o nich psát v učebnicích? A pokud ano, tak jak?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že by se o nich mělo psát jako o lidech, kteří nadřadili obecný zájem nad svůj zájem vlastní. A to je skutečně vlastnost hrdinů, proto já je považuju za hrdiny.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Studio STOP dnes hovoří se senátorem Jaromírem Štětinou.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane Štětino, teď bych se chtěl zeptat, do jaké míry vás překvapilo, že se posledního rozloučení s Milanem Paumerem účastnili 3 ze 4 nejvyšších ústavních činitelů. Tedy předseda Senátu Přemysl Sobotka, předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a také premiér Petr Nečas. Zároveň několik ministrů, a proto vláda kvůli obřadu přerušila své důležité zasedání. Vnímáte to jako zlom v pohledu na třetí odboj?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ten fakt, že vláda kvůli soukromému pohřbu, a to byl soukromý pohřeb, přeruší své vlastní jednání, je symptomatický. Myslím si, že by to mohlo znamenat nový přístup k myšlence dekomunizace české společnosti.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ostatně ministři okamžitě včlenili do projednávaného vládního prohlášení bod, ve kterém se říká, že kabinet bude usilovat o uznání třetího odboje tak, aby byl rovnocenný s odporem proti nacismu. Premiér Nečas k tomu poznamenal.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
——————–
Součástí vládního programového prohlášení je i tato poměrně zásadní teze, která doposud v žádném programovém prohlášení žádné vlády nebyla.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A vicepremiér, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dodává.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /TOP 09/
——————–
Poslední bod považuju také za velice důležitý, aby konečně byl taky uznán, že odboj a odpor proti minulému režimu byl stejně legitimní jako byl odboj a odpor proti vládě nacistů u nás.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Štětino, vy se v těch věcech velmi silně angažujete. Budeme ještě dále hovořit o vašich dalších iniciativách. Tak blýská se z vašeho pohledu na lepší časy? Co říkáte tomu explicitnímu vyjádření uznání třetího odboje a hlavně začlenění do vládního programu?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Tak, pro pragmatickou vládu této trojkoalice je to krok podivuhodně nesystémový. Ale myslím si, že je tím užitečnější, že tak vyčnívá. Než začneme stavět někde budovu, tak je třeba vysušit bažinu. A vypořádat se s komunismem, to musíme nejdříve udělat.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Já jsem se ještě chtěl zeptat k tomu pohřbu. Vy jste tam byl osobně. A člověk má z minulosti takovou automatickou averzi ke všem těmto oslavným událostem, kdy se vzpomíná na něčí památku. Bývá to vždycky neuvěřitelně formální a často i trapné. Lidé se přetvařují. Jaké to bylo tady v Poděbradech?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem nebyl vevnitř. Já jsem byl na dvoře a nebyl jsem tam úmyslně. Poněvadž já jsem tam šel na pohřeb svého kamaráda a nešel jsem tam jako politik. A venku to, co bylo, bylo neobyčejně důstojné a byl to pohřeb, který si důstojnost pana Paumera zasloužila.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Zpátky k onomu zákonu. „Cesta k zákonu a uznání třetího odboje měla by být po dnešku otevřena.“ Řekl včera místopředseda Senátu, váš kolega Jiří Liška, který zákon dlouhodobě prosazuje. Totéž činíte i vy. Je tedy cesta otevřena, úspěchu by mohlo ostatně napomoci povolební rozložení politických sil.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
To určitě. Já myslím, že i to prohlášení vlády tomu napomůže. Vláda konkrétně myslela nejenom uznání odboje a odporu jako takového, ale měla na mysli především zákon o třetím odboji. Nezapomeňte, že my v Senátu jsme ten zákon navrhli, už je tomu dávno a Poslanecká sněmovna, ta minulá, trestuhodně ho smetla se stolu a my jsme museli letos na jaře znovu zahájit to legislativní kolo. A ten zákon pan Liška urputně podal znovu a my nedávno jsme ho schválili do dalšího čtení a přiřazení do výboru. Takže doufám, že letos bude schválen. A bylo by na čase, aby vůbec se někdo dožil toho, že podle toho zákona bude posuzován.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A co levicoví senátoři? Potažmo poslanci. Jaký vývoj předpokládáte?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Při tom hlasování se našlo několik málo sociálních demokratů, dali by se spočítat na prstech jedné ruky, kteří pro to zvedli ruku. Generelně sociální demokracie a samozřejmě naši 3 komunisté byli proti.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A co by tedy ten zákon měl obnášet v praxi a týkalo by se to hodně lidí?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já nevím, kolik vlastně ještě odborářů žije. Já bych řekl, že ta vlna smrtí v posledních 2 nebo 3 letech je neuvěřitelná. A myslím si, že by se to týkalo tak maximálně desítek lidí. Poněvadž budou i takoví, kteří bojovali proti komunismu a vůbec nestojí o to, aby byli nějakým způsobem zaškatulkováni do nějaké kategorie úředního hrdiny. Ale jsou lidé, kteří by si to zasloužili.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A mělo by se to týkat třeba i čelních postav disentu? V této chvíli registrujeme stav, že jejich věznitelé berou tučné penze a dámy, které měly vysokoškolské vzdělání, ale musely dělat uklízečky, mají důchody úplně směšně malé, ale jsou tak hrdé, že si nikde nepožádají? Vidíte ten rozsah toho zákona v tomto směru?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Samozřejmě. Já si myslím, vždyť i pan premiér to jasně řekl, že všecky formy protivenství proti nesvobodě jsou důležité. A já si myslím dodnes, že nemůžeme dopustit, aby se tady hrála hra na to, kdo byl větší partyzán v boji proti komunistům. A všechny síly by se měly spojit. I naši disidenti, kteří chtěli nekrvavou a nenásilnou cestou a chtěli jenom dodržování zákonů, které si komunisté sami vytvořili. I ti, kteří tu zbraň pozvedli, i ti, kteří seděli ve věznicích. Myslím, že je potřeba teďka vytvořit jako takové široké společenství lidí, kteří nakonec tu dekomunizaci naší země dovedou do konce.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Tady vy jste úplně obyčejný příklad nespravedlnosti. Když po roce 68 se čistily školy, tak dostávali učitelé podepsat, že souhlasí se vstupem sovětských vojsk. A kdo nepodepsal, tak buď vůbec nemohl být učitel, třeba dělal vychovatele nebo byl odsunut někam na venkov, kde nemohl tolik škodit. A ti, kteří podepsali, ti třeba udělali kariéru. Dnes tedy ti, co podepsali, mají vyšší důchod, o několik tisíc než ti, kteří tehdy se zachovali občansky statečně.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A těch lidí bude velmi mnoho.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Co se týče teda odboje, tak v tom zákoně je mez daná dobou pobytu ve vězení. To znamená, já už přesně si nepamatuju, kolik jsme tam dávali, ale kdo seděl ve vězení krátce, ten prostě jaksi tím odbojářem není podle zákona nazván. A …
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže půjde, jestli tomu dobře rozumím, opravdu o aktivní osoby, osobnosti.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
O aktivní osoby, který, kteří přežili třeba dlouhá léta ve vězení. Určitě by se to například týkalo ještě žijících bratrů Mašínů.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ti ovšem o to zájem nemají. Nebo mají?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já nevím, já si myslím, že asi zájem mají. Poněvadž kdyby zájem neměli, tak si nenechali od pana Topolánka tu medaili v Americe dát.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Nicméně stále každý rok se objevuje žádost o vysoké státní vyznamenání pro bratry Mašíny. My jsme řekli, že na tom pohřbu byli 3 ústavní činitelé. Ten nejvyšší čtvrtý chyběl. A pokud on bude v úřadě, tak myslím, že bratří Mašínové od Václava Klause žádné vyznamenání nedostanou, že?s
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Pokud já vím, tak Senát už to panu prezidentovi Klausovi dával šestkrát. Pan prezident to nikdy neschválil. Ale není to důvod k tomu, proč bychom to opakovaně panu prezidentovi nepředkládali.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže to opět předložíte v tom dalším kole návrhů?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ano, my budeme předkládat znovu návrh na vyznamenání pro Mašíny a celou skupinu bratří Mašínů. Včetně těch, kteří už jsou po smrti.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A vy tedy chcete odškodnit opravdu, jak sám říkáte, několik desítek, maximálně stovek lidí, kteří ještě žijí a byli delší dobu zavření ve vězení. A má vůbec z takového důvodu smysl definovat třetí odboj zákonem a definovat také jeho účastníky? Šlo by to přece udělat jinak. Já totiž se ptám proto, že druhý odboj, ten termín sám o sobě, byl zneužíván komunistickým režimem, když chtěl legitimovat svou moc a účastníky druhého odboje byl vlastně každý, kdo to měl dobré u okresního tajemníka. Tak, nebylo by lepší se tomu vyhnout a jít jinou cestou?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Tam je přeci jenom rozdíl při oceňování druhého odboje a třetího odboje. Když se inicioval druhý odboj, tak už nacismus u nás neexistoval. A přijímáme-li zákon o třetím odboji, tak jsme v situaci, kdy u nás máme komunistickou stranu parlamentní stranou, stranu, která se dere k hospodářské a politické moci. A tento zákon tady hraje také roli toho dekomunizačního a poukazujícího prvku. Je to vlastně jistý způsob deklarativního zákona.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A co bych si měl jako běžný občan tedy říci z vašeho pohledu? Až tedy zákon bude přijat.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já bych na vašem místě ten zákon uvítal. Já ho vítám.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Možná byste si mohli otevřít šampaňské.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ještě je dost brzo na to.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Studio STOP dnes hovoří se senátorem Jaromírem Štětinou a s ním míříme na Šumavu. Ale do oblasti, která se naší diskuse velice týká. Jedním z nejoblíbenějších českých filmů zůstává Král Šumavy, který dodnes oslavuje dobu, kdy na západní hranici vznikala neprostupná železná opona. A myslíte si, pane senátore, že se někdy podaří lidem vysvětlit, že se hrdinní pohraničníci z filmu podíleli na zločinných represích proti obyčejným lidem? Nota bene, když ten film z filmařského hlediska je velmi dobrý.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Tak, já jsem se na něj taky v mládí samozřejmě koukal. Hrdinu můžete udělat kdekoliv a z kohokoliv. Zkušený režisér to dokáže. Já si myslím, že je potřeba to neustále vysvětlovat. Poněvadž například slyším nyní názor, proč ti Mašíni se prostříleli do toho Berlína, vždyť mohli normálně odejít. Lidi už vůbec nevědí, že tam byly dráty, že tam byli pohraničníci se psy a když se něco šustlo, tak prostě toho člověka rozstříleli na maděru. To je potřeba pořád říkat. A je pořád potřeba říkat, že to, co se ukazovalo například v zmíněném filmu, je faleš a překrucování historie.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A myslíte si, že vůbec je šance to změnit? Když se dnes podíváte po té Šumavě, tak tam jsou hospody, kde jsou ti herci v těch pohraničnických uniformách jako …
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ty hospody se často jmenují U krále Šumavy ostatně.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ta romantika Šumavy je spojena právě s těmi hrdinnými pohraničníky. Vlastně nikdo v tom už nevidí politiku. Jak by tedy bylo možné přesvědčit, myslíte si, že nějaké dlouhodobé všeobecné působení, nebo by se na něco mělo jít konkrétně?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Pan Paumer byl vlastně jeden z těch, který to řešení nabízel. Tím, že chodil neustále po těch přednáškách a dětem vysvětloval, o co šlo. Já si myslím, že základní chyba je ve vzdělávacím systému a ve způsobu, jak například naše ministerstvo školství zařazuje do osnov výuku moderních dějin. Kantoři to ani neradi učej. Nikdo je k tomu nevede, a to by bylo pravděpodobně jedním z řešení, jak dosáhnout toho, aby lidi neoslavovali vrahy.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Tak, ono to je takové dost přirozené, když se člověk vžije do role těch učitelů. Proč oni by měli někoho přesvědčovat, když to po nich chce stát? Co byste takovému učiteli řekl, když by vám řekl tuto námitku?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že přeci jenom to státní školství vychází z toho nejvyššího stupně, a to je ministerstvo školství. Nemáme jenom soukromé školy. Toto by určitě platilo pro soukromé školy. Kde by prostě mohl kantor poslat kohokoliv k šípku a dělat si výuku, jak chtěl. Ale je-li to státní škola, no, tak přeci jenom existují osnovy, které se školám předepisují. A tady je ta chyba. Potom se stává, že musí někdo tu výuku suplovat, jako byl třeba pan Paumer, nebo jak to úspěšně dělá třeba Člověk v tísni se svým festivalem Jeden svět na školách. Prostě ale není možné suplovat povinnosti státu.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já se na chvíli ještě vrátím na onu Šumavu. Tam dodnes žijí stovky lidí, kteří sami, respektive jejich rodinní příslušníci dodnes trpí důsledky tehdejších represí. Těm by mohl onen zákon o třetím odboji pomoci. Mám na mysli ty opravdové krále Šumavy. Tedy převaděče do Německa, kteří si zasluhují stejnou úctu jako bratří Mašínové. Často to byli hrdinové, kteří nasazovali své vlastní životy.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Samozřejmě. A těch bude také čím dál tím míň. Proto je potřeba tak spěchat s tím zákonem.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Já jsem navštívil Šumavu, a tam dodnes žije spousta rodin, jejichž rodiče, obvykle už mrtví, byli dlouhou dobu ve vězení. A oni se vlastně z té sociální situace dodnes nedostali. To, on je to skutečně vážný problém desítek lidí, kteří tam žijí v těch samotách šumavských. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli s tím se dá něco dělat, nebo prostě oni musejí přijmout ten svůj osud?
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Jak jim pomůže senátor Jaromír Štětina, který tedy na Šumavě nekandidoval a kandidovat nebude?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že my musíme skutečně začít od toho vysušování bažiny. My musíme dokončit to, co jsme v listopadu 1989 začali. Prostě tato revoluce je nedokončená, ale poskytla nám prostředky právní a ústavní k tomu, abychom se o to mohli snažit. A proto Senát například předloni vyjádřil podezření, že KSČM porušuje ústavu a chce, aby to prověřil nezávislý soud.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
O tom budeme vzápětí mluvit.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ale těm lidem na té Šumavě tedy se pomoci nedá, nebo odškodnit za to, co prožili? Ono to bylo skutečně nepříjemné. V Praze být proti režimu, to ještě bylo dobré. Ale v osamělé vísce na Šumavě?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ono se dá, to znamená tento zákon to neřeší. Já si myslím, že je potřeba přijmout zákony, které toto budou řešit přímo. Ale copak to šlo? Když jsme ještě před půl rokem měli Poslaneckou sněmovnu, která jakýkoliv zákon v tomto smyslu svrhla, anebo neprojednala, nebo potlačila? Teď máme jinou situaci. Ještě záleží na tom, jak dopadnou senátní volby, poněvadž samozřejmě …
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
To bude velmi důležité.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
… levice se bude snažit udělat brzdu demokratickým procesům. A když se to v Senátu podaří, tak potom můžeme přijímat ty zákony, které budou na ty lidi pamatovat.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ještě jedna věc, která mě v Česku hodně zaráží. Zvlášť, když to srovnám s okolními zeměmi. Tady měla StB vyšetřovací vazbu na Ruzyni. To byla skutečně politická policie, porušovala lidská práva, ti lidé tam zcela nespravedlivě trpěli. Ovšem Ruzyň zůstává věznicí, která se dodnes používá pro lidi, kteří jsou podezřelí z vážných trestných činů. Tudíž logická otázka pak zní, jestli by aspoň zčásti Ruzyně neměla být památník právě obětem komunismu, stejně jako to udělali ve věznici Stazi v Berlíně Hohenschönhausenu.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
To nebylo jen v Berlíně. Například v Litvě udělali v té hlavní budově KGB velké Muzeum komunismu a nic takového u nás nemáme. Já jsem nepřemýšlel, kde by to mohlo být. Možná, že to není špatný nápad, aby to byla právě Ruzyně, která se stala symbolem komunistického násilí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Studio STOP dnes debatuje se senátorem Jaromírem Štětinou. Senátní dočasná komise pro posouzení ústavnosti KSČM dokončila návrh správní žaloby na KSČM a doporučuje vládě, aby podala k Nejvyššímu správnímu soudu žalobu na tuto stranu ve znění postoupeném komisí. Předseda dočasné komise, zde přítomný senátor Jaromír Štětina to oznámil dopisem předsedovi vlády Petru Nečasovi. „Požádal jsem pana premiéra o přijetí. Chtěl bych mu tento závažný dokument předat osobně.“ Potvrzuje senátor Štětina. Tak, pane Štětino, to je zpráva z 26. července. Dnes máme 5. srpna, už jste se s panem premiérem sešli?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já myslím, že pan premiér má, i ze zákona, ještě dost času, aby na to odpověděl. My na to nikterak nespěcháme. Jestliže to už řešíme 20 let, tak to ještě může pár týdnů počkat.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A co je v té žalobě k Nejvyššímu správnímu soudu? Já nejsem v tom odborníkem, ale já mám pocit, že ke správnímu soudu podávám žalobu, když se cítím nespokojen s tím, jak o mně rozhodly úřady.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
My vycházíme samozřejmě přesně ze znění zákona o politických stranách. A zákon o politických stranách říká, že příslušných řešení, kauz politických stran, pokud porušují zákony, je Nejvyšší správní soud. To je onen brněnský Nejvyšší správní soud, který operuje samozřejmě pro celou republiku. Takže podle tohoto zákona může, ale nemusí vláda nebo prezident postoupit tu žalobu Nejvyššímu správnímu soudu.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže kompetenci má vláda, anebo hlava státu?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ano, my jsme to panu prezidentovi nedali, poněvadž jsme se domnívali, že tam by to úspěch nemělo. A když byly volby a viděli jsme, že je tady možnost, že by byla nová vláda, tak jsme se rozhodli, že to nebudeme dávat vládě pana Fischera a rozhodli jsme se počkat na vládu novou. Všecko je to v naprostým souladu s právem. A myslím si, že je to správný požadavek. My nemáme ani prerogativum v Senátu požadovat nějaké zrušení nebo nějakou restrikci v tý politické straně. My jsme pouze vyslovili podezření, že Komunistická strana Čech a Moravy porušuje ústavu. A teď je na soudu, ať to rozhodne.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A jaké zákony, či jaké paragrafy ústavy komunisté porušují? Já když se s nimi bavím někdy ve sněmovně, tak to vypadají jako blahobytní starší pánové, kteří nemají v úmyslu komukoliv škodit.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Jenom chtějí podnikat, že?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Poradcem té naší slovutné komise pro zkoumání ústavnosti KSČM byl pan profesor Cepl. A on nám říkal, chlapci, my jsme tenkrát, když jsme tu ústavu tvořili, dali do ústavy na poslední chvíli článek 5, který tady je, aby se dal použít. My jsme věděli, že si jednou neonacisti a komunisti znovu poderou k moci. Tak jsme chtěli, aby byla zbraň. Ano, my jsme to postavili skutečně na článku 5 Ústavy České republiky, respektive hlavy 1. České republiky, který říká přibližně toto. Součástí našeho politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako prostředek dosáhnutí svých cílů. Pan profesor Cepl tenkrát zakalkuloval, zabudoval do ústavy tuto možnost verbálního porušování ústavy. On tam neříká, ta ústava neříká, nemohou být součástí našeho systému ti, kteří používají násilí. On říkal, kteří neodmítají násilí. A komunistická strana neodmítá.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ostatně vy jste získali teď cenného spojence. Taková žhavá aktualita, kterou dnes přinesl server iDNES. Říká, že šéf TOP 09 a ministr zahraničí a také vicepremiér Karel Schwarzenberg dnes podpořil návrh senátorů, aby se soud zabýval tím, zda komunistická strana působí v Česku v souladu s ústavou. „Myslím, že by se to už jednou mělo objasnit.“ Řekl iDNES Karel Schwarzenberg. Vy spolu nějak konzultujete tuto záležitost s panem Schwarzenbergem?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem na toto téma mluvil s panem Schwarzenbergem jenom jednou, a to už bylo někdy v loňském roce, když jsme spolu byli v Turecku a seděli jsme na břehu Bosporu v jedné příjemné restauraci.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Tam se to bojuje proti komunismu.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
A vedli jsme na toto téma řeč. A já jsem mu říkal o dvou možnostech, který zákon poskytuje. To je to rozpuštění strany, když porušuje ústavu, anebo pozastavení činnosti. Pan Schwarzenberg byl přikloněn k tomu, aby se použilo té mírnější formy pozastavení činnosti strany. A skutečně ten petit toho návrhu, který jsme zpracovali s advokátní kanceláří Stanislava Němce, je pozastavit činnost KSČM. A dává se tam na vědomí, že by měly být odstraněny některé nedostatky, a to jest především název, který je přímo kvintesencí násilí, neboť komunistická neznamená žádný platónský komunismus, ani žádný křesťanský komunismus, ale jasně komunismus leninský a marxistický, ke kterému se odvolávají ve svých oficiálních dokumentech zcela zřetelně. To znamená, že neodmítají. Až odmítnou jasně a zřetelně učení Marxe a Lenina jako pilíř své činnosti a svůj název, pak by mohl soud dovolit, aby pokračovali. Tak to navrhujeme.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
I Marxe by měli odmítnout? On Marx je poměrně populární myslitel dodnes a citují ho třeba i …
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ono je, to je úžasná obvyklá argumentace komunistů. To je pravda. Marx byl velký myslitel. Ale oni se neopírají o raného Marxe. Oni se neopírají o jeho filozofické knihy, oni se opírají o jeho zásadní politickou příručku, a to je Komunistický manifest, který několikrát slovo násilí používá. A dokonce končí: „Svých cílů, milí komunisté, můžete dosáhnout jen tím, že použijete násilí.“
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Tak jaký vývoj teď očekáváte, pane Štětino? Vy jste mohli být poněkud povzbuzeni i tím, jak Nejvyšší správní soud rozhodl v případě Dělnické strany. Ta se promptně přejmenovala, nebo se vtělila někam jinam a už do voleb stihla kandidovat. Tak, není to, upřímně řečeno, marný boj? Komunisté se vaší aktivitě stále smějí. Právník Vojtěch Filip říká, že bude bojovat až kdo ví kde a že celá věc je nezákonná. Tak, budou se smát i nadále?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Ať si sem třeba pozvou své kamarády z Koree nebo z Kuby. To můžou samozřejmě udělat. Ty námitky, že vlastně je to nedemokratické, to vypouští komunisté zejména. A já neuvažuju, nebo uvažuju samozřejmě, ale nepovažuju za nejdůležitější ty politické konsekvence, jako například kam přijdou všichni voliči, kam přijde ten elektorát. Já myslím, že politické konsekvence musí být podřízeny právu. Právo je důležitější než politika. A jestliže je tady podezření, že porušujou zákon, ať to vysvětlí soud, je-li to pravda nebo ne.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
No, jak už jsem řekla, zatím ty pokusy všechny byly neúspěšné. Proč by ten nynější, byť tedy nyní podpořený třeba Karlem Schwarzenbergem a samozřejmě podpořený i jinou politickou atmosférou, měl být úspěšný a Jaromír Štětina by byl konečně spokojen?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já se tak netážu. Rozumíte, já, to nejsem jenom já. To rozhodnutí přijala celá horní komora a odhlasovala to usnesením, hlasováním. To není záležitost moje osobní. A my prostě cítíme, že je naší povinností jako zákonodárců dosáhnout čistoty práva. Ústava nemůže být porušována, poněvadž to je základ postupu právního nihilismu obecně.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Říkáte, že se musíme držet práva. Ale je tady také jiný názor. Třeba existují sociologové, kteří se zabývají voličstvem komunistické strany. Nejsou to žádní levičáci. A ti upozorňují, že KSČM v současné podobě hraje také jednu pozitivní úlohu, totiž stahuje hlasy protestních a extrémních voličů. A zároveň je stranou, o níž je jasné, že už se na barikády nikdy nevydá, protože zkrátka její členstvo má příliš vysoký věk na to. Proč je tedy nenechat dožít a nechat je de facto blokovat ten extrémistický potenciál? Protože ono když zrušíte jednu extrémistickou stranu, nebo když jedna zanikne, záhy se objeví druhá. Těch příkladů je spousta.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem na to téma mluvil jednou s panem poslancem Exnerem. On už, myslím, poslanec není. To byl jeden z rigidních komunistů. Ale já jsem říkal, ale, pane Exnere, my vás stejně jednou zrušíme a on říkal, to je možné, pane Štětino, ale vězte, že my komunisté jsme jako bodláčí. Nás vysekají a my znovu narosteme. A bohužel měl pravdu. A proto je potřeba neustále postupovat proti tomu, aby se komunismus neobjevoval. A ti vaši připomínkáři a onitologové nemají pravdu. Tady vzniká nová generace, mladá generace komunistů. To je velice nebezpečné. A zejména proto, že Komunistická strana Čech a Moravy nyní vytváří takovou ideu, že by to měla být ona, kdo vytvoří novou Komunistickou internacionálu. Ona si hraje na toho lídra komunistického hnutí. Ne Číňani, ne Kubánci. Je to Komunistická strana Čech a Moravy.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A bere je někdo vážně ve světě vůbec? V tom levicovém světě?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Tak, já myslím, že ano. Protože oni pořádají velmi pravidelné mezinárodní konference, které jsou velmi silně obsazeny, jsou to stovky delegátů komunistických stran z celého světa.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Komunisté mají zastoupení v Evropském parlamentu. Jsou tam součástí frakce, řekněme, extrémní levice. A patří do ní řada také západoevropských stran. Často to bývají takové ty velice radikální rudozelené strany ze severní Evropy. Bývají to bývalí maoisté. A také je tam strana Die Linke, která de facto vznikla z post komunistů či komunistů ve východním Německu. Myslíte si, že by bylo třeba stejně odsoudit, byť to je sousední země, také stranu Die Linke? A brát ji jako stranu, se kterou není možné se bavit? Oni nakonec jsou ve dvou zemských vládách ve východním Německu.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
No, tak pokud vím, tak Němci zakázali v 58. roce ústavním soudem Komunistickou stranu Německa. Je tady veliký rozdíl mezi komunistickými a těmito extrémně levicovými stranami ve starých zemích Evropské unie a v bývalých zemích sovětského bloku. Tam jsou to komunistické strany, které desítky let neničily svůj vlastní národ, hospodářství své vlastní země. A nekolaborovaly takovým způsobem s imperiální velmocí sovětského Ruska to je veliký rozdíl. A proto si myslím, že by měly ty staré státy ctít naši historickou zkušenost. Navíc tyto země nemají onen článek 5 v ústavě, jako ho máme my.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ještě jsem se chtěl zeptat, když vám tak už oponuji. Jestli nakonec komunistům nepomáháte, když se je snažíte zrušit? Protože například teď před volbami do sněmovny patřilo k volebním tématům pravice, že je třeba zabránit návratu extrémní levice, zvláště komunistů. A přitom KSČM byla stranou, která vlastně z voleb dopadla nejlépe, když počítám pouze ty strany, které byly dosud v parlamentu.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Může ten efekt mučednictví samozřejmě hraje roli. Ale myslím si, když už mluvíme o těch konsekvencích, které nepovažuji za tak důležité, jako řeč práva. Ve skutečnosti by to znamenalo oslabení komunistické strany, protože celá část elektorátu, která si právě zakládá na onom rychlém násilném řešení, by potom přešla do jiných partají. A to především do různých třeba neonacistických.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Stále hovoříme se senátorem Jaromírem Štětinou, který bude kandidovat i v podzimních senátních volbách. A usilovat o další mandát. Tak, než půjdeme k těm vašim motivům, tak zůstaneme ještě chvíli u tématu, o němž jsme hovořili. Může být zrušení KSČM jedním z motivů nadcházejících senátních voleb, eventuelně vaší osobní kampaně?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Určitě ne. Ono to totiž tak vypadá, že nedělám v Senátu nic jiného než se zabývám komunisty. Pro mě je ta otázka KSČM jakousi přidruženou výrobou. Zcela marginální záležitostí. A není to moje hlavní volební téma. Moje hlavní volební témata souvisí s tím, že pracuju v branně bezpečnostním a zahraničním výboru. A jedno z těch mých hlavních témat je diverzifikace energetických zdrojů. Starat se o to, abychom tady u nás měli stále teplo doma, abychom měli co nalejvat do nádrží svých aut. To je jedno z těch hlavních témat. Potom jsou to samozřejmě ta témata ombudsmanská, obrana zájmu lidí ve volebním obvodu a tak dále.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
No, vy jste ta témata hájil už při té minulé kampani. Ještě přidám podporu neziskového sektoru a tak dále a tak dále, různých občanských sdružení. Ovšem tenkrát jste byl v dresu zeleném. Dnes jste v dresu TOP 09. To jsou dvě zcela odlišné strany. Jak se s tím srovnává svědomí Jaromíra Štětiny? Zelení jsou řazeni spíše na levici, TOP 09 se prezentuje jako konzervativní pravice. Jak se dnes prezentuje Jaromír Štětina?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já považuju za jediného skutečně konstruktivního politika, který by ještě mohl zelené jednou vytáhnout z toho popele, a to je pan Bursík. Mně se líbila je zahraničně politická koncepce, to, že zvolil právě pana Schwarzenberga jako ministra zahraničních věcí. No, a když byl Bursík svržen vnitrostranickými revolucionáři, no, tak já jsem prostě už v té straně dál nemohl být. Já jsem se s nima nerozešel, oni se rozešli se mnou. Mimochodem bylo to proto, že mi republiková rada například vytýkala můj přílišný antikomunismus.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže v podstatě ta změna je logická, ale to je jako z jednoho břehu na druhý. Ta změna je velmi radikální.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Není, není to, není to. Já si myslím, že to není majetek zelených ta zelená témata. Já si myslím, že v každém slušném parlamentu ten zelený paprsek má být. Ať už je to formou nějaké zelené strany, nebo v programech některých jiných stran. A TOP 09 také hovoří o obraně přírody a o zelených tématech. Takže já si myslím, že to není žádné přeplutí, je to jenom výsledek té podivuhodné vnitřní politiky, která svrhla Martina Bursíka.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A vy tedy jste teď kandidát za TOP 09, ale nejste členem TOP 09.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Nejsem členem TOP 09, kandiduju jako nezávislý kandidát.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
To je mi líto, protože mě by zajímalo, jak funguje taková strana TOP 09. Že jo, to znáte samozřejmě kritiky, že jak TOP 09, tak Věci veřejné jsou čistě marketingové strany, které získají spoustu hlasů, spoustu mandátů, což se jim tedy skutečně povedlo. Ale vlastně nejsou to strany, kterým by člověk mohl dlouhodobě věnovat důvěru, jsou jenom na to protestní hlasování. Protože co od nich vlastně mohu čekat? Tam rozhoduje, tak zní kritika, pouze úzké jádro těch zakladatelů, kteří mohou naprosto kdykoli úplně přehodit kormidlo a budou dělat úplně něco jiného než třeba dělali dosud. A neexistuje členská základna, která by to mohla korigovat, nebo kterou by museli respektovat.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já nemohu mluvit samozřejmě o véčkařích, já tam tu situaci neznám. Neúčastním se na rozhodování TOP 09, ale nemáte pravdu v tom, že by neexistovala členská základna. Ten geniální tah pana Kalouska byl v tom, že se spojil se Starosty a nezávislými. Protože když chtěl vytvořit novou stranu, tak by neudělal kandidátku do voleb ani prostě kdyby se stavěl na hlavu. On neměl stranu, ze který by to postavil. A těch 1500 starostů, kteří v tom hnutí se shromáždili, to byla ta základna. A ti tvoří právě v regionálních volbách, já nevím kolik, ale určitě to může být i polovina, možná i víc než polovina všech členů na kandidátkách.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A TOP 09 oslovila vás, nebo vy jste se nabídl TOP 09? Teď mám samozřejmě na mysli onu senátní kandidaturu.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Bylo to tak, že zase jeden z takových fikaných kroků pana Kalouska, pan Kalousek je neuvěřitelně kreativní v těch vymýšleních, bylo to, že se rozhodl, že zřídí v Poslanecké sněmovně a v Senátu kluby TOP 09, aniž by ještě se ta strana účastnila voleb. Dokonce TOP 09 klub v Senátu vzniknul ještě než byla strana jaksi úplně oficielně ustanovena. Já jsem místopředseda klubu TOP 09 v Senátu. A v podstatě jsem to udělal na prosbu pana Schwarzenberga a pana Kalouska. Ten můj osobní důvod byl v tom, že jsem nechtěl, aby ministrem zahraničních věcí byl pan Zaorálek, ale aby to byl znovu Karel Schwarzenberg. Proto jsem Schwarzenberga a Kalouska podporoval.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A teď jste mě zase překvapil, když jste říkal, že 1500 starostů bude kandidovat, řekněme, v tričku TOP 09 a nezávislých starostů. Protože máme asi 6 tisíc obcí, to by téměř jiní starostové nebyli, když to řeknu v nadsázce.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem neřekl, že teda 1500 bude kandidovat, já jsem řekl, že 1500 starostů se přihlásilo do hnutí Starostové a nezávislí.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ale oni teď všichni musí kandidovat, pokud chtějí být dále starosty.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
To je rozdíl. Nemusí, ti starostové přeci nikoho nenutí, aby kandidovali za ně. Navíc je pravda, že je to celá čtvrtina z oněch 6 tisíc starostů. To je prostě veliké množství a myslím si, že to vedlo k tomu, že TOPka i ty volby vyhrála, poněvadž dostala podporu zezdola. Není pravda, že to je salónní strana jenom lídrů.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A mě by ještě jenom jeden detail zajímal. Já jsem z Českých Budějovic a tam má jednu kandidátku TOP 09 a pak tam jsou nezávislí občané a nezávislí starostové. Takže jakoby ty dva díly strany TOP 09 a Nezávislí starostové jdou proti sobě. To je běžné?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Nesmíme zapomenout, že je ještě Hnutí nezávislých, kteří nemají vůbec se starostama a nezávislýma nic společného. To se například vymstilo nezávislým při volbách do Evropského parlamentu, poněvadž si to lidi pletli a nakonec nás ta druhá nezávislá strana, byl to nešikovný název, abych tak pravdu řekl, takže nevím, jak to tam je u vás v Budějovicích, ale zatím si myslím, že Starostové a nezávislí a TOPka docela drží basu. Neviděl jsem zatím žádný velký vnitřní konflikt.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A na závěr, tak nemáme tady pitii, máme tady Jaromíra Štětinu, senátora. Jak to podle vás na podzim jak v těch komunálních, tak v senátních volbách dopadne? Potvrdí se onen nastálý trend, že třeba TOP 09 ještě víc zakoření v české politice? Potvrdí se to, že to není jenom rychlokvašená strana?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Pokud neudělá TOP 09 a Starostové osudové chyby, tak si myslím, že se to kyvadlo nezvrátí. Myslím si, že lidé pochopili, že to není strana na jedno použití a že je tady možnost, že by se u nás v zemi něco změnilo.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Říká host dnešního vydání Interview Studia STOP senátor Jaromír Štětina. Děkujeme za vaše názory, prognózy a zase někdy na shledanou. Možná po senátních volbách tady v Českém rozhlase 6 na shledanou.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Budu se těšit. Děkuji za pozvání.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Techniku měla na starosti Valérie Radsmanová, režii Irena Hýsková a od mikrofonu se loučí …
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Petr Holub.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Jana Šmídová. Na slyšenou.