Lidská práva a zahraniční politika

Diskuse senátora Jaromíra Štětiny se senátorem Jiřím Dienstbierem

1Je podle Vašeho názoru legitimní prosazovat dodržování lidských práv ve světě násilnou cestou?

Jiří Dienstbier: Lidská práva nelze prosazovat násilím. Násilí samo je jejich hrubým porušením stejně jako jeho mírnější formy, například embarga nebo sankce vůči zemím, které lidská práva porušují. „Vláda se vždycky nají,“ řekl kdysi Jerzy Urban po Jaruzelského puči. Vyhrožování navíc pomáhá vládám mobilizovat proti cizímu tlaku nacionalistické pocity. Naopak začlenění lidských práv jako jednoho z pilířů bezpečnosti do helsinských dohod, jejich monitorování přispělo k pádu režimů sovětského typu.

Jaromír Štětina: Každé násilí je zlo.Bombardování Hirošimy bylo zlo, bombardování Drážďan bylo zlo. Bombardování Jugoslávie bylo zlo. Ve všech třech případech násilný zásah pomohl potlačit jiné zlo. Všechny tři případy se týkají USA. Na USA ve všech třech případech ležela tíha volby menšího zla. Bělehrad se rozhodl vysídlit milion osm set tisíc kosovských Albánců.Čtyři sta tisíc jich vyhnal do Černé Hory, albánského Kukesu a Makedonie. Teprve bombardování největší poválečný exodus zastavilo. Odsoudit použití násilí by si mohl dovolit ten, kdo by navrhl a realizoval záchranu malého národa před deportací. Nikdo takový se nenašel. Evropa zklamala. OSN zklamalo. Žijeme bohužel v době, kdy velmoc supluje povinnosti nadnárodních organizací. Násilí může být pro prosazování dodržování lidských práv legitimní, jako tomu bylo v uvedených třech případech.

2Mají Evropané právo požadovat uskutečňování koncepce lidských práv v jiných kulturních prostředích, například v Asii (viz tzv. „asijské hodnoty“)?

Jiří Dienstbier: Existují práva zakotvená ve Vše -obecné deklaraci lidských práv OSN, společná všem lidem. Tyto hodnoty jsou zakotvené ve filosofických a náboženských systémech většiny kultur. Pokud však Evropané nerespektují zvyklosti a tradice jiných kultur a necitlivě požadují, aby kopírovaly pravidla, k nimž dospěla euroamerická civilizace, mohou vyvolávat odpor k jednání chápanému jako „nový kolonialismus“. Oslabují tak možnost usilovat o prosazování těch práv, která jsou univerzální.

Jaromír Štětina: Sergej Kovaljov, ruský humanista, řekl: „Porušování lidských práv nemůže být vnitřní záležitostí žádné země.“ Ospravedlňování porušování lidských práv jiným kulturním konceptem dnes neobstojí. Potlačování práv žen Tálibánem nebo věznění jinak smýšlejících (Čína, Kuba) není kulturní odlišností ani vysvětlitelné, ani přípustné. Žijeme v globální vesnici a poválečný vývoj nám přinesl jasně specifikované nadkonfesní, nadtradiční kodexy, které do sebe vstřebaly to podstatné ze všech lidských kultur a byly zformulovány OSN. „Asijské hodnoty“ jako například konfuciánství v ekonomikách čínskojazyčných zemí, či dokonce šaría v afghánských horách, jsou vnitřní záležitostí oněch zemí. Až do chvíle, kdy přinesou porušení lidských práv.

3Co soudíte o tom, že Spojené státy, jež zřejmě jako žádná jiná země nejvíce promítají lidská práva do vlastní zahraniční politiky, jsou také předmětem kritiky kvůli jejich porušování (Guantánamo)?

Jiří Dienstbier: Spojené státy po Helsinkách výrazně přispěly důrazem na lidská práva k postupné přeměně sovětského impéria. Carterova administrativa zahájila pravidelné kontakty s opozičními představiteli. Ty se staly pravidelnou součástí programu zahraničních hostů. Po pádu železné opony se tato politika začala opouštět. Bombardování Jugoslávie bylo zdůvodněno nepravdivými argumenty stejně jako invaze do Iráku. Při ní navíc neokonzervativci, opojení představou „amerického století“, propadli iluzi, že nastolují demokracii na Středním východě. Jejich agresivitu (W. is Liberator, psal W. Kristol) provázely dvojí standardy v přístupu k lidským právům a jejich přímé porušování (Guantánamo, Abu Ghraib, souhlas s mučením vězňů, Patriotic Act atd). S nástupem prezidenta Obamy lze doufat v návrat k hodnotám euroamerické civilizace, ve větší spolupráci s Evropou a v rámci úsilí o zajišťování bezpečnosti také v posilování politiky lidských práv.
Jaromír Štětina: Guantánamo je skvrnou na tváři demokratické Ameriky a důkazem, že virus porušování lidských práv může postihnout i demokratické země. Pro ně slova Sergeje Kovaljova platí stejně jako pro diktátorské režimy.

Jiří Dienstbier
Neokonzervativci, opojení představou „amerického století“, propadli iluzi, že nastolují demokracii na Středním východě.

Jaromír Štětina
„Asijské hodnoty“ jsou vnitřní záležitostí oněch zemí. Až do chvíle, kdy přinesou porušení lidských práv.

Foto popis|

O autorovi| Jiří Dienstbier je senátorem Parlamentu České republiky a předsedou jeho zahraničního výboru. j@dienstbier.cz

Jaromír Štětina je nezávislý senátor Parlamentu České republiky za Stranu zelených. stetinaj@senat.cz