Lidovci nad propastí

Aktuální situace v KDU-ČSL: ještě bezradnější než před rokem, kdy se stal Čunek šéfem strany

Palác Charitas, sídlo KDU-ČSL, páteční podvečer. Celostátní konference, kde se řešilo, zda lidovci podpoří Václava Klause, či Jana Švejnara, měla skončit v 17 hodin. Blíží se půl sedmá a mluvčí Martin Horálek už poněkolikáté ujišťuje novináře, že „za 10 minut“. Ze sálu se ozývají věty jako „musíme se vymezit“ a „takhle to dál nejde“. Někteří účastníci konference odjíždějí ještě předtím, než se odhlasuje usnesení. „Stejně je jedno, co se tam odhlasuje,“ loučí se mávnutím ruky. V chodbě před sálem se kromě novinářů tísní desítky převážně postarších pražských lidovců, kteří přišli na pravidelnou vánoční besídku. Měla začít v šest.
Před sedmou hodinou tiskovka konečně začíná. KDU-ČSL na ní naplňuje podstatu své pomlčky v názvu. Předseda Čunek oznamuje, že polovina strany je pro Klause, polovina pro Švejnara a podobná situace je mezi poslanci a senátory. „Jestli se nedokážeme shodnout, nebudeme hrát komedii,“ říká ještě Čunek. Potíž je, že komedii, byť spíše černou, hraje tato strana už delší dobu.
MF DNES oslovila čtyři politology, sociologa a historika. Všichni se shodli, že KDU-ČSL neví co se sebou, přežívá díky setrvačnosti, je rozpolcená a pro voliče nesrozumitelná. A navíc. Doba, kdy se mohla spoléhat na svou tradiční členskou základnu na Moravě, pomalu končí. Strana vymírá, průměrný věk člena KDU-ČSL je více než 60 let a zatím se jí nepovedlo oslovit někoho jiného než ty, kteří ji pravidelně volí.
Letošní rok, kdy lidovci řešili problémy předsedy Čunka, ukázal bezradnost a vlažnost KDU-ČSL v plné míře. „Lidovci tápou, což se odrazilo i ve volbě předsedy Čunka. Dnes je strana neřízená střela,“ říká politolog Pavel Šaradín. Co se tedy děje ve druhé nejstarší partaji na české politické scéně?

Spor o prezidenta i Čunka „Vnitřní nejednotnost KDU-ČSL bude zachována i v tajné volbě prezidenta. Švejnar reprezentuje havlovskou éru politiky a v době opoziční smlouvy měli lidovci blízko k Václavu Havlovi. Kalousek se zase netají tím, že mu je blízká ODS a že bude volit Klause,“ říká politolog Petr Just. KDU-ČSL lze zjednodušeně rozdělit na pravicovější část, kterou reprezentuje Miroslav Kalousek, a na sociálnější směr, jenž v minulosti představoval Cyril Svoboda a dnes je to jeho přítel Jiří Čunek. „Důležitá křižovatka, která rozhodne o budoucím směřování KDU-ČSL, bude volba prezidenta,“ říká místopředseda KDU-ČSL David Macek, který podporuje Jana Švejnara. Také další místopředseda KDU-ČSL a náměstek ministra práce Marián Hošek podporuje Švejnara. Oproti tomu „staří harcovníci“, jako třeba místopředseda Sněmovny Jan Kasal, ministryně a místopředsedkyně lidovců Vlasta Parkanová, většina senátorů a někteří poslanci, chtějí volit Klause.
KDU-ČSL nedělí jen rozdílné názory na osobu budoucího prezidenta. Stále je zde spor o to, zda se má Čunek vrátit do vlády a setrvat na postu předsedy strany. Přestože mu celostátní konference v listopadu vyslovila podporu, lidovečtí senátoři koncem října vyzvali Čunka, aby se vzdal vládních i stranických funkcí. A na tom zatím nic měnit nehodlají. „Znáte stanovisko senátorů. Nebudeme to dále komentovat. To se musí vybojovat uvnitř strany,“ říká senátor Petr Pithart. Stejně reaguje Adolf Jílek, šéf senátorského klubu KDU-ČSL. „Dal jsem si do konce roku bobříka mlčení. Jestliže někdo hledá vnitřního nepřítele Jílka…“ říká a nepřímo tím potvrzuje, že uvnitř KDU-ČSL to pěkně skřípe.

Předsednictvo ležící spící „Zamrzlá, částečně nefunkční struktura KDU-ČSL, kdy větší množství času a úsilí zabírá diskuse o okolnostech působení Jiřího Čunka, a nikoliv smysluplná práce na tématech, která je třeba řešit,“ popisuje poslanec Pavel Severa aktuální stav své mateřské strany. Jeden nejmenovaný lidovec charakterizoval situaci jedním slovem: bezvládí.
Podle politologa Stanislava Balíka je současné předsednictvo KDU-ČSL nejslabší od roku 1990. „Působí amatérsky. To se například projevilo, když návrat Čunka do vlády oznámili koaličním partnerům jako hotovou věc a nekonzultovali to s nimi,“ vysvětluje Balík. „Situace po odstoupení Čunka a jeho návratu byla nestandardní. Považoval jsem za lepší, kdyby se vedla koaliční jednání, ale byl to menšinový názor,“ říká k tomu Jan Kasal.
Předsednictvo KDU-ČSL je navíc téměř neviditelné. „Když se útočilo na premiéra Topolánka, mnoho členů ODS se k tomu vyjadřovalo a podpořilo ho. Stejně tak v případě útoků na Jiřího Paroubka,“ srovnává politolog Just akčnost vedení lidovců a ostatních stran. Kasal tvrdí, že „předsednictvo, které si k sobě Čunek vybral, mu neumělo pomoct. Nás ostatní o pomoc nežádal a spoléhal na sebe a na své nejbližší okolí.“ Místopředseda Hošek se brání tím, že v průběhu řešení kauzy Čunek média dávala prostor spíše Čunkovým odpůrcům než příznivcům. „Kasala, Severu a Kalouska lidé znají. Hoška ne,“ míní Hošek.

Kudy, bože, kudy?
Na páteční celostátní konferenci lidovci mimo jiné odhlasovali, že stranický sjezd na jaře 2008 bude programový. Kromě toho, že jsou nejednotní a mají slabé vedení, jsou lidovci nad propastí obsahovou. „O naše tradiční voliče nechceme přijít, ale nedaří se nám oslovit voliče mimo tvrdé jádro. Nevím, kam se v tuto chvíli vydat,“ říká Kasal. Podle místopředsedy Hoška si na sjezdu musí straníci jasně říct: kdo jsme a co jsme. Evidentně to totiž nevědí.
„Z našich průzkumů jasně vyplynulo, že KDU-ČSL je pro voliče nesrozumitelná a neuchopitelná. Předseda Lux provedl modernizaci strany a vytyčil směr: stát se odnoží evropského křesťanskodemokratického proudu, otevřít se a jít za hranice provinciální politiky. Překlenout, že u nás je málo aktivních katolíků, ale je zde řada lidí, kteří nežijí jen materiálním způsobem života. Tuto rukavici ale KDU-ČSL nikdy nezvedla,“ charakterizuje obsahovou vzduchoprázdnost sociolog Jan Hartl, šéf agentury STEM. Podle politologa Josefa Mlejnka se lidovci dělí vymezováním, zda mají blízko k ODS nebo k ČSSD, ale neprobíhá u nich vlastní intelektuální život.
Také historik a lidovec Michal Pehr, jenž je autorem prací o dějinách křesťanskodemokratické politiky u nás, označuje za největší problém strany nezabývání se programovými otázkami. „Představitelé se utápějí v malicherných sporech, nezvládají politický marketing a málo přemýšlejí, jak se stát přitažlivějšími a získat více hlasů,“ říká Pehr.
Bezradnost KDU-ČSL potvrzuje i fakt, že si zvolila předsedu, jenž si užil svých 15 minut slávy za to, jak „zatočil“ s romskými neplatiči, ale koncepci a vizi strany nepředstavil. Miroslav Kalousek k tomu po loňské volbě Jiřího Čunka podotkl: „K dnešní politické realitě patří, že byl zvolen kandidát, který jako jediný neřekl, kudy by se strana měla ubírat dál.“ Podle místopředsedy Macka Čunek charizma a potenciál má, jenže ho neměl možnost rozvinout kvůli mediálním útokům. Místopředseda Hošek doplňuje, že Čunek tvoří politický koncept strany za chodu a na dubnovém sjezdu ho předloží.

Scénáře spiklenecké Pozoruhodnou situaci uvnitř KDU-ČSL dokresluje, jak se řadoví členové strany zejména z regionů kolem Čunka semkli. „Ať hodí na bratra Čunka kamenem, kdo z bývalých a nynějších vysokých lidovců je bez viny,“ píše na lidoveckém diskusním fóru Vladimír Hubálovský z KDU-ČSL v Bruntálu. Řada lidovců je přesvědčena, že kauzu Čunek kdosi rozpoutal záměrně, aby zaútočil na jejich stranu. A jelikož ten „kdosi“ je neznámý, spekuluje se o několika verzích.
Ta první říká, že pět let staré podezření z braní úplatku vytáhl na Čunka někdo zevnitř strany, kde vůči sobě bojují dvě zmíněná křídla a vyřizují si účty. Druhá verze zní: stojí za tím část ODS, neboť trestní oznámení na Čunka podal bývalý ministr ODS, právník Jiří Novák, a někteří modří politici nemohou zapomenout, že se nedostali do vlády, a snaží se koalici oslabit. O politické objednávce kauzy Čunek hovoří také senátor Jaromír Štětina a poukazuje na „dlouhodobost, kampaňovitost a usilovnost diskreditace Jiřího Čunka“. Rovněž premiér Topolánek nazval minulý týden dění kolem Čunka v posledních měsících honem na čarodějnice. „Ten hon je neskutečný,“ řekl v Radiožurnálu. Zbývá ještě jedna verze, ta nejjednodušší: že podezření z úplatku jinak rezonuje v regionálním měřítku a jinak v celostátním, Jiří Čunek má skutečně máslo na hlavě a svou nedůvěryhodně působící obhajobou si situaci ještě zkomplikoval.
Co tedy bude s KDU-ČSL a jejím předsedou dál? Podle informací MF DNES Čunek na ministerstvo pro místní rozvoj stále dochází a je pravděpodobné, že se tam vrátí. Je také možné, že zelení, kteří chtějí odejít z vlády, pokud by se do ní Čunek vrátil, uberou na nekompromisnosti. Na jejich předsedu podal anonym trestní oznámení kvůli podezření z daňového úniku a tento týden čeká „grilování“ Martina Bursíka.
Paradoxem je, že slabý Čunek a slabá KDU-ČSL vyhovuje všem. Opozici, která má snadný terč pro kritiku a vyslovování nedůvěry vládě, ostatním koaličním stranám, jež mohou na lidovce tlačit v případě, že chtějí ve vládě něco prosadit, a dokonce i straně lidové, kde si dnes každý může dělat, co chce.

***

„Lidovci tápou, což se odrazilo i ve volbě předsedy Čunka. Dnes je strana neřízená střela.“

Foto popis|

O autorovi| KRYSTYNA WANATOWICZOVÁ redaktorka MF DNES