Únor 1948 přinesl lidem práci, pozemkovou reformu, znárodnění, zatímco listopad 1989 armádu nezaměstnaných, kdy se většina musí podřizovat novodobým zbohatlíkům, tunelářům a bývalé šlechtě. Prohlásila to včera předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová na pražských Olšanských hřbitovech u příležitosti 57. výročí února 1948.
„Který režim je ve skutečnosti zločinný? My odpověď známe!“ dodala. Za přítomnosti asi 70 spolustraníků položila na hrob Klementa Gottwalda věnec s rudými květy a stuhou s nápisem Nezapomínáme.
Zdůraznila, že zatímco Gottwald sestavil vládu ze zástupců všech stran, dnešní „antidemokraté“ odmítají spolupráci s KSČM, kterou volila pětina občanů země. Není podle ní divu, že padají návrhy na „zákaz symbolů lidské práce“ – srpu a kladiva – protože připomínají dřívější prosperitu.
Podle Semelové senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina, kteří tento zákaz iniciují a podílejí se rovněž na akci Zrušme komunisty, zviditelňují svou „bezcharakternost a hloupost“. Pozastavila se nad tím, jak je možné, aby beztrestně porušovali platné zákony, když šíří nenávist vůči skupině obyvatel.
„Pánům Mejstříkům a Štětinům vzkazujeme: KSČM nezničíte. A myšlenky Gottwalda z roku 1948 na pražských náměstích také ne,“ zvolala předsedkyně. Pietní akt zakončili pražští komunisté zpěvem Internacionály.
Dolejš: bylo to i „tragické selhání“
Odlišné stanovisko má však místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Uvedl, že poúnorový režim nabídl lidem řadu sociálních jistot, ale za „tragické selhání“ považuje, že záhy se KSČ odklonila od svého volebního programu a nekriticky přebírala teorii a praxi sovětského zřízení. Ve stanovisku, které zaslal Právu, připomíná zákon na ochranu republiky, který byl záhy zneužit k politickým procesům, které v řadě případů skončily popravami.
„Přes kritický vztah k tomuto období je ale třeba navázat nejen na jeho některá pozitiva, ale především na stále aktuální ideál socialismu,“ uvádí. Zároveň ale zdůrazňuje, že musí vycházet ze socialistické alternativy prosperující a pluralitní tržní ekonomiky i z pluralitní demokracie.
„S takovým programem má KSČM nejen právo, ale i povinnost vstupovat do rovnoprávné politické soutěže a nabídnout tak občanům změnu současného stále méně únosného vládnutí, topícího se v pouhých skandálech a sporech,“ uvedl Dolejš.