Komunisté se zákona bát nemusí

Za ospravedlňování zločinů nacismu a komunismu hrozí podle zákonů v Česku stejný trest. Přesto mohou být komunisté klidní. Na rozdíl od neonacistů za své postoje trestáni nejsou. Podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové i kvůli nedostatečné politické vůli.

PRAHA Nestravitelný a nehlasovatelný. Tak označil šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik nový trestní zákoník. A to zejména kvůli pasáži stavějící na roveň nacismus a komunismus. Komunismus si je ovšem s nacismem už roky rovný i ve stávajícím zákoně. Popírání, zpochybňování, schvalování či ospravedlňování zločinů jednoho či druhého režimu se trestá naprosto stejně od šesti měsíců až po tři roky. Přesto mohou být komunisté a jejich přívrženci klidní a mohou i nadále velebit kupříkladu 50. léta s řadou justičních zločinů a vražd pod taktovkou tehdejší KSČ. Zatímco neonacisty se už policie, státní zastupitelství a soudy naučili stíhat a zavírat, v případě propagátorů komunismu tomu tak není.
V Česku kupříkladu za velebení kruté éry sovětského diktátora Josifa Stalina či oslavování neméně zločinných praktik KSČ nejen v 50. letech ještě nikdo odsouzen nebyl. Kupříkladu v roce 2004 bylo pro propagaci nacismu a komunismu odsouzeno celkem 76 lidí. Za propagaci komunismu však nikdo.
Komunismus tak buď v zemi nikdo nepropagoval, anebo se tímto trestným činem nikdo z orgánů činných v trestním řízení nezabýval. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová přitom letos v srpnu v dopise senátorovi Jaromíru Štětinovi připustila, že v tom mohou hrát roli i politické důvody.
„Důvody toho, že policie a justice soustřeďuje svou pozornost na extremismus pravicový, a nikoliv levicový, jsou ovšem ne až tolik právní, jako spíše politické. Současné znění trestního zákona postih projevů fašismu a komunismu umožňuje. V oblasti politické je však postavení zástupců těchto ideologií výrazně odlišné,“ napsala Marie Benešová senátoru Štětinovi. Nástupkyně Benešové Renáta Vesecká včera pro LN připustila, že „otázka „politických“ důvodů v případě postihu extremismu se může odrazit v hodnocení materiální stránky, tedy stupně společenské nebezpečnosti“. Zároveň však konstatovala, že „stejně nebezpečný je jak pravicový, tak levicový extremismus“. Jediným, kdo se tak za propagaci komunismu dostal před soud, byl v roce 2003 David Pěcha. Ten v časopise Pochodeň bývalého agenta StB Ludvíka Zifčáka kromě jiného vyzýval k obnovení socialismu ozbrojenou cestou. Jenže soud v Šumperku konstatoval, že se Pěcha nedopustil trestného činu, ale pouze „vyjadřoval svoje myšlenky“. Pěcha tak dostal osmnáctiměsíční podmínku „jen“ za pomluvu antikomunisty Vladimíra Hučína.
A letos na prvního máje, kde mnozí komunisté na mítinku na Letné éru KSČ obhajovali a velebili veřejně, policie zatkla pouze dva antikomunisty. Tehdejší mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová pak nečinnost vůči komunistům vysvětlovala absencí „jasného a zřetelného politického rozhodnutí a společenského konsenzu“ a nedostatečnou legislativou.„Jsem přesvědčen, že na policii, státní zastupitelství a soudy je vytvořen velký tlak ze strany KSČM. Ten nemusí mít podobu přímého ovlivňování, ale je dán spíš strachem ze 41 komunistických poslanců,“ míní spoluorganizátor iniciativy Zrušme komunisty! Josef Bouška.