Komunisté o vztahu lidí ke KSČM a o antikomunismu

Názory členů politických stran nebývají často zveřejňovány. Nicméně čtenářům Haló novin můžeme předložit poznatky o názorech členů KSČM ze sociologického výzkumu, který nedávno uskutečnil Klub sociologů a psychologů. Dotázali jsme se předsedy klubu Ing. Lubomíra Vacka, CSc.:

* V praxi sociologických výzkumů není obvyklé zjišťovat samostatně názory členů politické strany. Proč tentokrát jste se věnovali takovémuto tématu?

Skutečně, není to běžné, ale ani nemožné. V tomto šetření jsme zjišťovali názory a mínění 429 členů KSČM ze všech krajů a téměř všech okresů, převážně funkcionářů, ale i prostých členů bez funkcí. Šlo tedy o názory aktivnější části strany. Výzkum byl anonymní a dotazník dosti obsáhlý. Byla to určitá sonda do názorové struktury komunistů.

* Projevily se ve výzkumu rozdíly mezi názory členů KSČM?

Jistě, ale nikoli překvapivě velké. Ve všech sociálních skupinách, tedy i v každé politické straně, se lidé názorově odlišují. Výzkum prokázal, že členové KSČM nemají diametrálně odlišné názory na základní politické otázky. Jde o rozdíly v dílčích otázkách mezi členy s funkcemi a bez funkcí, mezi staršími a mladšími členy. Nelze ani říci, že by starší byli konzervativnější či jinak orientováni. Šlo spíše o rozdíly ve zkušenostech, představách a očekáváních. Jen minimální část respondentů, spíše z velkých měst, se odlišovala od základního pojetí politiky strany. Ukazuje se, že rozdíly mezi názory členů KSČM jsou často záměrně, mediálně zveličovány.

* Jak je patrné z názvu výzkumu, byly hlavním obsahem dotazníku otázky k názorům na vztah občanů ke KSČM. Tak tedy, co si vlastně občané myslí o KSČM?

Šlo nám skutečně o názory na vztah občanů ke KSČM. Ale v opačném gardu. Sledování vztahu veřejnosti ke KSČM je v centru pozornosti Klubu sociologů a psychologů soustavně několik let. V tomto výzkumu jsme se však zaměřili na sekundární pohled, tedy na mínění členů KSČM o tomto vztahu. Odpovědi nejsou překvapující. Z výsledků je patrné, že téměř všichni dotázaní členové KSČM si plně uvědomují nutnost zlepšení pozice KSČM a prohloubení vztahů občanů k ní. Z téměř čtyř desítek předložených možností nejčastěji uváděli nutnost získání mladé generace a zdokonalení propagandy. Velká část dotázaných kladla důraz na důslednější prosazování sociálních opatření v politice strany, a také na zvýšení aktivity funkcionářů. Vmezinárodním pohledu se respondenti vyjadřovali pro výraznější spolupráci s komunistickými a levicovými stranami, ale i pro spolupráci s Ruskem a Čínou.

* Jak se komunisté dívají na to, co současné KSČM vadí, v čem ji lidé vnímají záporně?

Mám zato, a je to patrné z kontextu všech odpovědí, že komunisté si uvědomují, kde a v čem mají nedostatky, co tedy lidem na KSČM vadí. Konkrétně: téměř tři čtvrtiny dotázaných členů strany si uvědomují, že české populaci na straně vadí především její minulost. Více než polovina dotázaných uvedla mezi záporně působícími vlivy obohacování se, kariérismus a pravicovou angažovanost některých bývalých komunistů. Na druhé straně většina respondentů vyjádřila, že lidé, tedy podstatná část z nich, v KSČM nespatřují nedemokratickou organizaci, nevadí jim ani základní ideje komunismu. Ani název strany, zastaralost komunistických idejí nepovažují za aktuální záležitost.

* Takže mediální výkřiky o nestoudnosti komunismu, o nedemokratičnosti KSČM a o nutnosti jejího zákazu nejsou zakotveny v myslích lidí?

Opravím vás, nejsou zakotveny v myslích většiny lidí. I z jiných sociologických výzkumů je patrné, že hlasy pánů Štětiny a Mejstříka nenacházejí pozitivní ozvěnu u podstatné části populace, že návrhy protikomunistických zákonů většina lidí neakceptuje, že zákaz KSČM si přeje jen necelá osmina dospělé populace. Komunisté toto vše vnímají, vědí o tom.

* Z toho plyne, že určitá část populace přece jen sdílí antikomunistické názory. Chápu to správně?

Vdotazníku bylo i několik otázek, týkajících se antikomunismu, zejména pokud jde o jeho vliv a dopady na občany. Podstatná část členů KSČM má zato, že antikomunistická propaganda negativně ovlivňuje nezanedbatelnou část populace, avšak nemá stejný vliv na různé skupiny občanů. Větší má na mládež, téměř nulovou na starší generace. Poznatky i z jiných výzkumů ukazují, že vliv antikomunismu je omezen, a jeho intenzita je uměle zesilována některými mediálními prostředky.

* Setkávám se s tím, že někteří levicově orientovaní občané mají určité obavy a strach z postihu za jejich angažovanost v politice. Je to tak?

Ano, a není to výjimečné. Náš klub tento problém dlouhodobě sleduje i v jiných výzkumech. Víme, že každý desátý dospělý občan České republiky má takové obavy, a dokonce i strach, za postih kvůli svým politickým názorům, třeba i kvůli návštěvě levicových akcí. Má problémy v zaměstnání, v okolí bydliště, má strach z dopadů na jeho rodinu. Ato se říká, že žijeme v demokratickém státě.

* Komunisté, ti jsou zřejmě v centru útoků protikomunistických aktivit…

Skutečně, obavy či strach z postihu za své politické smýšlení, angažovanost nebo členství v KSČM, ale i jenom třeba za sdílené názory, nejsou ojedinělé, má je téměř polovina členů. To plně koresponduje s poznatky z dřívějších výzkumů. Počet členů KSČM obávajících se postihu vzrostl podle těchto výzkumů za poslední rok o deset procentních bodů a je nejvyšší za posledních šest let. S antikomunistickými projevy, napadeními se setkávají členové strany ve stejné míře bez ohledu na věk, ekonomickou aktivitu, délku členství a místo bydliště. Taková je svoboda slova a jednání v naší současné společnosti.

* Dá se z výsledků výzkumu usuzovat, zda členové KSČM považují za důležitou reformu KSČM?

Jde o to, co si představovat pod slovy reforma strany. Jestli tím myslíme odklon od základních principů funkce a výstavby KSČM, anebo tím myslíme soustavné zdokonalování strany a její politiky. Souhrn odpovědí dotázaných členů KSČM, tedy celkové poznatky z výzkumu jednoznačně prokázaly, že pro dlouhodobé strategické posílení pozic je klíčové postupné zdokonalování strany. Jednoznačně nejvíce členů KSČM je pro přeměnu strany na modernizovaném tvořivém marxismu. Většina je pro zvýraznění prvků přímé demokracie, pro zlepšení výběru kandidátů, pro zdokonalení teoretické práce… Nikoli však pro odklon od zásad a základních cílů revoluční levicové strany.

* Výsledky každého sociologického výzkumu by měly být využity. Myslíte si, že poznatky z tohoto šetření najdou uplatnění?

Poznatky jsou skutečně určeny k efektivnímu využití. Předně pro další vědeckou a výzkumnou práci zejména v rámci činnosti Teoreticko-analytického pracoviště a odborného zázemí ÚV KSČM, ale mohou být využity přímo v praktické politice. Záleží na tom, jak je budou vnímat, studovat a využívat především profesionální politikové. Je to téměř výzva pro přípravu podkladových materiálů k VII. sjezdu KSČM.

* Také to tak chápu. Ajak tuto výzvu naplnit?

Myslím, že stále platí známá teze, téměř rada: kdo nevnímá sociologicky a psychologicky své okolí a nechce se jím zabývat, je špatným vůdcem, politikem, manažerem. Platí, a nejen pro komunisty, známá věta: »Ověření subjektivních přání, nálad, názorů, výsledky hlasování mas obyvatelstva z různých tříd musí být vždy cenné pro politika, který si alespoň trochu zaslouží tento název.« To vyjádřil Lenin téměř před sto lety. Sebereflexe by měla být skutečně pozitivní vlastností každého politika. Umět postavit si před sebe zrcadlo však není vždy jednoduché.