Dostal se mi do rukou výstřižek z údajně pietní akce 25. února na Staroměstském náměstí. Autorem nápadu byl producent a režisér Václav Marhoul. Chtěl se jím připojit k iniciativě pravicových senátorů Štětiny a Mejstříka nazvané »Zrušme komunisty!«
Protože paměť naštěstí ještě funguje, nedalo mi ani tolik práce najít v osobním archivu fotogalerii účastníků ankety rovněž Lidových novin z 12. 4. 1999, v níž na redakční otázku »Souhlasíte s postupem NATO v Jugoslávii?« odpověděl právě zmíněný pan Marhoul: »Bez výhrad souhlasím. Chybou by bylo podle mého to, že se okamžitě vyloučila možnost pozemních operací. To by na Miloševiče působilo daleko víc. Miloševič rozpoutal již čtvrtou válku, je to nacistický fašista, a to by si lidé měli uvědomit.«
Pod fotografií publicisty Ondřeje Neffa, dalšího účastníka výše uvedené antikomunistické akce, je tato odpověď: »Souhlasím. Miloševič spoléhal na to, že západní Evropa bude donekonečna asistovat u systematicky prováděné genocidy. Úder NATO ho vyvedl z omylu. Je to tragické vyústění činů, které trvají po celé desetiletí. Jsem dalek toho, abych se nad ním radoval. Je však třeba chápat, že další zdrženlivost a nečinné přihlížení by se už rovnalo spoluvině.«
Jádro pudla, pardon, kampaně Zrušme komunisty, tvoří vedle zmíněných pánů senátorů pánové Ruml, Neff, Pacák a další, prostě antikomunistická »squadra azura« par excelance…
Spisovatel pan Placák vedle dalších výplivů proslul mimo jiné obsáhlým článkem v Lidových novinách 1. 2. 2002 pod názvem »Edvard Beneš před mezinárodní tribunál?«, v němž ho viní ze zločinů genocidy, šovinismu a vyvolávání poválečné nacionální nenávisti.
Jmenovaný v dalším článku »Zakažme komunisty!« (Lidové noviny 14. 11. 2003) mj. obviňuje komunisty z »vytváření nové generace fašistů a z banditismu«. K němu se rovněž v Lidových novinách 19. 11. 2003 přidává jejich redaktor pan Miloš Čermák, požadující: »Nechť je iniciativa S komunisty se nemluví dotažena do konce – a signatáři ať požadují, aby všichni komunisti byli ze zákona viditelně označeni!«