Klaus v boji o Hrad nemá soupeře

VELKÝ PRŮZKUM MF DNES Již za pět měsíců se bude volit nový český prezident. MF DNES zjišťovala, jaké šance má na znovuzvolení Václav Klaus a zda má protikandidáty. Reportéři listu obvolali všech 200 poslanců a 81 senátorů a ptali se, koho budou volit.

Praha – Jaká je hlavní výhoda Václava Klause ve hře o pána Pražského hradu? Že ji hraje sám. Do okamžiku, než se poslanci a senátoři sejdou na společné schůzi, aby zvolili hlavu státu pro příštích pět let, zbývá pět měsíců. A Klaus pořád nemá protikandidáta. I někteří levicoví politici připouštějí, že na jeho nalezení už je pozdě.
Jak ukázal velký průzkum MF DNES mezi všemi 200 poslanci a 81 senátory, ODS už zapomněla na Klausovy naschvály předsedovi strany Mirku Topolánkovi při sestavování vlády a opět stojí jednotně za ním. Až na dva „tajnosnubné“ senátory, kteří v průzkumu odmítli odpovědět (avšak v minulosti říkali Klausovi ano), nepřipouští nikdo ze 122 zákonodárců ODS jinou možnost než Václav Klaus.

Kníže na Hrad nechce

Spolu s ODS jsou rozhodnuti volit Klause i někteří zákonodárci z jiných stran. Těch ostatních se redaktoři MF DNES a iDNES.cz ptali na to, kdo jiný by se jim na Hradě zamlouval. Jednotlivci uváděli různá jména: třeba astronoma Jiřího Grygara, expředsedu ČSSD Miloše Zemana, místopředsedu Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) či bývalou americkou ministryni zahraničí českého původu Madeleine Albrightovou.
Více poslanců a senátorů zmínilo nynějšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Nebyli to jen zelení, které Schwarzenberg reprezentuje ve vládě, ale třeba i ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nebo senátorka z Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. „Náš klub uvažuje, že ho navrhne,“ říká Paukrtová.
Majitel hradu Orlík se prý rozhodně k dobývání Pražského hradu nechystá. „Mám spoustu práce na ministerstvu a chci ji dodělat,“ odráží otázku Schwarzenberg.
A co Jiří Dienstbier, kterého zmínil jako jednoho z možných kandidátů předseda socialistů Jiří Paroubek? Bývalý ministr zahraničí by do boje s Klausem šel, ale jen za předpokladu, že by měl širokou podporu. A tu, jak ukázala anketa, rozhodně nemá. Jako vhodného protikandidáta jej zmínilo jen sedmnáct levicových zákonodárců.
Lidovci se v hledání Antiklause nepřetrhnou. Pro mnohé z nich je současný prezident vyhovující, vlivný ministr financí Miroslav Kalousek dokonce říká, že ho bude „velmi pravděpodobně“ volit.

Zelení ukáží karty v září

Aktivní tedy musí být sociální demokraté a zelení. Ti dosud nebyli schopni najít Klausovi důstojného soupeře. Stále posouvají termín, kdy už nějakého představí. Ten příští je září.
Aby to mělo vůbec nějaký smysl, musely by všechny ostatní strany, kromě ODS a lidovců, volit jednotně. To je jasné i předsedovi zelených Martinu Bursíkovi: „Musí to být někdo, na kom se dokážeme shodnout, aby měl naději na zvolení,“ říká. A sebevědomě dodává: „Myslím, že během září už takové jméno vyslovím.“
Průzkum v parlamentu však ukázal, že prosazení kohokoli jiného než Klause by se rovnalo malému zázraku. Připouštějí to i někteří levicoví poslanci. Na nalezení Antiklause už je podle nich pozdě.
„Klaus nám jako prezident ostudu nedělá. Těžko se do zimy najde jiný kandidát, který by dosahoval aspoň 90 procent jeho kvalit,“ říká poslanec ČSSD Jaromír Chalupa.
Prezident si nestojí špatně ani u komunistů. Hned několik jich naznačuje, že jim nakonec nezbude než hlasovat pro něj. Opakovala by se tak situace z roku 2003, kdy Klaus prošel i díky hlasům KSČM.
„Nedělám si iluze, že projde náš kandidát. Pak bude záležet na vyjednávání. Neříkám, že bych volil Klause ani že ne. Politika mě ale poučila, že vyloučit nelze skoro nic,“ říká komunistický poslanec Petr Braný.
Komunistickému senátorovi Václavu Homolkovi vadí, že Klaus není nadstranický. „Na druhou stranu se na prezidenta hodí nejlépe, i když reprezentuji jiné voliče. Přál bych si lepší protikandidáty, ale ty zatím nevidím,“ říká.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš říká, že Klause volit nebude, ale přidává slovo pravděpodobně. „Pravděpodobně říkám proto, že ve třetím kole se už musí vybrat z toho, co je k dispozici,“ vysvětluje.

Kouzlo druhého kola

Dolejšova úvaha vychází ze způsobu volby hlavy státu, jak ji předepisuje ústava. Může se totiž stát, že z prvního kola postoupí jen Klaus.
Prezidenta volí obě komory parlamentu. Ke zvolení v prvních dvou kolech je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů jak ve Sněmovně (tedy 101), tak v Senátu (41). To se zdá takřka nemožné. Klaus nemá většinu ve Sněmovně. Jiný kandidát zase nepochodí v Senátu, kde má ODS víc než polovinu členů.
Do druhého kola podle ústavy postupuje kandidát, který získal nejvíc hlasů ve Sněmovně, a kandidát, kterého volilo nejvíc senátorů.
Ze Senátu postoupí Klaus určitě. Ve Sněmovně bude mít možná také nejvíc hlasů, protože síly jiných stran se tříští. Komunisté chtějí v prvním kole volit vlastního kandidáta. ČSSD a zelení by tedy museli pro toho svého získat hlasy dvou odpadlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky a hlavně většiny lidovců. A to by byl husarský kousek.
Ať se jim to podaří, nebo ne, dojde na třetí kolo, kde už se hlasy z obou komor sčítají. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina – 141. Václav Klaus má už nyní 123 jistých a dalších osm je mu příznivě nakloněno.

***

* Dáte hlas Klausovi?

POSLANECKÁ SNĚMOVNA (Prezidenta zde volí 200 poslanců)

Ano 81

ODS (81): Walter Bartoš, Jan Bauer, Marek Benda, Zdeněk Boháč, Pavel Bohatec, Petr Bratský, Jan Bürgermeister, Jiří Čepelka, František Dědič, Vladimír Dlouhý, Michal Doktor, Tomáš Dub, Eva Dundáčková, Radim Fiala, Dana Filipi, Petr Gandalovič, Tomáš Hasil Vladimír Hink, Zdeňka Horníková, Michael Hrbata, Pavel Hrnčíř, Radim Chytka, Libor Ježek, Josef Ježek, David Kafka, Tomáš Kladívko, Jan Klas, Jaroslav Klein, Jozef Kochan, Miroslav Krajíček, Petr Krill, Jaroslav Krupka, Ivan Langer, František Laudát, Zdeněk Lhota, Ladislav Libý, Zdeněk Mach, Hana Mallotová, Václav Mencl, Dagmar Molendová, Jan Morava, Miroslava Němcová, Petr Nečas, Zbyněk Novotný, Jiří Papež, Alena Páralová, Miloš Patera, Daniel Petruška, Jaroslav Plachý, Ondřej Plašil, Petr Pleva, Jiří Polanský, Jiří Pospíšil, Zdeněk Prosek, Aleš Rádl, Juraj Raninec, Daniel Reisiegel, Daniel Rovan, Jana Rybínová, Aleš Řebíček, Martin Říman, Karel Sehoř, Jan Schwippel, František Sivera, Pavel Suchánek, Lubomír Suk, Pavel Svoboda, David Šeich, Milan Šmíd, Vladimír Šoltys, Jan Špika, Boris Šťastný, Lucie Talmanová, Petr Tluchoř, Vlastimil Tlustý, Mirek Topolánek, Tomáš Úlehla, Jan Vidim, Vladislav Vilímec, Oldřich Vojíř, Tom Zajíček

Možná ano 2

ČSSD (1): Jaroslav Chalupa KDU-ČSL (1): Miroslav Kalousek („Velmi pravděpodobně“)

Ne 71

ČSSD (50): Vlastimil Aubrecht, Vlasta Bohdalová, Robin Böhnisch, František Bublan, Karel Černý, Josef Čerňanský, Petr Červenka, Anna Čurdová, Richard Dolejš, Robert Dušek, Václav Grüner, Jan Hamáček, Zdeněk Jičínský, Miloslav Kala, Gabriela Kalábková, Václav Klučka, Karel Korytář, Karel Kratochvíle, Jaroslav Krákora, Jiří Krátký, Pavol Kubuš, Rudolf Kufa, Jan Látka, Radko Martínek, Lenka Mazuchová, Marcela Mertinová, Alfréd Michalík, Ivan Ohlídal, Hana Orgoníková, Jiří Paroubek, Břetislav Petr, Pavel Ploc, Petr Rafaj, David Rath, Josef Řihák, Antonín Seďa, Ladislav Skopal, Josef Smýkal, Bohuslav Sobotka, Ladislav Šincl, Zdeněk Škromach, Karel Šplíchal („Když se nenajde lepší kandidát“), Jeroným Tejc, Milan Urban, Pavel Vanoušek, Miloslav Vlček, Václav Votava, Lubomír Zaorálek, Cyril Zapletal, Ladislava Zelenková KSČM (13): Zuzka Bebarová-Rujbrová, Alexander Černý, Václav Exner, Jiřina Fialová, Stanislav Grospič, Pavel Hojda, Kateřina Konečná Ladislav Mlčák, Miroslav Opálka, Josef Šenfeld, Karel Šidlo, Miloslava Vostrá, Jiří Dolejš („Říkám pravděpodobně ne, protože ve třetí volbě už se musí rozhodnout z toho, co je k dispozici“) KDU-ČSL (1): Tomáš Kvapil Strana zelených (6): Martin Bursík, Kateřina Jacques, Věra Jakubková, Ondřej Liška, Přemysl Rabas, Olga Zubová Nezařazený (1): Miloš Melčák

Neví, ale Klause nevylučuje 7

KSČM (3): Marta Bayerová, Petr Braný, Ivana Levá KDU-ČSL (4): Vlasta Parkanová, Pavel Severa, Milan Šimonovský, Michaela Šojdrová

* Dáte hlas Klausovi?

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Nevědí, nebo nechtějí říct 36

ČSSD (20): Jan Babor, Kosta Dimitrov, Jaroslav Fiala, Michal Hašek, Vítězslav Jandák, Zdeněk Kotouš, Stanislav Křeček, Vladimíra Lesenská, Jiří Petrů, Evžen Snítilý, Miloslav Soušek, Petr Sunkovský, Miroslav Svoboda, Hana Šedivá, Václav Šlajs, Martin Tesařík, Jindřich Valouch, Miroslav Váňa, Petr Wolf, Petr Zgarba Nezařazený (1): Michal Pohanka KSČM (8): Milan Bičík, Vojtěch Filip, Milada Halíková, Vladimír Koníček, Pavel Kováčik, Soňa Marková, Zdeněk Maršíček, Václav Snopek KDU-ČSL (7): Libor Ambrozek, Jiří Carbol, Jiří Hanuš, Ludvík Hovorka, Jan Kasal, Cyril Svoboda, Ladislav Šustr

Odmítli odpovědět 3

ČSSD (1): František Novosad KSČM (2): Miroslav Grebeníček, Josef Vondruška

SENÁT (Prezidenta zde volí 81 poslanců)

Ano 42

ODS (39): Milan Bureš, Pavel Čáslava, Pavel Eybert, Daniela Filipiová, Tomáš Grulich, Jan Hálek, Zdeněk Janalík, Tomáš Jirsa, Vítězslav Jonáš, Tomáš Julínek, František Kopecký, Jaroslav Kubera, Jiří Liška, Bedřich Moldan, Jan Nádvorník, Jiří Nedoma, Jiří Oberfalzer, Petr Pakosta, Alena Palečková, Josef Pavlata, Miloslav Pelc, Jiří Pospíšil, Václav Roubíček, Luděk Sefzig, Vlastimil Sehnal, Přemysl Sobotka, Jiří Stříteský, Pavel Sušický, Richard Svoboda, Karel Šebek, Miroslav Škaloud, Jiří Šneberger, Karel Tejnora, Tomáš Töpfer, Vítězslav Vavroušek, Alena Venhodová, Jaromír Volný, Alexandr Vondra, Jiří Žák SNK (3): Liana Janáčková, Jana Juřenčáková, Igor Petrov

Spíše/možná ano 4

KSČM (1): Václav Homolka KDU-ČSL (2): Karel Barták, Václav Koukal SNK (1): Josef Novotný

Ne 12

ČSSD (7): Alena Gajdůšková, Jan Hajda, Jaromír Jermář, Otakar Veřovský, Petr Vícha KSČM (1): Eduard Matykiewicz KDU-ČSL (1): Petr Pithart KOD (3): Jan Horník, Martin Mejstřík, Jiří Zlatuška

Neví, ale Klause nevylučuje 1

KDU-ČSL (1): Ludmila Müllerová

Neví, nebo nechce říct 19

ČSSD (5): Ivo Bárek, Jiří Lajtoch, Ladislav Macák, Jan Rakušan, Božena Sekaninová KSČM (1): Vlastimil Balín KDU-ČSL (7): Jiří Čunek, Václav Jehlička, Adolf Jílek, Josef Kalbáč, Josef Vaculík, Milan Špaček, Rostislav Slavotínek KOD (4): Soňa Paukrtová, Richard Sequens, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina SNK (2): Václava Domšová, Josef Zoser

Odmítli odpovědět 3

ODS (2): Ivan Adamec, Václav Vlček ČSSD (1): Ladislav Svoboda Volba prezidenta začne nejspíš 7. či 8. února příštího roku. S tímto termínem počítá šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který musí schůzi k volbě prezidenta svolat.

Celé odpovědi poslanců najdete na www.idnes.cz/antiklaus

* Vyzývatelé? (Koho také zákonodárci zmiňují jako možného protikandidáta nynějšího prezidenta)

Jiří Dientsbier. Bývalého ministra zahraničí zmínil předseda ČSSD Jiří Paroubek jako jednoho z možných kandidátů na prezidenta. Dienstbier předběžně souhlasí. Z průzkumu MF DNES však vyplynulo, že na Hradě by jej rádo vidělo jen 11 poslanců ČSSD, ze senátorů pak pět sociálních demokratů a jeden komunista. Senátorka ČSSD Božena Sekaninová říká: „Podle mě není vhodný kandidát. Myslím, že sociální demokracie nakonec vybere někoho jiného.“

Karel Schwarzenberg. Ministr zahraničí za zelené a senátor s náskokem zvítězil v hlasování čtenářů serveru iDNES, kteří „vybírali“ soupeře Klausovi. Šlechtice by na Hradě chtělo mít několik poslanců zelených, ale například i lidovecká ministryně obrany Vlasta Parkanová či senátorka z Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Schwarzenberg však říká: „Neuvažuji o tom. Mám mnoho práce na ministerstvu a chci ji dokončit.“

Jan Švejnar. Také respektovaný profesor ekonomie z Michiganské univerzity v USA a nynější předseda dozorčí rady ČSOB figuruje v úvahách poslanců Strany zelených. Odmítl ovšem nabídku, aby kandidoval proti Václavu Klausovi. Proti jeho nominaci je i šéf ČSSD Paroubek. Ve Švejnarovi by přišel na Hrad příznivec bývalého prezidenta Václava Havla. Profesor mu po návratu z dvacetileté emigrace v roce 1990 dělal ekonomického poradce.

Miloš Zeman. „Už jsem někde řekl, že bych chtěl na Hradě Miloše Zemana, a nebudu na tom nic měnit,“ odpověděl jeden ze dvou odpadlíků od poslaneckého klubu ČSSD Miloš Melčák. Jeho kolega Michal Pohanka by také rád volil expředsedu ČSSD. Zeman však mnohokrát řekl, že na prezidenta kandidovat nehodlá. Potupná porážka z roku 2003, kdy mu nedali hlas ani všichni zákonodárci jeho strany, je pro Zemana zřejmě velkým politickým traumatem.

Foto popis| MŮŽE BÝT SPOKOJENÝ. Politici stále nenašli nikoho, kdo by mohl zvolení Václava Klause ohrozit.
Foto autor| FOTO: MAFA – ONDŘEJ LITTERA

O autorovi| JAN MATES a zpravodajové MF DNES a iDNES.cz