Kdo prorazí bariéru bandy čtyř?

Převrat u zelených: do voleb půjdou samostatně

V Česku je tradičně poptávka po nové straně, která změní zaběhané poměry. Úvahy o vzniku středové partaje zasáhl převrat ve Straně zelených, která půjde do voleb sama. V boji o roli páté strany ve sněmovně zezadu dotírá Vladimír Železný.

Exprezident Václav Havel se minulý týden sešel s nastupujícím šéfem zelených Martinem Bursíkem. Evropský demokrat Jan Kasl rýsoval spojenectví společně s unionistou Janem Rumlem, lidmi z ODA, Cesty změny, SOS a Havlovým asistentem Jakubem Hladíkem. Jakub Patočka, donedávna ideolog zelených, několik dní předtím jednal s unionistkou Táňou Fischerovou. A jen Patočkova chřipka překazila další schůzku s předsedou LiRA Milanem Hamerským.
Do parlamentních voleb zbývají tři čtvrtiny roku a nervozita ve středu politického spektra narůstá. Křesla ve sněmovně mají podle průzkumů víceméně jistá jen čtyři strany, ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, což by znamenalo nejméně barevný parlament po roce 1989. Směsice malých liberálních straniček bije na poplach a po letní přestávce jedná prakticky každý s každým. Hmatatelný výsledek je však zatím v nedohlednu. „Ty schůzky hodně připomínají psychoterapeutické skupiny. Všichni se vypovídají, postěžují si a jdou zase domů,“ popisuje Hamerský. Rozhodující impuls k tomu, zda a v jaké podobě půjdou malé strany k volbám, přijde už tento víkend. Strana zelených, dlouhodobě nejperspektivnější z politických trpaslíků a dosud jeden z hráčů ve zvažované integraci, na sjezdu zvolí nové vedení a zřejmě i výrazně změní svůj politický kurs.

Zelená revoluce č. 2

Zelené asi čeká podobný převrat, jaký zažili před dvěma a půl lety. Na jaře 2003 ovládla stranu takzvaná tmavozelená skupina ekologických radikálů v čele s Janem Beránkem a Jakubem Patočkou. Partaj se posunula výrazně doleva a plánovala úzkou volební spolupráci s malými liberálními stranami. Po dvou letech zničujících válek mezi dvěma frakcemi Beránkova skupina v čele strany končí. Jediným kandidátem na předsedu je exministr životního prostředí z Tošovského vlády Martin Bursík. Názorově je považován za umírněného, změny však chystá radikální. Strana nebude úzce orientovaná jen na ekologii, má se odříznout od nevládních iniciativ a hlavně půjde do voleb sama. „Spojování se s liberály by byla jen finta na voliče, protože bychom se stejně den po volbách roztrhli,“ vysvětluje.
Obrat ve Straně zelených zcela mění všechny dosavadní volební a koaliční úvahy. Pokud zelení znovu neupadnou do bratrovražedných bojů, mohli by s Bursíkem v čele přelézt ve volbách hranici pěti procent, nutnou pro vstup do sněmovny. „Bursík přinejmenším neodrazuje, zejména mladé lidi. Mohl by zeleným přitáhnout širší klientelu,“ odhaduje Daniel Kunštát, který v agentuře CVVM připravuje volební preference.
Vstup zelených do sněmovny by při dnešních poměrech hlasů mezi ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL téměř jistě znamenal konec úvah o pravicové koalici občanských a křesťanských demokratů, jež by už nedala dohromady 101 poslanců ve sněmovně. Bursík sice a priori spolupráci s ODS nevylučuje, jeho nejbližší spolupracovník a člen vedení zelených Petr Štěpánek však říká: „V extrémní Modré šanci pro nás prostor nevidím, ODS by těžko ustoupila třeba od rovné daně, kterou my odmítáme.“ Případný Bursíkův úspěch naopak velmi nahrává ČSSD, zejména když funkcionáři zelených nevylučují vládnout s ní za pomoci tiché podpory komunistů v parlamentu.

Železný ante portas

Nový kurs zelených převrací naruby i několik let trvající snahy spojit do voleb malé strany, jako jsou US-DEU, Sdružení nezávislých, Evropští demokraté, ODA, LiRA, Cesta změny či SOS. V neustále vznikajících a opět zatracovaných projektech integrace či volnější spolupráce (s názvy jako Přístav, Pátý element, Líza, Syntéza, Pražská výzva, nebo dokonce Občanské fórum 2006) zelení vždy tak či onak figurovali. A Patočka byl pravidelným účastníkem integračních jednání, úzce napojeným na jejich šedou eminenci, exprezidenta Havla. Změna kursu zelených znamená, že případnou integraci nebude možné opřít alespoň o jeden subjekt, který má celkem stabilní – či vůbec nějaké – preference. A také že případný liberální slepenec bude mít v zelených vážného volebního konkurenta. Od léta, kdy Bursík ohlásil kandidaturu na šéfa zelených a Beránek s Patočkou následně bez boje vyklidili pole, se věci daly do pohybu. Jednak poražené Beránkovo křídlo začalo plánovat vznik nové strany zelených, která by pokračovala v integračních jednáních s liberály. „Chtěli jsme odejít hromadně a založit něco nového. Tohle odhodlání ale slábne, protože jednání s liberálními stranami přešlapuje na místě,“ říká pražská šéfka zelených Daniela Matějková.
Rovněž v malých stranách je cítit jistý pohyb. Mnoho měsíců zamrzlé vztahy mezi Janem Kaslem a Josefem Zieleniecem údajně začínají mírně tát a dohoda mezi Sdružením nezávislých a Evropskými demokraty, na niž by se nabalily další malé strany, není úplně nereálná. Už v říjnu má Zieleniec představit politický projekt a začít o něm jednat s Kaslem. Pak zbývá „zlanařit“ několik osobností do čela; v jednání jsou Pavel Telička, Hana Marvanová či Jan Švejnar. „Jistá šance tu je. Pět až sedm procent městských liberálních voličů zásadně nevolí ODS a tento prostor zatím vždy nějaká strana vyplnila, ať to byla ODA nebo US-DEU,“ připouští sociolog Kunštát z CVVM.
Malé partaje nutí k aktivitě i další neznámá: nová, mírně populistická strana Vladimíra Železného Nezávislí demokraté. Vznikla v létě a v průzkumech se ještě neobjevuje, po minulých zkušenostech z voleb do Senátu a Evropského parlamentu si ale někdejšího televizního mága nikdo netroufá podcenit. „Železný je pro nás veliká pohroma. Už proto, že si pro sebe dokáže urvat velkou část času a prostoru, které jsou média ochotna věnovat malým stranám,“ netají se šéf LiRA Hamerský.
V krajním případě by se tak do sněmovny mohli vedle zavedených stran dostat zelení, spojení liberálové, Železného populisté, či dokonce koalice Národní síly, v niž se spojili čeští nacionalisté. Historická zkušenost však pro malé strany není příliš příznivá: od roku 1992 se ještě žádná mimoparlamentní nebo na zelené louce založená strana do sněmovny nedostala.

***

Fakta o Straně zelených

* Vznik: V prosinci 1989, od roku 1991 byla kolektivním členem Liberálně-sociální unie (LSU), od roku 1994 opět samostatná.

* Členstvo: V současnosti má asi 1200 členů.

* Předseda: Od dubna 2003 Jan Beránek, bývalý předseda hnutí DUHA. Funkci už neobhajuje, zatím jediným kandidátem je exministr Martin Bursík.

* Účast ve volbách: 1990: v ČNR 4,1 % hlasů 1992: součást LSU, v ČNR 6,5 % hlasů 1996: nesložila volební kauce 1998: 1,1 % hlasů 2002: 2,4 % hlasů Za zisk v posledních sněmovních volbách stát zeleným vyplatil přes 11 milionů korun.

* Parlamentní zastoupení: Ve volebním období 1992-1996 zastupovali stranu ve sněmovně tři poslanci, od loňského listopadu mají zelení vSenátu nestraníka Jaromíra Štětinu.

Alternativa

Kdo se uchází o roli páté síly

* Strana zelených

* malé liberální strany či hnutí (US-DEU, Evropští demokraté, SNK, ODA, Cesta změny, LiRA, SOS a jiné)

* Nezávislí demokraté (Vladimír Železný)

* nacionalistická koalice Národní síly (Národní strana, Republikáni Miroslava Sládka a České hnutí za národní jednotu)

Graf
Volební šance malých stran

Výsledky voleb

volby do PS 6/02 volby do EP 6/04
Strana zelených 2,4 3,2
US-DEU 14,3* 1,7**
Sdružení nezávislých 2,8 11***
Evropští demokraté nekandidovali 11***
Nezávislí nekandidovali 8,2

* – IS-DEU v koalici spolu s KDU-ČSL
** – US-DEU v Unii liberálních demokratů spolu s ODA, CEstou změny a LIRA
*** – SNK a ED kandidovali společně

Výsledky průzkumů

preference 9/04 pref. 12/04 pref. 3/05 pref. 7/05
Strana zelených 2,5 3 2,5 2,5
US-DEU 1 1,5 2 0,5
Sdružení nezávislých 0,5 0,5 0 0,5
Evropští demokraté 0 0,5 0,5 0
Nezávislí 0 0,5 0 0

* Další strany v průzkumech nefigurují, agentura CVVM zveřejňuje konkrétní číslo o podpoře subjektu, jen pokud je minimálně 0,5 procenta. Navíc jedinou stranou, jejíž podpora se nyní nepohybuje v rámci takzvané statistické chyby, jsou zelení. Tato statistická chyba činí dvě procenta – to znamená, že čísla v průzkumech se mohou lišit od skutečnosti o plus minus dvě procenta; pokud má tedy některá strana podporu 0,5 procenta, nemusí mít ve skutečnosti podporu žádnou.
* Dvě ze zmíněných uskupení kandidovala až ve volbách do Evropského parlamentu.
* Nezávislí demokraté Vladimíra Železného vznikli teprve nedávno, do průzkumů dosud nebyli zařazeni.

Zdroj: ČSÚ, CWM

Foto popis| Tmavozelená revoluce vynesla Jana Beránka začátkem roku 2003 do čela zelených. Nástup politických pragmatiků ho nyní o funkci připravil.
Foto popis| Jakub Patočka, až dosud hlavní ideolog zelených, už před dvěma týdny stranu opustil. Komu nabídne své nápady teď?
Foto popis| Václav Havel, muž v pozadí všech integračních hrátek. Koho nakonec podpoří? A nebude to spíše polibek smrti?
Foto popis| Pivko za volantem neškodí a víza pro Američany: Vladimír Železný vytáhl do boje o sněmovnu. Vyjde mu to po Senátu a Evropském parlamentu i napotřetí?
Foto autor| Foto: 1 Jan Zatorsky, 2 Lucie Pařízková, 3, 4 Karel Šanda, 5 Tomáš Nosil