Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka
——————–
Senátor Jiří Čunek přišel o ochranný štít imunity. Má to výhodu. Může se tak očistit z obvinění z korupce, ale i nevýhodu, všechno může dopadnout jinak, než by on sám chtěl. Dá se věřit policii? Někteří senátoři nahlas říkají: „Vydáváme Čunka do rukou zaujaté a politicky řízené policie. Do rukou policie, která kupčí s informacemi.“ Mají se tedy obyčejní občané, kteří imunitu nemají, bát?
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
Je 2. prosince 2006. Jiří Čunek má za sebou drtivé vítězství v komunálních i senátních volbách. Takřka bez úhony přečkal i ostrou kritiku za kontroverzní vystěhování vsetínských Romů. Za týden se má navíc stát i předsedou KDU-ČSL.
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka
——————–
A nebojíte se jít do takového kickboxu jako je vrcholná politika? Vlasta Parkanová říkala v Interview ČT24, že v politice se nehraje tak úplně čistě?
Jiří ČUNEK, /KDU-ČSL/ /vysílání TVR 2. 12. 2006/
——————–
Nebojím se. Musím říct, že se nebojím. To já nemůžu ztratit nic.
redaktorka
——————–
Dva měsíce na to 7. února 2007 vydává Senát Jiřího Čunka už jako místopředsedu vlády policii. Ta ho obviňuje z korupce. Čunkovo vydání prošlo jen těsnou většinou dvou hlasů a ze Senátu zazněla těžká kritika na adresu soudů a policie.
redaktor /citace slov Jaromíra Štětiny /nez./
——————–
„Stovky nevyřešených kauz, vzájemné techtle mechtle státních zástupců, kteří jsou jedna ruka s policejními útvary často plnými bývalých příslušníků StB, neprofesionální výkony soudců, které musí být napravovány až ve Štrasburku.“
redaktor /citace slov Martina Mejstříka /nez./
——————–
„Máme policii, z níž jde strach. Slušní policisté odcházejí do civilu, gangsteři unikají z policejních stanic a obklíčených domů, nebezpeční extrémisté nalevo a napravo požívají ochrany policie, elitní jednotky spolupracují s podsvětím.“
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
Ostrá slova některých senátorů vyvolala ostré reakce a na politickém bojišti se odehrála další přestřelka zatím bez vítězů a poražených.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/
——————–
Pokud bych jako senátor si myslel, že situace je taková, no, tak buď bych rezignoval z funkce senátora a řekl, že za takových podmínek nejsem ochoten si hrát na vyvoleného proti ostatním občanům, kteří teda musí to všechno ostatní strpět.
Jiří CARBOL, poslanec /KDU-ČSL/
——————–
Samozřejmě, že nemám důvěru v policii v případě, že se chová tak, jak se chová, to znamená, pokud pan Čunek předložil materiály, které mají prokázat původ těch peněz, a ta policie ty materiály vůbec nevezme v úvahu, a přesto ho obviní z korupčního jednání, tak já té policii prostě věřit nemůžu.
Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/
——————–
Polemizovat už dopředu o tom, jestli policie koná či tak onak ve chvíli, kdy neznám všechny argumenty, mi připadá přímo hrozné ze strany jak senátorů, tak některých mých kolegů poslanců, protože v tom případě říkáme občanům: „Ano, policie nedělá to, co má, a tak se tedy nikdo nechovejme mravně.“
redaktorka
——————–
Co se nám politikové vlastně snaží říci? Co znamená jejich neochota vzdát se imunity? Před čím a před kým chrání své kolegy? Jaký signál vyslal Senát?
Tomáš JARMARA, politolog
——————–
Vysílají tím signál občanům – nevěřte policii, nevěřte zastupitelství, nevěřte ani soudům.
Jaroslav SPURNÝ, komentátor, Týdeník Respekt
——————–
Tohle mně možná vadí víc než to, že pan Čunek neodstoupil, protože kdo ochrání před tou v očích senátorů zkorumpovanou policií, prodejnými soudy, kdo ochrání obyčejného občana? To se máme všichni schovat do Senátu nebo do Poslanecké sněmovny? To nejde.
Václav PAVLÍČEK, vedoucí katedry ústavního práva UK v Praze
——————–
Tvrzení, že imunita má chránit v demokratickém státě před teda chybama v tý policii, já myslím, že to je velmi nebezpečná, nebezpečná teze, která by se nemohla a neměla v tom Senátu vůbec objevovat.
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
Tři čtvrtiny lidí si nemyslí, že by čeští politici byli čestnější a poctivější než funkcionáři komunistického režimu před listopadem 1989. Dalo by se namítnout – politika je zrcadlem společnosti a ta má tím pádem takovou vládu, jakou si zaslouží. Až na některé drobné výjimky se u nás politici funkcí nevzdávají. Otázkou zůstává, co všechno se musí stát, aby začali?
Pavel ŠARADÍN, politolog
——————–
Ta politická funkce, veřejná funkce, zástupce lidi si myslím, že vyžaduje vyšší nároky a tady ta presumpce neviny, si myslím, že by neměla platit.
Jaroslav SPURNÝ, komentátor, Týdeník Respekt
——————–
Pokud existuje sdělení obvinění, což je šílený výraz, tak, že ten politik už skutečně v politice nemá, co dělat.
Adriana KRNÁČOVÁ, ředitelka Transparency International
——————–
V případě, že ty podezření jsou takové důvodné a ten politik není schopen jednoznačně vysvětlit podstatu tý věci, tak by rozhodně dle našeho názoru měl odstoupit z funkce.
redaktorka
——————–
Jak je to tedy se soudy a policií sedmnáct let po sametové revoluci? Žijeme vůbec v právním státě? Je spravedlnost nezávislá nebo je v rukou jen několika vyvolených? Komu můžeme vlastně věřit? Máme se bát?
Jiří CARBOL, poslanec /KDU-ČSL/
——————–
Pokud se nechystáte do vysoké politiky, pak se asi nemusíte ničeho bát.
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
Pakliže se chystáme?
Jiří CARBOL, poslanec /KDU-ČSL/
——————–
Pak si musíte pečlivě schovávat všechny doklady o svých příjmech a samozřejmě, abyste to mohli jednou, až vás někdo takto křivě udá, abyste to mohli doložit.
Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/
——————–
Já si myslím a věřím tomu, že žijeme v právním demokratickém státě, rozhoduje policie, rozhoduje státní zástupce vlastně o té obžalobě, rozhoduje nakonec soudce, to jsou tři zcela nezávislé orgány a Policii České republiky věřím.
Karel SEHOŘ, poslanec /ODS/
——————–
Možná, že v tom nějaká politika skutečně bude, aspoň ten tlak a ten útok na pana Čunka je prostě nebývalý.
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
To znamená, jestli to můžu shrnout, takže i vy cítíte určitý stupeň nedůvěry?
Karel SEHOŘ, poslanec /ODS/
——————–
Ano, že prostě taková možnost je, že, že prostě některé složky si takový, takového člověka vyberou a pak ho prostě donutí až k tomu odstoupení.
Aleš GONGOL, redaktor
——————–
A tak občanům zbývá jediné – svou nespokojenost vyjádřit ve volbách. Otázkou zůstává, jestli k nim za tři roky ještě vůbec někdo přijde.