K TÝDENÍKU

Návrh senátora Štětiny je vůči KSČM ještě velkorysý

Dva příspěvky na obdobné téma v Týdeníku Rozhlas (Kdo má prospěch z přepisování dějin ing. Dvořáka z Brna v č. 17 a Štětinatý Štětina od P. Vidláře z Přerova v č. 18/05) mě nutí k reakci. Pan Dvořák se mýlí, tvrdí-li, že v roce 1968 KSČ „zahájila – za stále vzrůstající podpory širokých vrstev společnosti -reformu politického systému státu“. Skutečností je, že stále rostoucí nespokojenost občanů začala ohrožovat pozici KSČ, pročež její vedení, přesně podle Leninovy teorie o strategii a taktice, naznačilo takticky ochotu k ústupkům od tvrdé linie se strategickým cílem udržet neomezenou moc ve státě. Předpokládalo, že se lidé nechají ukolébat povolením občasné kritiky v Literárních novinách, Reportéru či ve Studentských listech. Přišly však požadavky na změnu ekonomického systému (O. Šik) a konečně na změny politické, vyjádřené Vaculíkovými Dvěma tisíci slovy. V tom viděla KSČ vážné ohrožení, pročež se někteří její představitelé obrátili pro pomoc do Moskvy. Nejvyšší představitelé KSČ okupaci sice odsoudili, byli však pod patronací okupačních vojsk podle pokynů Moskvy rychle odstaveni, načež následovala dvacetiletá vláda pánů Husáka, Biľaka, Jakeše. Pan Vidlář v té době „dělal kariéru a žil naplno“. Protože nebydlel v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě či jiném podobně postiženém městě, o přítomnosti cizích vojsk „skoro nevěděl“. Neviděl tisíce hektarů země zabrané pro vojenské prostory, tisíce tun materiálů z našich zdrojů pro budování vojenských zařízení ani množství potravin na živení okupačních vojsk. Neviděl rychlíky Praha – Moskva nabité koberci a botami bezcelně vyváženými manželkami sovětských důstojníků. Pan Vidlář dělal kariéru a nevěděl o umělcích, kteří nesměli vystupovat a publikovat, o vynikajících odbornících různých oborů, o duchovních, novinářích, kteří myli výkladní skříně a topili v kotelnách. Pan Vidlář si pochopitelně nevšiml, že dnešní KSČM se ani nesnaží zastírat, že je přímou pokračovatelkou KSČ, po níž zdědila i značnou část jejího majetku vydřeného z občanů tohoto státu. Návrh senátora JaromíraŠtětiny, aby se tato strana podílela na odškodnění pouze fyzických obětí vojenského zásahu, je podle mne vůči ní víc než velkorysý.
Miloš Kristerius, Neveklov