Jelcinovo dědictví

Jako novinář jsem měl možnost setkat se v devadesátých letech několikrát s Borisem Jelcinem. Vzpomněl jsem si na plavovlasého prezidenta, který zrušil Sovětský svaz, minulý týden.

Malostranské pohledy Jaromíra Štětiny

Jako novinář jsem měl možnost setkat se v devadesátých letech několikrát s Borisem Jelcinem. Vzpomněl jsem si na plavovlasého prezidenta, který zrušil Sovětský svaz, minulý týden. Ve Vídni se konala mezinárodní konference o vztazích Evropské unie a Ruska. Uprostřed jednání přišla zpráva, že Jelcin zemřel. Bez ohledu na to, zda Jelcina ctili, či nikoliv, všichni v sále povstali a drželi minutu ticha, aniž by někdo zpochybnil fakt, že zemřel velký státník. Muž, který vejde do historie už jen tím, že na rozdíl od většiny ostatních ruských vládců se dokázal vzdát moci a odejít do ústraní.
Byl to prezident většinou Rusů nenáviděný, protože na sebe vzal nelehkou úlohu vůdce přechodu mezi dvěma neslučitelnými systémy. Otec divoké ruské privatizace, proti níž je privatizace v českých zemích něco jako přesnídávka v dívčí škole. Pohleďte, co o ní říká významný americký politolog David Satter: „Jelcin a malá skupina ekonomů, kteří mu radili, rozhodli, že nejnaléhavější je převést státem vyvlastněný majetek okamžitě do soukromých rukou, byť by to byly ruce zločinců. Ze strany USA se jim dostalo plné podpory. Tak se vydláždila cesta ke zpustošení země a vzestupu současné diktatury KGB v Rusku.
Rusové za Jelcina s úžasem přihlíželi, jak se bohatství vytvořené celými generacemi přiděluje vysoce postaveným vyvoleným na základě korupčních vazeb. Noví majitelé ze získaných továren a dolů vysáli veškerá aktiva a ekonomika se zhroutila. V letech 1992 až 1998 klesl hrubý domácí produkt na polovinu, což se nestalo ani za války s nacisty.“ Satter s omračující přímostí nazývá dnešní režim prezidenta Putina vládou KGB a její pokračovatelky Federální služby bezpečnosti. Na konferenci se znovu ukázalo, jak důležitá je historická zkušenost. Kritikou Putina nešetřili polští, litevští a čeští delegáti. Představitelé tradičních zemí EU pak dali najevo, že nějaká podezřelá obrana lidských práv, nevole nad kágébáckým znovuzrozením Ruska patří do starého harampádí. Zelenou mají plyn a ropa od mužů s temnou minulostí.
Jeden z ruských delegátů mi řekl: „Reagan nazval kdysi SSSR Říší zla, dnešní Rusko je Říší lži.“ Nebudu ho jmenovat, abych ho neohrozil. Patří k rostoucí vrstvě nových ruských disidentů, kterým záleží na duchovním zdraví Ruska.

***

Byl to prezident většinou Rusů nenáviděný. Otec divoké ruské privatizace, proti níž je privatizace v českých zemích něco jako přesnídávka v dívčí škole.

další informace najdete na www.jaromirstetina.cz