Mně se nelíbí, jakým způsobem se staví naši politici k návštěvě Putina. Proto jsem včera vydal prohlášení, kde jsem jasně řekl, že pokud přijde k nám do Senátu, že ze Senátu na tu chvíli odejdu, poněvadž nechci být pod jednou střechou s důstojníkem KGB, který nese politickou zodpovědnost za genocidu Čečenců a za potlačování svobody slova a demokracie v Rusku. Nějaký postoj jsem udělat musel.
Já si totiž myslím, že udržování dobrých vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou je potřebné a zcela přirozené, poněvadž mezi spřátelenými státy, což my jsme, je potřeba udržovat velmi realistický status quo, ale je potřeba říkat pravdu. Minimálně by bylo potřeba říkat pravdu Putinovi o tom, co jsem říkal, o porušování lidských práv, o autokratizaci …
Já si nemyslím, že by nám mohlo Rusko uškodit v současné době, ale myslím si, že imperiální hrozba Ruska neustále trvá. Rusko se velice nyní atomizuje politicky, tam nastává to, že mezi tím pauperizovaným obyvatelstvem tou divokou privatizací, která byla ještě horší než u nás, bolševici opět loví v kalných vodách, a dokud oni tam budou a budou tou druhou nejsilnější partají, tak reanimace komunismu není vyloučená. Ve spojení s tradičním imperiálním duchem Moskvy je to pro nás nebezpečné především proto, že pro Moskvu nekončí impérium u Užhorodu, ale tradičně končí v jejich myslích u Aše.
(úryvek z rozhovoru s redaktorkou Jitkou Obzinovou v Press klubu na Frekvenci 1, vysílaném 28.2.2006. Celý rozhovor naleznete v rubrice média.)