Zpřísněné americké sankce proti Rusku nerozdělují jen obě velmoce. Zvyšují napětí také mezi Amerikou a jejími spojenci v Evropě – míří totiž i na evropské firmy, které se podílejí na ruských energetických projektech. Europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina sankce vítá, zároveň upozorňuje, že Česko by mělo držet basu především s Německem. To ale protiruské sankce kritizuje.
„Amerika udělala mnohem více proti bezpečnostním rizikům, které Ruská federace představuje, než Evropská unie,“ zdůrazňuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu s tím, že se ukazuje, jak je demokracie ve Spojených státech pořád silnější než sám americký prezident.
Evropský odpor proti sankcím pak svědčí o tom, že Evropa si neuvědomuje rizika ze strany Ruska. „Naštěstí Amerika i NATO stojí mnohem pevněji, nejsou tam snahy podlehnout ruské propagandě,“ říká.
Proč ale američtí kongresmani zahrnuli do sankcí i evropské firmy? Zakopaný pes je podle něj ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který Německo s Ruskem Rusko postavily po dně Baltského moře, přitom obešly baltské státy i Polsko.
„Kšeft je nemilosrdný, a je to v pořádku, neboť ten nemilosrdný kšeft je hybná síla svobody. Ale nevylučuji, že americké obchodní zájmy tady převažují a že jsou někdy silnější, než potřeba jednoty,“ dodává.
A jaký postoj by mělo zastávat Česko? To by mělo především držet basu s Německem, protože s ním tvoří 80 procent svého obchodu. „Jestliže chceme vyjít se ctí a s neodřeným hřbetem, tak se musíme držet Německa,“ míní s tím, že on sám se zabývá bezpečnostní politikou, kde mají pravdu Spojené státy, pokud by byl ale členem hospodářského výboru, tak by byl na straně Německa.
„Nedostatek ropy a plynu může být katastrofální záležitost nejenom pro celou Evropu, ale zejména pro nás,“ vyzdvihuje.
Dva Češi se nedopustili terorismu
Turecký soud nepravomocně poslal dvojici Čechů na šest let do vězení kvůli údajné spolupráci s kurdskými milicemi YPG. Případ Markéty Všelichové a Miroslava Farkase sleduje i Jaromír Štětina, podle kterého tito dva mladí lidé nespáchali žádný trestný čin v podobě, kterou Turecko zdůrazňuje.
„S kurdskými milicemi pouze sympatizovali, neměli na ně žádné vazby… Těch sympatizantů s kurdskými milicemi je hodně, já k nim například také patřím,“ vyzdvihuje.
Celý rozhovor si můžete přehrát zde.