Vladimír Hučín
V polovině 90. let jsem se jako důstojník BIS opakovaně zúčastnil v Zastávce u Brna speciálního školení, zaměřeného na praktiky terorismu, použití výbušnin a jejich identifikaci. Při tom jsem se tam setkal s jistým pracovníkem BIS Janem Schnejderem, který byl nápadný nejen svou buřinkou, ale především arogantním až nadřazeným chováním a naprostým nezájmem o probíranou látku. Jeho zájem se soustředil pouze na to, kde co zdarma sníst a vypít. Při provádění praktické výuky s výbušninami nebyl Jan Schnejder schopen zodpovědět ani ty nejjednoduší otázky, čímž vzbuzoval nevoli u instruktorů a přednášejících. Já jsem v té době neměl ještě vyřešená svá rehabilitační-soudní řízení, ale vystupování tohoto podezřelého pracovníka BIS mne v jednu chvíli rozčílilo a to z toho důvodu, že se netajil s tím, že problematika levicového extrémismu by měla být v BIS zrušena. Jelikož se to týkalo oblasti mého zaměření v BIS, tak jsem se na Jana Schneidera v tu chvíli zaměřil a zeptal jsem se instruktorů, zda-li jim nevadí chování tohoto pracovníka BIS. Od přátelsky nakloněného instruktora z problematiky zbraní a výbušnin a nejen o něho mi bylo řečeno, že by Jana Schnejdera nejraději okamžitě ze školícího střediska vyrazili, ale že on má za sebou velkou tlačenku od někdejších komunistů a muzikantů z Charty 77 a já ať si na tyto lidi dávám pozor. To jsem ještě netušil, že se tento důstojník BIS Jan Schnejder stane jakýmsi analytikem na bezpečnostní problematiku a já že budu zatčen, vazebně vězněn v nejpřísnějším režimu a léta neveřejně souzen. Tedy já zde mohu pana senátora Štětinu a neinfomovanou veřejnost pouze varovat před tímto „bezpečnostním expertem“ a jsem přesvědčen, že jeho opakované a dehonestující útoky na senátora Jaromíra Štětinu jsou vyrobené v zatuchlých kancelářích zprofanované BIS, která ze všech sil bojuje o své pozice důležitosti a především o obrovské peníze z rozpočtu, které ke svému nekalému a nekontrolovatelnému působení nezbytně potřebuje. Já určitě nebudu ten, který pana senátora Štětinu bude chválit za jeho někdejší řadové členství v KSČ, ale senátor Jaromír Štětina toto své pochybení již dávno odčinil, postavil se k tomu čelem a má tu odvahu iniciovat pozastavení zločinné činnosti KSČM, nebojí se otevřeně kritizovat činnost BIS a na praktických příkladech dokladovat její škodlivost a nebezpečnost, což se zatím žádný senátor ani poslanec neodvážil. Jan Schneider jako bývalý agent BIS dostal lukrativní trafiku analytika bezpečnostní problematiky a v podstatě jen plní špinavou úlohu a spolu s BIS parazituje na neutěšené politické situaci, která zde umožňuje tyto a podobné praktiky BIS provozovat. Vedení BIS si uvědomuje svůj podíl na spáchaných zločinech, ale vzájemná zkompromitovatelnost stávajících a bývalých vedoucích představitelů BIS tuto nechvalně známou organizací požírající neuměrné množství peněz z našeho rozpočtu v nynější tristní politické situaci nadále udržuje v její nekontrolované činnosti.
Vladimír Hučín – tajemník NFAN, místopředseda KPV Přerov a člen Ústřední rady KAN.
Jaromír Dinosaurus Štětina
Odpověděl jsem panu Hučínovi: Díky pane Hučíne, je to jasně formulovaný a dobrý článek. Uveřejněte ho. Je tam jistá drobná, ale dost zásadní nepřesnost. Já nic neodčiňuju, dělám uz čtyřicet let totéž. V té studentské organizaci KSČ v době Pražského jara jsme dělali proti bolševikovi víc než mnozí chartisti o léta později. Tím se liším od svého táty, o generaci staršiho předválečného komunisty, který v sedmdesátých letech očistil svá léta ve straně jako čestnej a statečnej chlap.
Čekám, jak teď mládenci z BIS zautočí. Zdravím jš