Jaký antikomunismus

POSLEDNÍ SLOVO

Poté co sociální demokraté nedojednali vládu s lidovci ani s ODS, hrozí jim, že si bez komunistů – v paroubkovské řeči -neumyjí ani ruce. Není divu, že v takové nouzi je jim protivný každý antikomunismus. Salonní, primitivní, pozérský, divadelní, krátkozraký, laciný, pokrytecký, naivní, pozdní, bezradný, falešný. Hmm. Podezřele bohatá rétorika. Kdyby se přece antikomunismus „definitivně zdiskreditoval“, kteroužto myšlenku zrodilo přání Paroubkova poradce Oty Novotného (MF DNES 30. 8.), neštěkl by po něm ani pes.
Ještě před červnovými volbami připustil Novotný v rozhlasové diskusi (ČRo 6), že antikomunismus aspoň v případě senátorů Mejstříka a Štětiny „vychází z nějakých vnitřních, prostě možná poctivých pohnutek“. Teď už mluví šmahem o „náboženství naší polistopadové pravice a lidí se špatným svědomím“.
Náboženství jsem českobratrského, ODS jsem doteď nevolil, ale antikomunista jsem a budu. I kdyby to mělo znamenat „cestu do bezvýznamnosti“ a „ztrátu smyslu pro realitu“, jimiž nás straší pragmatici, prozrazujíce tak, že oni zbožňují politickou moc.
Za bezmála 42 roků vlády KSČ jsem nezažil než lži, polopravdy a ponižující mlčení. A samozřejmě špatné svědomí. Jaké jiné jsem mohl mít třeba po výslechu v Bartolomějské, když ze mě poručík Bežuch tahal rozumy o Jiřím Gruntorádovi? Poslouchal jsem estébákovo tlachání o Krylových písničkách a nezmohl jsem se na víc, než že jsem mladíka, který chtěl se mnou mluvit o Krylovi, zapřel. Gruntoráda zavřeli na pět let a nepomohl mu ani budoucí komunistický předseda Grebeníček, co dnes rozhlašuje svou náklonnost ke Krylovým písničkám. A bachař Josef Vondruška, který Gruntoráda ve věznici v Minkovicích poslal na sedm dní do samotky za to, že „si z pracoviště přenášel do ústavu výtisk Rudého práva“ (viz sobotní LN, Jak poslanec KSČM trýznil vězně), dnes spolurozhoduje o české vládě a zákonech.
Když Miroslav Grebeníček ve svých prvomájových leteniádách povzbuzoval mladší soudruhy, aby se zbavili „těch kreténů“, prošlo mu to, protože nikoho z vládnoucí garnitury nejmenoval. (Premiérem byl Václav Klaus.) Teď se může udivit, že po něm soud žádá omluvu Janu Šináglovi, kterého nazval primitivem. Cožpak komunističtí politici se někdy za něco omlouvají? Z duše mi promluvil Martin Bursík, jeden z těch, kteří prý démonizují komunisty. „Nejde jen o to, že se komunisté nedokázali postavit k minulosti, ale jde také o jejich aktuální názory, které jsou pro nás zelené nepřijatelné. Porušování lidských práv v Bělorusku, na Kubě, v Tibetu.“
Komunismus je nesvoboda, závist a nenávist. Využívá nejhorší lidské vlastnosti. Znetvořil stamiliony životů. I když v Česku „jen“ statisíce. Poznamenal nás všechny a je věcí každého z nás, co z toho vyvodí.
Byl jsem proti odvolávání schopných ředitelů podniků nebo škol jen proto, že byli v KSČ. Měl jsem komunisty v redakci Rock a Popu. Zůstávám vděčný všem, kteří drobně napravovali, co jejich strana ve velkém kazila. Ale jsem proti každému násilí. I v zárodečné, štvavé, zdánlivě neškodné formě. Proto jsem antikomunista.