Jak přežít vlastní smrt pod sutinami

Století zázraků proměnili čeští herci a režisérka Lucie Bělohradská ve Viole v naléhavý příběh

Občas to mám blíž na Divadelní Luhačovice než do pražské Violy. Teprve na komorním letním festiválku v Lázeňském divadle se mi podařilo navštívit Století zázraků, uváděné pod hlavičkou malostranské scény.
Dialog dvou arménských herců napsali podle jedné z povídek Jaromíra Štětiny – tvorba mu sluší víc než zaručeně pravicové parlamentní běsnění proti čemukoli nalevo od něj – aktéři komorní inscenace Magdaléna Borová a Miloslav König. Režie se ujala Lucie Bělohradská.

Kam zajít na cyjtštyk

Nemám rád stylizované role, a Štětinovi, jehož knížky o Matyldě na Hindu i řádku dalších jsem vždycky miloval, v čase mnoha jeho raných cest příslušelo hraní na synka oddaného socialismu. Kdo nehrál, nikam ho nepustili. A byli ovšem tací, kteří se ani tehdy životem neprolhávali… To nic nemění na tom, že jeho povídku Století zázraků a divadelní kousek podle ní považuji za brilantní. Inscenace Bělohradské mi dává odpověď na otázku, jestli je dneska možné dělat aktuální divadlo.
Přinejmenším dva tituly mne přesvědčily, že ano. Jedním je haagská reminiscence balkánských zločinů Miloševičova režimu – Carla Del Ponte brněnského Divadla v 7 a půl (hraje se výhradně v pražském Divadle v Celetné, jak už Právo psalo). Druhým právě Století zázraků, silný příběh z času strašlivého zemětřesení v Arménii v prosinci 1988.

Tři týdny pod troskami

Příběh o člověku, který ve sklepě pod sutinami paneláku přežil jedenadvacet dní. Posilovala ho naděje, že uprostřed netušené zkázy a zmaru se ještě setká se svou ženou, která pro změnu nasazovala, co se dalo, za víru v jeho záchranu.
Paradoxy: pomůže notoriksovětský generál velící vojenské vyprošťovací technice, když se mu prodá?
Divadelní manželství bývají nestálá. Herce a herečku jerevanského divadla ale tragédie tisíců obětí spojila určitě nadlouho. Oba čeští aktéři civilními prostředky, zámlkami a úspornými gesty vyprávějí o události, která se nás týkala jen vzdáleně, a kterou přesně – jako tolik jiných vykřičníků – zaznamenal Štětina.

Foto popis| Magdaléna Borová a Miloslav König ve Století zázraků.
Foto autor| Foto PRÁVO – Jiří P. Kříž

Regionální mutace| Právo – Praha