Radek JOHN, moderátor
——————–
Málokterý zločinec přizná na kameru, že spáchal nějaký zločin, málokterý pedofil přizná do vysílání, že zneužíval děti, málokterý prodejce drog nebo zbraní se dá usvědčit, když vidí, že je na něj namířena kamera a skoro žádný politik nepřizná při natáčení, že bral nebo bere úplatky. Na tohle všechno byla dobrá skrytá kamera. S tím teď ovšem bude konec. Věřte, nebo ne, politici se rozhodli chránit zločince a novináře za použití skryté kamery posílat do vězení.
/ukázka/
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Mám tam teďka poslední byt volnej, a to je 2+1 padesát metrů čtverečních, pak dostanete přidělenej ten byt v tý Chvojovce normálně v červnu, v červenci.
redaktorka
——————–
No, to je v pohodě, no. Kolik to bude stát?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Pade.
redaktorka
——————–
Padesát tisíc?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Hm.
redaktorka
——————–
Tak to je skvělý, tak to jsem počítala víc, že to bude stát.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Tak, protože to je přes Tondu, tak normálně je to víc podstatně.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Radima Kopáčka přesně za týden čeká soud. Díky tomu, že jsme ho natočili skrytou kamerou, jak si říká o padesátitisícový úplatek, se nejen zhroutila jeho politická kariéra, ale zároveň je obžalovaný z úplatkářství. Nebýt skryté kamery, všechno by ale popřel, tak jak nám to předvedl tenkrát.
/ukázka/
redaktorka
——————–
Pane Kropáčku, počkejte. My jsme z televize Nova a právě jsme vás natočili, jak mi nabízíte byt za padesát tisíc korun. Vy jste představitel tady tohohle města a nebudete před náma utíkat jako malej kluk, tak nám pojďte říct.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Já nikam neutíkám.
redaktorka
——————–
Ještě jednou, nechtěl jste po mně padesát tisíc korun?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Já? Ne.
redaktorka
——————–
Ne? Ne pro sebe, nechtěl jste po mně, že zařídíte mi byt?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Nechtěl, nechtěl.
redaktorka
——————–
Neříkal jste mi, že musím změnit trvalý bydliště, abych byla přihlášená v Plzni?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Ne.
redaktorka
——————–
Neříkal jste mi, že musíme být dvě osoby, protože už máte poslední byt 2+1?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Ne.
redaktorka
——————–
Nic z toho jste mi neřekl?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Já jsem možná řekl, že lidi, kteří chtějí se ucházet o byt, musí mít pořadí rozumné, aby jim bylo …
redaktorka
——————–
Aha a neříkal jste mi náhodou, že v červnu nebo v červenci ten byt budu mít?
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Já jsem to říkal?
redaktorka
——————–
Ano, ano, to jste mi řekl.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Hm, tak to jsem pochybil, to se omlouvám. Já lžu? Já lžu?
redaktorka
——————–
Ano, pane místostarosto, vy lžete.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
A proč myslíte, že lžu?
redaktorka
——————–
To vím jistě.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Proč myslíte, že lžu? Z čeho soudíte, že lžu?
redaktorka
——————–
Z toho, že jste mi nabízel byt a teď tvrdíte, že …
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Já vám nic nenabízel, já jsem nenabízel byt.
redaktorka
——————–
Ne, říkal jste, že mi ho zařídíte za padesát tisíc korun.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Ne, ne, ne, to není vůbec pravda.
redaktorka
——————–
Ano, v … ulici, hned tam, jak je 2+1.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Ne, ne.
redaktorka
——————–
Nechte tu kameru bejt, nechte to bejt.
Radim KROPÁČEK, dnes již bývalý místostarosta Plzně
——————–
Nemáte právo mě natáčet, kdy já nechci.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Radní Kopáček neměl pravdu. Když jsme ho loni natáčeli, ještě jsme skrytou kameru použít mohli. Bohužel to ale vypadá, že od příštího roku bude všechno jinak. Politici totiž přišli s novým zákonem, který má vymezit i nová pravidla, jak a co novinář bude smět natočit a zveřejnit.
Petr DIMUN, mluvčí ministerstva spravedlnosti
——————–
Jsou to dva paragrafy 159 a 158, 159 asi nejvíce, co bude zajímat novináře, tak ten se týká právě nahrávek pořizovaných skrytou kamerou nebo audiovizuálních nahrávek, popřípadě jiných jaksi nahrávek, které jsou pořizovány skrytou formou. Tam jasně v tom návěstí toho paragrafu v úvodu je řečeno, že ty nahrávky musí být jaksi pořizovány a uveřejňovány s cílem získat nějakou majetkovou výhodu, popřípadě poškodit tu osobu.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Můžete mi říct tedy nějaký praktický příklad, proti čemu ty paragrafy směřují? Čemu by se mělo tedy zabránit?
JUDr. Stanislav KŘEČEK, člen ústavně-právního výboru, poslanec PS PČR /ČSSD/
——————–
Může se …, je třeba zabránit tomu, aby se nezasahovalo do soukromí. Mám tady namysli různé rozvodové záležitosti, různé odhalování obchodních tajemství a podobně. Tady samozřejmě je třeba tu společnost chránit.
Vlasta PARKANOVÁ, poslankyně PS PČR /KDU-ČSL/, předsedkyně ústavně-právního výboru
——————–
Ten stav, který je v některých zemích, kdy hlavně na celebrity showbyznysu je takový tlak, že vlastně nemohou ani vyjít před vlastní dům, aby se na ně nesesypal houf a že údajně někteří z nich si vzali život, jak, jak žili pod tak hrozným tlakem, tak ta praxe a právní teorie směřuje k tomu přitvrdit v tomto směru.
JUDr. Jiří POSPÍŠIL, poslanec PS PČR /ODS/, zpravodaj novely trestního zákona
——————–
Asi budete souhlasit, že pokud novinář pátrá v soukromí občana, natáčí, jak se koupe ve vaně, jaké nosí například spodní prádlo, tak asi oba cítíme, že to je špatné a že to by mělo být nějak postiženo.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Podle nového zákona, když někoho natočíme bez jeho svolení a zveřejníme to, hrozí nám až rok vězení a zákaz činnosti. Hlavní problém je ale v tom, že znění zákona vůbec nerozlišuje, zda chce novinář natočit špinavé trenýrky hvězdy showbyznysu, nebo odhalit zločince.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Třeba tento muž nejen, že po večerech uspával nevlastní dceru barbituráty a zneužíval ji, ale nakonec ji prodával i kamarádům.
/ukázka/
figurant
——————–
A kolik, kolik jí dáváš?
David
——————–
Já jsem jí dával půlku jenom.
figurant
——————–
Půlku jenom.
A nechal bys mě teda si pohrát s ní?
David
——————–
Jo.
figurant
——————–
Jako klidně budeš u toho, mně to nevadí, jo.
David
——————–
Už to není takový neviňátko.
figurant
——————–
Ale přesně /nesrozumitelné/ je deset let, ony jsou někde jinde ty holky, no, ale ona už může něco cejtit. Takže ty ji připrav, umej, ať je voňavá.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Jen díky tomu, že se na jeho inzerát přihlásil i náš figurant a všechno potají natočil, sedí dnes tenhle pedofil ve vazbě a hrozí mu několikaleté vězení. Ale nehrozilo by vězení i nám? Natočili jsme ho přece bez jeho souhlasu. I tenhle muž by mohl podle nového zákona otočit naše nahrávky proti nám a měl by v rukou silnější argumenty, než ten předtím.
/ukázka/
figurant
——————–
Vždyť jí to muselo bolet, ne a když to ty děti bolí, tak to asi řeknou doma, ne? Já to teda nechápu.
Petr BLAŽEK, cvičitel aerobiku
——————–
Ne, ne, ne, to ne právě ale taky. Ona jako věděla, že jsem si toho všimnul, že jí to bolí a přestal jsem a prostě v pohodě, no, tak jako co, co by, proč by to říkala?
figurant
——————–
Prostě nechápu jednu věc, jak můžeš dělat prostě styk s takhle mladou, že můžeš mít, víš co, že prostě spíš s takhle malou holkou.
Petr BLAŽEK, cvičitel aerobiku
——————–
No, tak, víš co, musíš ji natřít něčím, tak to jde dost hluboko, než jako ona prostě začne piště, no, a ani taky … stejně nepřestaneš, tak má v očích slzy, ne, no, tak toho necháš, panebože.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
V této telefonické nahrávce se cvičitel aerobiku přiznává ke zneužívání malých holčiček. Tohle mu policie bohužel nedokázala, ale na základě našeho záznamu ze skryté kamery, který ho usvědčuje z kšeftování s dětskou pornografií, byl odsouzen natvrdo a navíc dostal zákaz deset let pracovat s dětmi.
/ukázka/
Petr BLAŽEK, cvičitel aerobiku
——————–
Hele, mně prasknul pytlíček.
figurant
——————–
No, to jseš hodnej, já na to …, no, to je jedno. Kolik jich máš těch disků?
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Kdybychom šli do krajnosti, nehrozilo by i nám vězení? Podle nového zákona jsme napadli jeho sexuální orientaci, protože pedofilii se mu nepodařilo dokázat.
V nás tu budí pochybnosti, protože řada našich reportáží usvědčila lidi z trestných činů, jako například to byli obchodníci s dětskou pornografií. Oni se můžou otočit na nás a my dostaneme větší trest než oni nakonec.
Vlasta PARKANOVÁ, poslankyně PS PČR /KDU-ČSL/, předsedkyně ústavně-právního výboru
——————–
Bez pochyby, to je ten moment, kdy já říkám, že se mi tam vznáší otazník. Já nevím co, pokud bude toto přijato, tak co přinese život.
/ukázka/
Zuzana
——————–
Nesměl mě odpanit, že jo. To by vyšlo najevo jakýmkoli způsobem, jo, on byl opatrnej.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Vy jste říkala přímo jenom na krajíček?
Zuzana
——————–
Jenom na krajíček, no.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Jo.
Zuzana
——————–
Ale takovej orální, anální sex, to …
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Někdy je dokonce skrytá kamera jediným důkazem o tom, že ke zločinu došlo. Jako v případě čtyř sourozenců, kteří se teprve po letech rozhodli otevřeně přiznat, že je otec zneužíval.
/ukázka/
Zuzana
——————–
Tak nám řekni konkrétní příklad, prosím tě.
zneužívaný sourozenec
——————–
Ne.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Ne?
zneužívaný sourozenec
——————–
Já jsem to řekl, sestři, jenom tobě, ty to víš, ví to jenom, jenom tři lidi asi, takže já bych asi nechtěl …
Zuzana
——————–
Tak mi řekni, já vím, dobře, to je tvoje věc, řekni mi, jak jsi se cejtil?
zneužívaný sourozenec
——————–
No, jak bych se cejtil asi ve třinácti letech? Když jsem nevěděl vůbec, o co jde a měl jsem, měl jsem „to“ v puse.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Než se dvě ze sester vypravily se skrytou kamerou za otcem, který se dnes skrývá, ani my jsme si nebyli jisti, zda si všechno nevymyslely, aby se mu pomstily za dluhy, které rodině způsobil, ale poslechněte si, co mu říkají a jak on se vůbec nebrání.
/ukázka/
Zuzana
——————–
Mě by pořád zajímalo, proč jsi nás zneužíval? To by měl zajímalo. Už mi je dvacet devět let skoro, a to by mě zajímalo nejvíc, proč jsi to dělal? Jestli k tomu můžeš něco prostě říct. Myslel jsi někdy, jak nám je?
otec dětí
——————–
Já vím, no.
Zuzana
——————–
Víš to, a proč jsi to dělal?
otec dětí
——————–
Nevím.
Zuzana
——————–
Jaký pocit jsi z toho měl, když jsi na nás sahal, když jsme byli jako děti?
otec dětí
——————–
Nevím, prostě to bylo …
Zuzana
——————–
A dělal jsi to rád?
otec dětí
——————–
Nevím.
Zuzana
——————–
A bylo to jako s mámou nebo s náma to bylo jinačí?
otec dětí
——————–
Nevím.
Zuzana
——————–
No, to nejde říct nevím, táto, jako. Vem si mě, Janu, Hanu, Martina a ty k tomu řekneš, já nevím?
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Co se stalo po tý naší reportáži?
Jana
——————–
No, tak nás začali vyslýchat. První výslech byl jenom jako prošetření, aby věděli, jestli je to promlčené nebo není, a druhý výslech už byl veden jako svědecká výpověď.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
A vašeho otce teda taky vyslýchali?
Jana
——————–
Ano, vyslýchali.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Našli ho?
Jana
——————–
Našli ho okamžitě.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
I touto reportáží bychom teoreticky překročili zákon. Další nástrahou chystané novely je totiž pojem „společenská vážnost“. Pokud ji pořízením skrytého záznamu ohrozíme, opět nám hrozí trest. U tohoto muže i u obou předchozích jsme to ale udělali, samozřejmě jsme chtěli, aby se to o nich vědělo.
Když já, dejme tomu, natočím nějaký skrytý záznam, kde nějaký člověk si řekne o úplatek a chci ho skandalizovat, chci ho poškodit, to znamená, naplňuju ty skutky toho trestného činu.
JUDr. Stanislav KŘEČEK, člen ústavně-právního výboru, poslanec PS PČR /ČSSD/
——————–
Ano, lze si to vykládat, že jeho společenská vážnost není ohrožena tím zveřejněním, ale tím jeho konáním, a takto to bude podle mého názoru vykládáno.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Politici nás uklidňují, že podle práva veřejnosti na informace budeme trestné činy moci natáčet i dál, ale sami přiznávají už teď, že nejspíš řada novinářů bude podle nového zákona obviněna a půjde i před soud.
Co vy řeknete na mou obhajobu? Já jsem to dělal v zájmu obecního blaha.
JUDr. Josef LŽIČAŘ, právník
——————–
Ano, to bych pochopil, v zájmu obecního blaha a pochopil bych to i jako advokát, ale musel bych v tento okamžik se snažit prokázat, že ten stupeň společenské nebezpečnosti, tedy novináře, který odhalí závažnou trestnou činnost, je takový, že není třeba to vůbec postihovat před soudem, anebo, přestože jsem porušil, dopustil jsem se protiprávního jednání, abych zabránil nějakému následku jinému, podstatně závažnějšímu, jestli by tady nebyla beztrestnost, ale faktem je, že v ten daný okamžik by ten zákon, nebo to znění těch novelizovaných ustanovení, muselo dopadnout i na vás.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Znamená to ale, že budeme chodit jen od soudu k soudu a bude se na nás navalovat čím dál víc žalob? A co když nás bude vyšetřovat kamarád toho, koho jsme odhalili a soudit další kamarád? I sami předkladatelé přiznávají, že zákon poskytuje X výkladů.
JUDr. Jiří POSPÍŠIL, poslanec PS PČR /ODS/, zpravodaj novely trestního zákona
——————–
Proto si myslím, že by stálo ještě za úvahu tyto paragrafy zpřesnit tak, aby nevznikaly pochybnosti.
Ing. Jiří DOLEJŠ, poslanec PČR /KSČM/
——————–
Dělat trestní kauzu z toho, když novinář zveřejní informaci, ke které se dostane, je velmi problematické a pro mě osobně je to už trochu za čáru.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Všichni se shodují, že jestliže zákon posílí základní právo na ochranu osobnosti, což je prý jeho smysl, potlačí jiné základní právo, právo veřejnosti na informace. Měl by prý postihnout především novináře, jako je tenhle klasický český paparazzi, který neváhá použít lsti jen proto, aby nafotil neštěstí starého a nemocného herce.
Jiří JANOUŠEK, fotograf
——————–
Je potřeba, abyste ho vytáhl mezi dveře. Stoupněte si třeba dál a řeknete: „Vy to musíte podepsat,“ rozumíte, jo?
osoba
——————–
Jo.
Jiří JANOUŠEK, fotograf
——————–
To je bejvalej herec, takovej arogantní idiot, jo.
osoba
——————–
Jo, tak jo.
Dobrý den, já jsem z …, mám tady pro pana … něco.
bývalý herec
——————–
Hajzlové zasraní, nemáte nic jiného na práci? /nesrozumitelné/ Kurvy zasraný!
Jiří JANOUŠEK, fotograf
——————–
Určitě mám hranici. Jako myslím si, že kdyby se to někoho mělo dotknout, třeba jeho rodiny nebo jeho zdraví, tak to bych asi nedělal.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Ale, když nafotíš někoho, kdo je ženatej a s milenkou, s přítelkyní, tak se dotýkáš tý rodiny přece?
Jiří JANOUŠEK, fotograf
——————–
No, tak jako, dotýkám rodiny, a on se jí nedotýká, když to dělá?
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Nový zákon bohužel nerozlišuje. Háže všechny novináře do jednoho pytle. Ty, kteří se šťourají v soukromí jiných jen kvůli senzaci, i ty, kteří se snaží odhalit zločince. Jenže, co je důležitější? Ochránit soukromí pana Valy, nebo umožnit novinářům, aby natočili například kradené auto u překupníka?
/ukázka/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
A kam teď teda mám jet?
Tonda
——————–
No, rovně a takovejch sedm set metrů pojedeme doprava, to já vám ukážu.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Tam je někde schovaný to ukradený auto, jo?
Tonda
——————–
No, tam je ukradený auto, Seat by tam měl bejt.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
A v garáži?
Tonda
——————–
V garáži.
Já se chci podívat, co to má, co to je za typ, jestli to je benzin nebo diesel, nic jinýho mě nezajímá.
překupník
——————–
To poznáš podle předku ne, vepředu.
Tonda
——————–
Já to poznám podle předku …
překupník
——————–
Někdo to tady uvidí.
Tonda
——————–
Prosím tě, kdo by to tady viděl, vole!
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Tonda je další příklad. Novinář, není, přesto se skrytou kamerou pro nás natáčel. Vyzná se v podsvětí a pronikne tudíž i tam, kam se policie nedostane, nebo ani nechce dostat.
/ukázka/
Tonda
——————–
Co tady žereš, ty vole? Ty tady nic nemáš. Jsi tady zapadanej, vole.
celostátně hledaná osoba
——————–
Tady ani nic v krámě nemají ale.
Tonda
——————–
Péťo, ten kriminál bude pro tebe osvobození, ty vole. Ty jsi úplně zvlčel.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Tenhle mladík odsouzený za zlodějiny se léta skrývá před nástupem trestu, doma. Tondova skrytá kamera nám ukazuje, jak lehké by ho bylo dopadnout, ale narušili jsme jeho soukromí! Stejně lehké by bylo dopadnout drogové dealery, za kterými šel Tonda nakupovat drogy ve velkém.
/ukázka/
Tonda
——————–
Hele, to jsem se chtěl zeptat, co myslíš, dalo by se s větším množstvím to nějak to to, že bych si něco přivydělal, víš? Půlku si vem, vole, z toho.
osoba
——————–
Já taky nesmím moc.
Tonda
——————–
Já taky nesmím, no.
osoba
——————–
Jsem řídil dneska kola ráno teďko.
Tonda
——————–
Já musím fungovat ještě aspoň do deseti do večera, vole, dneska. No, já to Budu chtít jednou tejdně za deset, za patnáct litrů, ale aby to bylo pohodový, víš jak.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Tak co?
Tonda
——————–
Mám všechno, chlapi. Jeden, druhej, třetí.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Ty vole.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Zákon bude mít ještě další efekt – zkomplikuje nám pronikání do zločineckých struktur, kam se leckdy ani sama policie neodváží.
/ukázka/
osoba
——————–
A šestka je nějaká?
osoba
——————–
Jedna.
osoba
——————–
Jedna je. Jedna? Tak tu schovejte, tu jako, tu jako určitě budeme brát, no.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
V roce 98 jsme přišli na stopu nelegálního obchodníka se zbraněmi. Policisté se mu léta snažili dostat na kobylku, ale protože nemůžou dělat provokace, chyběl jim konkrétní důkaz. A tak jsme udělali práci za ně a důkaz jsme jim opatřili – koupili jsme zbraň.
/ukázka/
osoba
——————–
Kolik by bylo za tohle?
osoba
——————–
Za tohle, to je patnáct set padesát.
osoba
——————–
Márů?
osoba
——————–
Márů, no.
osoba
——————–
Mám se zeptat, nesmím na to zapomenout, semtex. Je doopravdy možno ho mít, nebo ne?
Určitě, jo? Ne, aby to nebylo, že přijedu a …
osoba
——————–
Tam je ale dost blbá cena.
osoba
——————–
Ale tady nejde o cenu.
osoba
——————–
A kolik ho potřebuješ?
osoba
——————–
Tady jde …, takhle, já se mám zeptat, jestli je k dispozici.
osoba
——————–
Je.
redaktorka
——————–
Tak co, máte?
osoba
——————–
Mám to tady.
redaktorka
——————–
A je to teda šestka, jo?
osoba
——————–
No, je to šestka, je bez čísel, jo.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Teprve díky tomuto důkazu, koupené pistoli, a skrytému záznamu mohla policie začít jednat. Při domovní prohlídce našli další zbraně a kšeftař skončil za mřížemi.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
„Lidé se skryté kamery bojí,“ argumentují poslanci. Proto je nutné ji omezit zákonem. Jenže někdy je to dobře, že se jí bojí, protože některé zločince nezastaví ani policie, ani soudy, jen skrytá kamera. Jako na Kladně, kde jsme natáčeli hned několik reportáží o partě vyděračů, kteří vymáhají výpalné.
/ukázka/
Jiří DOVHOMILJA
——————–
On přišel rovnou ke mně, dostal jsem pěstí do obličeje, s tou barovou židličkou jsem spadl na zem.
Petr ŘEHÁČEK
——————–
Na těch fotkách jsem já, jak jsem vypadal vlastně, když jsem byl zmlácenej.
Já jsem dostával jednu pěst za druhou, do hlavy, do očí …
redaktorka
——————–
Měl jste nějaký nebo máte nějaký následky?
Petr ŘEHÁČEK
——————–
Mlhavě občas vidím na levý oko.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Bratři Olahové nejen, že vymáhali z lidí peníze, ale jednomu podnikateli sebrali dokonce celý bar a policie dělala, jakože se nic neděje. Znovu se tam odvážil až po roce s naší skrytou kamerou.
/ukázka/
Pavel Dezidér MEZEI, rozený Olah
——————–
To, co jsi si navymejšlel …
osoba
——————–
Co já jsem si navymejšlel.
Pavel Dezidér MEZEI, rozený Olah
——————–
To víš, že jo, co tys tam řekl, že ti vyhrožuju zabitím, ty vole, že ti bráním v podnikání. Jseš normální?
osoba
——————–
A ne a ne?
Pavel Dezidér MEZEI, rozený Olah
——————–
Vždyť jsme si to dohodli tam u toho stolu.
osoba
——————–
Ne, vždyť v jste mě odtud normálně vyhodili, a proč …
Pavel Dezidér MEZEI, rozený Olah
——————–
Ty jsi nějakej napitej, ne?
osoba
——————–
… jste si na mě půl roku podnikali, ty vole?
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Když jsme opakovaně dokazovali, že kladenská policie nekoná, jak by měla, případ převzali policisté z kraje a Olahové se nakonec po třech letech dostali k soudu.
redaktor
——————–
Jak konkrétně třeba Olahové reagovali na natáčení skrytou kamerou?
Jiří DOVHOMILJA
——————–
No, myslím, že je to natolik zaskočilo, protože se s tím nikdy nesetkali, že v tu chvíli nevěděli, co mají dělat, jak reagovat. To asi byl jediný důvod, proč se ta věc někam hla vlastně potom.
Petr ŘEHÁČEK
——————–
Policie se asi nebojej tolik, těch soudů, tam je to taky takový zapeklitý, ale ta kamera, když se potom viděli a jak, jak řvali, jo, tak asi je to důkaz prostě.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Je sice hezké, že se bojí, ale v novém zákoně si i oni mohou najít záminku, jak nám zatopit. Můžou nás totiž obvinit, že jsme je netočili kvůli vydírání, ale proto, že jsou to Romové. Použití skryté kamery z rasových důvodů je přitěžující okolnost.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Stejně tak je přitěžující okolností podle nového zákona, když zločin skrytého natáčení spácháme v organizované skupině, což jsme prakticky vždycky, počítáme-li členy štábu. Zvlášť názorně je to vidět v reportáži o úplatných dopravácích. Jen před kamerou byli kolegyně minimálně tři.
/ukázka/
figurantka
——————–
Vždyť mě nemusíte dávat dejchat.
policista
——————–
Vám se to řekne, paní …
figurantka
——————–
Víte co, pojďme to vyřídit nějak jinak.
policista
——————–
Nechám to na vás. Tady máte doklady.
figurantka
——————–
Já nevím, tisíc korun?
policista
——————–
Připravte si tisíc korun a ujíždějte.
figurantka
——————–
Díky moc. Tohleto si mám nechat?
policista
——————–
To si nechte na památku.
figurantka
——————–
Dobře.
osoba
——————–
My máme pro vás takovou špatnou zprávu, jo. My jsme z televize Nova z Na vlastní oči …
policista
——————–
Ješíšmajra.
osoba
——————–
A vy jste vzal teď úplatek.
osoba
——————–
Úplatek tisíc korun.
osoba
——————–
A vy jste vzal od naší kolegyně úplatek tisíc korun.
policista
——————–
Od jaký kolegyně?
osoba
——————–
Tady od kolegyně tisíc korun.
osoba
——————–
Vy jste jí nedal žádné bločky, že jo, takže …
policista
——————–
To víte jak?
osoba
——————–
Máme to natočené.
policista
——————–
Máte to natočené?
osoba
——————–
Ano, máme to natočené.
policista
——————–
Tak mi to ukažte.
osoba
——————–
My vám to nemusíme ukazovat, to bude …
osoba
——————–
Proč?
osoba
——————–
Vrátíte nám těch tisíc korun, nebo máme jít za vaším nadřízeným pro těch tisíc korun? Co myslíte? Co bude lepší teďko? Co si o tom myslíte vy? Třeba poradíte vašemu kolegovi.
policista
——————–
No, poradím mu, samozřejmě poradím i …, já bych to taky rád viděl.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
A když příště nachytáme se skrytou kamerou komunální politiky, jak kšeftují s obecními byty, i oni to můžou otočit proti nám. Mohou totiž tvrdit, že jsme si na ně zasedli kvůli jejich politickému přesvědčení. I na to zákon pamatuje.
/ukázka/
Petr PANCHÁRTEK, prostředník
——————–
Jedna plus jednička, cena do té komise sto padesát, dva plus jednička zhruba dvě stě padesát.
redaktorka
——————–
Nevím ani, jestli máte kontakt na tý radnici, když to vezmu úplně do extrému?
Petr PANCHÁRTEK, prostředník
——————–
Mám ho na telefonu toho člověka, jo, abyste mi to věřila.
Paní tě nezná, jseš pan X, jenom jí, prosím tě vysvětli, jak to celý funguje. Nemusíš se představovat, je to klientka, jo? Naše klientka, ano? Tak ji tady máš, jo?
redaktorka
——————–
Nešlo by to třeba v pondělí příští? Tak díky, já se omlouvám, že to takhle komplikuju, díky, zatím.
Petr PANCHÁRTEK, prostředník
——————–
Ti to tady říkám přímo před klientkou, myslíš si, že to je rozumný? Myslíš si, opravdu, že je to rozumný se potkávat? Dobrý, no, takhle by to nestačilo nikomu, takhle bysme se mohli potkávat s každým jako, ty vole, strkáš tam prdel, neblbni, vole. Jestli se chceš někde ukazovat, vole, tak to je o hubu, vole.
policista
——————–
Policie, jménem zákona jste zadržen.
/konec ukázky/
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Tehdy to skončilo zatčením obou aktérů a posléze i jejich obviněným z k korupce. Tady v tomhle případě si myslím, že ta skrytá kamera sehrála určitě velkou roli. Mě by zajímalo, víte jako, jakou váhu to mělo mezi těmi ostatními důkazy, jestli mi k tomu můžete něco říct?
JUDr. Vladimír KUTNOHORSKÝ, Městské státní zastupitelství v Brně
——————–
Samozřejmě státní zástupce navrhoval jako jeden z důkazů při hlavním líčení provést přehrátí videonahrávky na videokazetách. Soudy tento důkaz samozřejmě berou jako velice prokazatelný, protože pokud se, pokud je tam zřejmá identita těch osob, tak samozřejmě z těchto důkazů soud vychází při hlavním líčeních.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Nemůžeme se ubránit podezření, že záměr, proč nový zákon vzniká, není chránit soukromí běžného občana, který se navíc může bránit i dnes žalobou na ochranu osobnosti, spíš skrytá kamera začala stále víc vadit těm, kteří mají porušování zákonů jinými stíhat, a přitom je sami porušují. Skrytá kamera se nedá vysvětlit, interpretovat, takzvaně okecat, jak jsou politici zvyklí. Nejlépe to ostatně ukázaly, dnes už legendární záběry, jak si šéf premiérovy kanceláře říká o pětimilionový úplatek v kauze Unipetrol.
/ukázka/
osoba
——————–
Nic, teď mám jednání s Belkou v sedmnáct třicet …
osoba
——————–
A pět v českých?
osoba
——————–
Jo.
osoba
——————–
Jo, rozumím.
osoba
——————–
A co máš za informace ty?
osoba
——————–
No, to, co jsem říkal, jako co mají zájem to dořešit do konce a mít výsledek.
osoba
——————–
Já si myslím. Prosím?
osoba
——————–
No, jsou … sami mají zájem to řešit do konce a mít z toho výsledek, jak byl původní celý čas.
osoba
——————–
No, vždyť jo, tam se sejdeme jenom my, jo?
osoba
——————–
Jenom my dva.
osoba
——————–
Jenom my dva.
osoba
——————–
Takže čtvrtek …
osoba
——————–
V sedm.
osoba
——————–
V sedm, v devatenáct nula nula.
/konec ukázky/
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
I přes takhle jasné svědectví se objevily snahy politiků výpověď vládního úředníka překroutit, vysvětlit pět v českých jako pět vrcholných politiků na nějaké nesmyslné schůzce u lesa a podobně, ale nikdo, kdo viděl a slyšel skrytou kameru, už tomu nevěřil.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Souhlasíte s tím, že zrovna v dnešní době, kdy je tolik diskutovaná aféra Unipetrolu, že to na veřejnost může působit dojmem, tedy prosazování těchto dvou paragrafů, že jaksi politici chtějí zamezit podobným věcem?
Ing. Jiří DOLEJŠ, poslanec PČR /KSČM/
——————–
Tak mluvit o přímém politickém zadání je trochu spekulativní. Pravda je, že podobné typy informací by se měly vysvětlovat argumenty a nikoli omezováním novinářské činnosti.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Je zajímavé, že i když někteří poslanci o zákonu pochybují a jiní s ním dokonce nesouhlasí vůbec, prošel hladce a bez zásahů celou parlamentní procedurou až k samotnému hlasování.
Josef KLÍMA, redaktor
——————–
Ten nový zákon přijde k vám do Senátu a co vy jako senátor a zároveň televizní žurnalista, teda jako si myslíte o týhletý problematice?
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já ho budu podrobně studovat, poněvadž všeobecná atmosféra přispívá k omezování svobody v tisku v tomto státě a já budu velmi pečlivě pátrat, jestli tento zákon nechce totéž.
JUDr. Jiří POSPÍŠIL, poslanec PS PČR /ODS/, zpravodaj novely trestního zákona
——————–
Ani v tuto chvíli nejsme schopni říci, jakými všemi způsoby může ten text může být vykládán, takže je dobře, že na to bylo upozorněno, jak jsem řekl, já sám jsem si dal zpracovat analýzy, a pokud se ukáže, že ta šíře výkladu je nepřijatelná a že by byli postihováni novináři, kteří odhalují společensky nežádoucí chování, pak navrhnu v Senátu případnou úpravu.
Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka
——————–
Takže můžeme to brát jako jakýsi příslib, že se tomu budete osobně věnovat?
JUDr. Jiří POSPÍŠIL, poslanec PS PČR /ODS/, zpravodaj novely trestního zákona
——————–
Můžete to tak brát.