Írán může pomoci EU uklidnit situaci v Sýrii

Evropská unie chce zlepšit vztahy s Íránem. Vzájemná spolupráce může vést ke společnému řešení syrské krize.

Nejvyšší představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová diskutovala s íránskými představiteli o krizové situaci v Sýrii. EU usiluje o ukončení války a Írán může mít při řešení syrské krize klíčovou roli.

Podle Mogheriniové tato role spočívá zejména v obnově Sýrie po skončení bojů. „O politické a institucionální struktuře země rozhodnou Syřané, ale regionální mocnosti musejí tento proces doprovázet a nebránit mu,“ napsala Mogheriniová na svém blogu.

Nejvyšší představitelku EU přijal v Teheránu íránský prezident Hasaan Rouhani a ministr zahraničí Javad Zarif poslední říjnovou sobotu. O dva dny později se Mogheriniová setkala s králem Saudské Arábie v Rijádu. Obě dvě blízkovýchodní mocnosti mají mezi s sebou napjaté vztahy, což může pro region představovat bezpečnostní hrozbu. Unie tak usiluje, aby spolu země navázaly dialog.

Rozvoj spolupráce s Íránem schvaluje i Evropský parlament. Minulý týden přijal usnesení o zlepšení vztahů mezi Bruselem a Teheránem. „Evropa má nyní na Írán vliv, zatímco Američané nikoli,“ prohlásil britský europoslanec Richard Howitt (Labour party, S&D), který je za návrh usnesení zodpovědný.

Svůj vliv chce EU využít právě při řešení kritické situace v Sýrii a Jemenu. Írán je však pro Evropu také atraktivním obchodním partnerem. Vzájemný obchod dosahuje v současnosti zhruba 8 miliard dolarů a v příštích dvou letech by se měl až čtyřnásobně zvýšit.

Írán nesouhlasí s dohledem EU na dodržování lidských práv
Europoslanci upozorňují také na problematické aspekty evropsko-íránských vztahů. Do diskuse přispěl i europoslanec Jaromír Štětina (TOP09 a STAN, EPP). „Opětovné navázání vztahů musí na íránské straně představovat příležitost a přínos nejenom pro vládní garnituru a byznys, ale také a především pro politické vězně,“ vyjádřil se Štětina. „Obávám se, že pokud je naším partnerem země, jež má nejvyšší počet poprav na hlavu na světě, vyplatí se být velmi obezřetní,“ upozornil europoslanec.

Trest smrti je v přímém rozporu s evropskou politikou lidských práv, která usiluje o jeho zrušení. Součástí usnesení je proto i návrh na vybudování speciálního úřadu v Teheránu, který by podporoval dodržování lidských práv v zemi.

Snaha EU podílet se na ochraně lidských práv se íránským představitelům nezamlouvá. Mluvčí ministerstva zahraničí Bahram Qasemi prohlásil, že Unie by měla zanechat svého politického přístupu k dodržování lidských práv.

Mnohem ostřejší argumenty zazněly od předsedy Íránské rady pro lidská práva Mohammada Javada Larijaniho. Informovala o tom íránská média. „EU by měla vědět, že íránské soudy nepovolí, aby zde bylo založeno takové doupě korupce,“ řekl Larijani den po zveřejnění usnesení Evropského parlamentu.

ČR navázala s Íránem významné obchodní vztahy
Lidská práva jsou dlouhodobě sporným bodem vztahů mezi EU a Íránem. Dříve jím byl také íránský jaderný program. OSN podezřívala Írán z vývoje jaderných zbraní a společně s EU a USA na něj uvalily sankce. Írán však svou jadernou politiku později přehodnotil a v roce 2015 uzavřel se světovými mocnostmi dohodu, která se stala základem pro navázání nové spolupráce.

Írán se po zrušení sankcí v lednu letošního roku stal významným obchodním partnerem České republiky. Podle Hospodářské komory ČR poptávka po českých službách a produktech v Íránu stoupá.

Cílem české vlády je také spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti. Potvrzuje to i květnová návštěva íránského viceprezidenta Alí Akbar Sálehího v Praze, při které se setkal s premiérem Sobotkou i ministrem zahraničí Zaorálkem.