I Češi mohou pomoci Kubě

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Na pražském Václavském náměstí stojí kovová klec. Ta symbolizuje kubánskou vězeňskou celu. Společnost Člověk v tísni i letos organizuje akci, která má připomenout, že se na Kubě porušují lidská práva. Přesně před dvěma lety Kuba zažila novou vlnu represí. Během ní bylo pozatýkáno a odsouzeno k vysokým trestům pětasedmdesát kubánských disidentů. Vězněno je dosud jednašedesát z nich. Za každého politického vězně dnes a zítra odsedí symbolických pět minut v kleci politici, herci, zpěváci, ale i náhodní kolemjdoucí, navlečeni do typického vězeňského pruhovaného mundúru. Akci, kterou organizátoři zahájili dnes v poledne, sledoval zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Symbolické vězení v podobě klece uprostřed Václavského náměstí vzbuzuje pozornost kolemjdoucích. Shromáždilo se zde asi sto lidí, mezi kterými je například i senátor JaromírŠtětina, který se právě obléká do vězeňského úboru.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že všecky takové akce jsou snahy o návrat paměti, kterou tady u nás velice rychle ztrácíme a já bych chtěl v tý kleci být, abych těm, kteří tady projdou kolem, připomněl, že u nás stále existuje strana, která spolupracuje s komunistickým režimem na Kubě, která mu fandí a vůbec jim nevadí, že tam jsou odsouzeni lidé jako vězňové svědomí.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Mohl byste mi říci, myslíte, že česká diplomacie dostatečně upozorňuje na porušování lidských práv na Kubě?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že česká diplomacie se překvapivě pochlapila vztahem ke Kubě a nedala se přinutit k tomu mírumilovnému, lhostejnému postoji, který se někdy v Evropě objevuje.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Tak, to byl senátor Jaromír Štětina. Česká diplomacie v minulosti například prosadila rezoluce na půdě OSN a jako členská země Evropské unie se staví proti uvolňování vztahů s Kubou. Za tento postoj poděkoval Čechům kubánský emigrant žijící v Brně Liuvier Saborit. Paradoxně během jeho projevu ho jakási kolem procházející postarší dáma s nákupními taškami začala hlasitě přerušovat výkřiky: „Běžte s Kubou někam, radši kdybyste se starali o naše vlastní problémy.“ Ještě před tím, než kovovou klec organizátoři na Václavském náměstí postavili, natočil jsem anketu mezi přihlížejícími zvědavci. Ptal jsem se jich, jestli je zajímá, co se děje na Kubě a jestli si myslí, že Češi mohou svojí tvrdou diplomacií vůči Castrovu režimu na Kubě něco změnit.

osoba
——————–
Fakt nevím. Já se o to moc nezajímám. Já jdu.

osoba
——————–
Zajímá mě, co se tam děje. Hlavně kdy konečně Castro bude odstraněnej. To mě nejvíc zajímá.

osoba
——————–
Já toho o tom moc nevím, ale asi to není v pořádku, že jo. Asi tady můžou lidi pro to něco dělat, ale já teda mezi ně nepatřím.

osoba
——————–
Já si myslím, že jo, my jsme dokonce povinni něco udělat, protože jsme žili v podobném režimu a že je třeba proti tomu bojovat, tak jak bojovali za nás státy a lidé na západ od našich hranic.

osoba
——————–
Musíme přinutit naši vládu k tomu, aby rozumně zasáhla jak prostřednictvím Evropské unie, tak sama popřípadě vláda a snažila se přinutit Fidela Castra k zavedení demokratické reformy.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Říká postarší muž. Zahraniční politika Evropské unie prý Čechy svazuje. Místo aby Evropa prosazovala tvrdé a nekompromisní stanovisko vůči Kubě, vítězí španělský vstřícný postoj vedený ekonomickými zájmy. Říká šéf Mladých konzervativců Petr Sokol.

Petr SOKOL, vůdce Mladých konzervativců
——————–
Já se domnívám, že už teď, když se projednávala v Evropské unii otázka zeslabení sankcí vůči Kubě, tak se ukázalo, že Česká republika, která byla vždy nejaktivnější, jedním z nejaktivnějších zastánců tvrdého postoje vůči komunistické Kubě, tak musela ustoupit a musela udělat celou řadu kompromisů v téhle té záležitosti. Domnívám se, že pokud bude například schválena evropská ústava, a to znamená, posílí se také společná zahraniční a bezpečnostní politika, tak tenhle ten trend bude ještě posílen a podle mého názoru to bude mít negativní následek na tuhle tu politiku, kterou Česká republika podle mne velmi dobře dělá.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Mladý konzervativec Petr Sokol. Právě naopak. Česká republika může v rámci Evropské unie dokázat mnohem více v diplomacii než jako samotná malá země uprostřed sjednocené Evropy, říká organizátor dnešní akce Carlos Gonzales ze společnosti Člověk v tísni.

Carlos GONZALES, společnost Člověk v tísni
——————–
Je pravda, že Česká republika je velmi možná maličký stát, aby mohl prosadit líp nějaký názory než Německo, že jo, nebo velmoci, jako jsou Francie, Británie, a tak dále, ale je třeba si uvědomit, že Česká republika v tom, v otázce lidských práv není sama. Jsou další země, jako je třeba Polsko, Slovensko, pobaltské státy, které taky zažily podobné zkušenosti a je možné, že s těmito státy si vytvoří jakousi koalici, která bude jako intenzivně spolupracovat v tom. Nakonec bude to jednodušší samozřejmě prosazovat nějaký názory vcelku.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Carlos Gonzales ze společnosti Člověk v tísni. To je i názor už zmíněného kubánského emigranta Liuviera Saborita. Je potřeba se proti režimu Castra vyslovit. Mlčet znamená souhlasit, řekl shromážděným Saborit, který nedávno se svou ženou z Kuby získal i své děti.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Referoval zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa. Po telefonní lince teď zdravím náměstka ministra zahraničí České republiky Petra Koláře. Hezký dobrý podvečer.

Petr KOLÁŘ, náměstek ministra zahraničí
——————–
Dobrý večer.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Pane náměstku, jak vy argumentujete pro ty názory, že by česká zahraniční politika měla být v poukazu na porušování lidských práv, ať už například na Kubě, o které jsme slyšeli, v Bělorusku, nebo dalších zemích, daleko ambicióznější?

Petr KOLÁŘ, náměstek ministra zahraničí
——————–
Já myslím, že česká zahraniční politika je dostatečně ambiciózní a prokázala to v minulosti nejednou. Myslím si, že ty názory, které zazněly, pokud bude přijata smlouva o evropské ústavě, tak evropská ústavní smlouva, tak že potom už budeme jenom v defenzívě, ty já nesdílím. Já mám názor zcela opačný. Domnívám se, že tím, že jsme v Evropské unii a že můžeme svým hlasem spoluvytvářet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, tak máme mnohem větší prostor pro uplatňování svých názorů.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Když jsem ale se díval na smlouvy o evropské ústavní smlouvě, tak v té evropské ústavní smlouvě se píše o formě hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou v Radě ministrů. To znamená, že tam pravděpodobně bude při srovnávání s dnešním způsobem hlasování menší možnost práva veta.

Petr KOLÁŘ, náměstek ministra zahraničí
——————–
Já bych to takto necharakterizoval.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Dovolte, abyste odpověděl na moji otázku, já bych to tak charakterizoval, protože jsem to tak četl, ano.

Petr KOLÁŘ, náměstek ministra zahraničí
——————–
Dovolte, já vám to vysvětlím. Já, jestli dovolíte, tak já bych právě to, proč to tak necharakterizuji, hned vysvětlil. Myslím si, že se příliš mnoho nezmění. Obecně se nemění, právo veta zůstává v zásadních otázkách životního zájmu členské země zachováno. V té oblasti hlasování kvalifikovanou většinou jsou čtyři výjimky, které je možné uplatnit pro to hlasování kvalifikovanou většinou. To je, pokud bylo učiněno rozhodnutí na základě již existujícího rozhodnutí Evropskou radou, tedy summitu, tak pak Rada ministrů rozhoduje kvalifikovanou většinou, nebo je to na návrh ministra zahraničních věcí Evropské unie, nebo pokud se jedná o prováděcí rozhodnutí, to znamená rozhodnutí, které už pouze provádějí, již dříve přijaté, anebo když se hlasuje o takzvaných zvláštních zmocněncích. Jinak zůstává v podstatě vše při starém a když budeme i v těchto čtyřech výjimkách pokládat některé otázky za otázky životního zájmu, národního zájmu pro Českou republiku, tak i nadále můžeme použít právo veta. Kromě toho to, co bychom udělali, kdybychom byli sami, nebyli bychom v Evropské unii, že bychom proti něčemu protestovali nebo nesouhlasili, tak i to je prostě možné. Je to takzvaný princip konstruktivní absence. To znamená, že se můžeme zdržet hlasování, ale neměli bychom potom podkopávat to rozhodnutí těch ostatních, které je přijato.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Tím vším chcete říci, že v každém případě v souvislosti s přijetím, možnou ratifikací evropské ústavní smlouvy se v každém případě nezmenší možnosti České republiky prosazovat nadále lidská práva jako jednu z priorit české zahraniční politiky, pokud vám rozumím správně a měl bych to shrnout?

Petr KOLÁŘ, náměstek ministra zahraničí
——————–
Já bych to dokonce charakterizoval tak, že i nadále prostě zůstává ta naše posílená pozice členství v Evropské unii stejná, silná. Můžeme ovlivňovat společné rozhodnutí Evropské unie a my to samozřejmě v těch otázkách, které budeme pokládat za zásadní, budeme činit.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Náměstek ministra zahraničí České republiky Petr Kolář v rozhovoru pro BBC. Děkuji vám za tento rozhovor.