Filipův výrok o revolučních procesech analyzuje Kubiceho policejní útvar

PRAHA – Řečnická otázka předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, zda se má „KSČM postavit do čela revolučních procesů“ – jak ji pronesl na sobotním jednání ústředního výboru – ho může přijít draho.
Není vyloučeno, že se tím bude zabývat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. „Pouze jsme obdrželi podnět, který v současné době analyzujeme. Poté bude rozhodnuto o dalším postupu,“ sdělila Právu mluvčí útvaru Blanka Kosinová.
Doplnila, že žádné podezření z konkrétního trestného činu v této věci pracovníci ÚOOZ nemají a popřela informace, že by policisté kauzu Filipa vyšetřovali. „Nešetříme to,“ uvedla.
Jak už Právo informovalo, šéf komunistů v sobotu vyzval spolustraníky k návratu k Leninovi, a to v souvislosti s požadavkem na modernizaci strany. „A je KSČM připravena ideově, teoreticky, ale zejména politicky a věcně vyvolat a postavit se do eventuálních revolučních procesů – ano, či ne?“ ptal se. Apeloval tak podle svých slov, aby strana nepřešla do „politické nicotnosti“.

Žádné znárodňování

Filip včera razantně odmítl otázku, zda měl na mysli znárodňování či vyvlastňování majetku. „Nic takového jsem neřekl. Navíc to byla řečnická otázka,“ řekl včera Právu. Argumentoval, že záměrem jeho strany musí být „rychle překonat revoluční cestou“ kupící se problémy společnosti, nikoliv však násilnou formou. „Pojem revoluce neznamená násilí,“ prohlásil.
Je přesvědčen, že právě část voličů KSČM uvažuje spíše konzervativně a nechápe mezinárodní rozměr, který on v projevu akcentoval. Podle něj se české národní zájmy nemohou brát za zájmy nacionální, ale internacionální, protože ČR je součástí EU a internacionalismus je vlastní komunistickým stranám. „A že to zrovna řekl V. I. Lenin, je historická pravda,“ dodal.
Šéf komunistů netajil údiv, pokud by se měl jeho projevem zabývat ÚOOZ. „Já trvám na tom, že nemá být politickou policií. Když mají všichni právo svobody slova, tak má i politik právo svobody slova. Pokud by se něco takového stalo, tak se minimálně obrátím na Evropský soud pro lidská práva,“ řekl.
Na sobotní projev šéfa komunistů reagoval předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (za SZ). Právu naznačil, že je to další důvod k existenci jeho komise. Argumentoval, že hlásíli se někdo k Leninovi, hlásí se k revoluci, jak ji tento komunistický vůdce formuloval v díle Stát a revoluce, jenž je podle Štětiny plný výzev k násilí.
Komunisté však svého předsedu brání a tvrdí, že násilné uchopení moci už odmítli v prosinci 1989 a že mu šlo jen o „zmobilizování strany“. Obdobně to vnímají i soc. demokraté.
Spor o ústavnost KSČM se podle ČTK přenesl i do EU. Komunistický europoslanec Daniel Strož se na Evropskou komisi obrátil se stížností na český Senát. Ten se podle něj zachoval „nedemokraticky a autoritářsky“, když zřídil komisi pro posouzení ústavnosti KSČM.
Proti jeho stížnosti se ohradila europoslankyně Jana Hybášková (SNK-ED) a senátor Martin Mejstřík. Strož podle nich manipuluje veřejným míněním, když tvrdí, že KSČM je plně demokratickou stranou.