Falešná předvolební kampaň

POZNAMENÁVÁME

Někde jsem v těchto dnech četl, že současná předvolební kampaň je daleko konkrétnější a věcnější než v minulosti. Povrchní pozorovatel by to dokonce někdy mohl potvrdit. Například ve středu večer jsem poslouchal předvolební diskusi představitelů několika stran na téma daní. Bylo to zdánlivě konkrétní. Kdo o kolik a které daně chce snížit, zachovat nebo zvýšit. Zcela mi však uniklo, proč mají být takové změny. Ve jménu jakého cíle? Tak je tomu i v různých pravidelných televizních debatách. Není to pouze vina představitelů stran, které se zúčastňují voleb do Poslanecké sněmovny. Rozhodující vinu na tom mají nezkušení a nevzdělaní moderátoři, kteří si z tisku připraví různé špeky na jednotlivé strany. Téměř v každé diskusi, když chybějí věcné argumenty, to některý z diskutujících uzavře tím, že to vše zavinilo 40 let komunismu. Ekonomika byla zdevastována, všichni se báli, naučili se krást, tam prý pramení zdroje korupce. Tvrzení bez faktů. Bohužel »bednová« (tedy televizní) kultura je strašlivě nebezpečná a má dnes významný vliv na veřejnost. Dost často platí: »Když to řekli v televizi, tak je to pravda.« Zejména ČT1 a ČT2 se snaží seč může. Vysílá celé seriály primitivních antikomunistických seriálů. Komerční televize to bohatě doplňují přehršlí krváků a pornografií (hranice mezi »pornem a nepornem« se už nedá rozlišovat). Ani si neuvědomuji nějakou výjimku, kde by šlo o seriózní diskusi o stavu společnosti a cestách ke zlepšení. A společnost »hrubne«, je stále egoističtější a krutá. Nedivme se proto chování mládeže a činům podobným napadení poslance KSČM Jiřího Dolejše. Zatím jsem nezaznamenal názor, že kořeny všeho toho jsou v řadách našeho Senátu a částečně i v Poslanecké sněmovně a ve způsobu vedení předvolební kampaně. Nikdo menší než poslanec Kalousek v roli středověkého inkvizitora tvrdí, že komunisté za 40 let u nás likvidovali fyzicky statisíce lidí. Kdo jiný než on asenátoři Mejstřík a Štětina hovoří o zločinecké komunistické straně, o zločinech komunismu, jak je zakázat, nemluvit s nimi apod. U těchto lidí je zdroj toho, co se v budoucnu může změnit ve fašizující prvky.
Celou dosavadní předvolební kampaň proto považuji v převážné míře za falešnou. Řítí se po slepé koleji do tunelu, ze kterého není východisko. Je tomu tak proto, že politické strany se nesnaží objektivně analyzovat všechny stránky současného stavu společnosti (objektivně a ne podle přání) a nezaměřují se na rozhodující východiska. Místo toho se snaží pomluvit a znemožnit svého soupeře a lidem populisticky slibovat nějakou tu korunu. Přitom zamlčují, že jednu korunu chtějí dát a těm sociálně nejslabším dvě koruny odebrat. Vrchol umění v tom dosahuje i Strana zelených. Chce zavést ekologickou daň na energii a lidem to nahradit snížením odvodů na sociální pojištění. Pouze nehovoří o tom, jak budou muset platit na zdravotní péči, důchody, bydlení apod.
Paroubek je na vrcholu úspěšnosti. Růst HDP však ještě neznamená, že tak roste i životní úroveň většiny obyvatelstva. Chlubí se, že existuje u nás »absolutní sociální smír«. To by mělo znamenat, že všichni jsou spokojeni a nebojují za svá práva. Mýlí se v tom, že sociální smír není absolutní. U nás přece »stávkují« a demonstrují bohatí (lékaři a lékárníci). Dvě třetiny zaměstnanců mají průměrný čistý příjem kolem 12 tisíc korun a méně. Práci hledá téměř 700 tisíc občanů. Je to historicky rekordní nezaměstnanost. Avšak tito lidé, kteří většinou jsou nespokojeni, své požadavky nenastolují. Jak je to možné?