Europoslanec Štětina: Protiruské sankce toho příliš nezmění, Ukrajinu musíme podpořit vojensky

Podle poslance Evropského parlamentu Jaromíra Štětiny sankce uvalené na Rusko příliš nezmění. Ukrajinu je podle něj potřeba podpořit vojensky dodávkami munice a zbraní. Štětina o tom hovořil na rádiu ZET v souvislosti s jeho zařazením na ruský sankční seznam osob, ve kterém figuruje dalších devětaosmdesát Evropanů.

Rusko předalo v sobotu Evropské unii sankční seznam, na kterém se mimo Štětiny objevili také Štefan Füle, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina a Marek Ženíšek.
„Já jsem potěšen, že jsem v dobré společnosti, jsou tam veliká jména evropské politiky a celá řada slušných a vzdělaných lidí z Evropského parlamentu. Myslím si, že to co udělal Vladimir Putin, je nahrávka na smeč, kterou bychom měli využít. Neměli bychom dovolit jakékoli úvahy o snížení sankcí nebo dokonce o jejich zrušení,“ řekl Štětina na rádiu ZET.
Štětina se domnívá, že členské státy Evropské unie, které dříve patřily do bývalého sovětského bloku, by měly přesvědčit své unijní kolegy, o co Rusku skutečně jde. Důležité je zdůrazňovat, že celý ukrajinský Majdan měl protikomunistický a protisovětský charakter.
Majdan byl podle Štětiny zpočátku poklidným povstáním. Celá situace se zdramatizovala ve chvíli, když bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč označil všechny účastníky protestů za zločince. V tom okamžiku se klidná demonstrace proměnila v krvavou řežbu. „To, co se na Majdanu odehrávalo, je velká hrdinská epopej a velké probuzení ukrajinského národa,“ uvedl Štětina.
Podle poslance Evropského parlamentu potřebuje Ukrajina vojenskou pomoc. Dobrovolnické oddíly, takzvané bataliony, si podle Štětiny zasluhují dodávky zbraní a munici. „Těm je zapotřebí pomoci. Ti kluci bojují v sandálech, nemají čím střílet, a přesto statečně Ukrajinu brání,“ sdělil Štětina.
Štětina se také zmiňuje o jeho bývalé práci zpravodaje v Moskvě. Tu zahájil počátkem ledna 1990 a vykonával ji po dobu deseti let. V roce 1999 překročil ilegálně hranice Ruské federace s Čečenskem.
„Ruská armáda vraždila civilní obyvatelstvo v Čečensku. Neprodyšně Čečensko uzavřela. Nebyly žádné zprávy o tom, co se tam děje. Proto jsem pěšky z Gruzie přešel Kavkaz do Čečenska. Tenkrát jsme s několika zahraničními kolegy odtamtud podávali zprávy, co se tam děje,“ uvedl Štětina.
Od roku 2000 je Štětina považován v Rusku za takzvanou „personu non grata“, což znamená, že je doslova nežádoucí osobou. Štětinovo jméno tedy také figuruje na seznamu nepohodlných ruských novinářů.
Evropa by neměla brát na lehkou míru další hrozby ruské intervence do jiných zemí. Štětina říká, že strach pociťují pobaltské země, jako je Litva, Lotyšsko nebo Estonsko. Ruský prezident Vladimir Putin se mnohého nebojí. Tento fakt dokazuje jeho porušování mírových dohod z Minsku nebo nová ofensiva na Donbas.
„S jídlem roste chuť a tomu se musíme řádně postavit, protože jde i o nás,“ dodal Štětina.

Rozhovor si můžete přehrát zde.