Europarlament odsoudil Rusko za agresi, chce bojovat s jeho propagandou

Evropský parlament chce politickým stranám zakázat financování z Ruska a dalších zemí mimo Evropskou unii. Míní též rázněji bojovat s ruskou propagandou. Poslanci schválili ostře formulovanou zprávu, která konstatuje, že Moskvu už nelze kvůli zapojení do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a protiprávní anexi Krymu považovat za strategického partnera.
Zprávu připravil zástupce největší lidovecké frakce v EP Litevec Gabrielius Landsbergis. Pro hlasovalo 494 poslanců, proti bylo 135.

Rusko je v dokumentu označeno za agresora a narušitele demokratických pořádků, který „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a který úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství”.

Zákaz financování stran z Ruska
Součástí textu je i výzva Evropské komisi, aby „předložila návrh právního předpisu zakazujícího financování politických stran v EU politickými nebo hospodářskými subjekty mimo EU”.

Pokud by takové nařízení nakonec vstoupilo v platnost, dotklo by se řady krajně pravicových a nacionalistických evropských stran, které podle médií získávají v Rusku výhodné půjčky, což je případ francouzské Národní fronty Marine Le Penové.

Boj s propagandou
Poslanci rovněž tlačí Evropskou komisi k intenzivnějšímu boji s ruskou propagandou a vyjadřují nesouhlas s tím, že se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století”.

„Nehodláme se smířit s tím, že Putinovo Rusko a jím kontrolované sdělovací prostředky bezostyšně manipulují s historickými fakty se zjevným záměrem vyvolat v ruské společnosti protizápadní nálady a upevnit tím její loajalitu k agresivní politice Putina na Ukrajině,” uvedl europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN).

„Rusko nevede válku jen na východoukrajinských bojištích, ale i na internetu a ve sdělovacích prostředcích… Naléhavě proto potřebujeme společnou strategii proti ruské propagandě, abychom v informační válce s Ruskem netahali za kratší konec,” dodal. Nedávno ruská státní televize uvedla dokument, kde se obhajovala invaze bratrských armád do Československa v roce 1968. [celá zpráva]

To vyvolalo značné pobouření. [celá zpráva]

Do Landsbergisovy zprávy se prostřednictvím pozměňovacích návrhů dostala i kritika na adresu Moskvy za černou listinu se jmény 89 Evropanů včetně čtyř Čechů, kteří mají kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině zakázaný vstup na ruské území. Je mezi nimi právě Štětina.