Evropské strany již asi peníze z Ruska nepřijmou. EU to chce zakázat

Evropský parlament chce politickým stranám zakázat financování z Ruska a dalších zemí mimo Evropskou unii a a chce důrazněji bojovat s ruskou propagandou. Vyplývá to z ostře formulované zprávy o situaci ve vztazích s Ruskem, kterou europoslanci schválili. Dokumentu mimo jiné konstatuje, že Moskvu už nelze kvůli jejímu zapojení do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a protiprávní anexi Krymu považovat za strategického partnera.

Zprávu připravil zástupce největší lidovecké frakce v EP, Litevec Gabrielius Landsbergis, a podpořila ji valná většina hlasujících poslanců: pro jich bylo 494 a proti 135. Rusko je v dokumentu označeno za agresora a narušitele demokratických pořádků, který „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a který úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství“.
Součástí textu je i výzva Evropské komisi, aby „předložila návrh právního předpisu zakazujícího financování politických stran v EU politickými nebo hospodářskými subjekty mimo EU“.
Pokud by takové nařízení nakonec vstoupilo v platnost, dotklo by se řady krajně pravicových a nacionalistických evropských stran, které podle médií získávají v Rusku výhodné půjčky. Loni například dostala vysokou půjčku od ruské banky francouzská Národní fronta Marine Le Penové.

„Oblast financování politických stran neupraveného podle evropského práva představuje významné riziko,“ uvedl český europoslanec Stanislav Polčák z lidovecké frakce EPP. Podle něj není dobře, že se nechává na libovůli vnitrostátních právních řádů, zda omezí nebo zakážou přijímat dary a půjčky od zahraničních subjektů mimo Evropskou unii.
Český právní řád už přijímání darů od subjektů ze zahraničí zakazuje, půjčky v zahraničí možné jsou, strany ale o nich musejí zveřejnit podrobnosti.
Do Landsbergisovy zprávy se prostřednictvím pozměňovacích návrhů dostala i kritika na adresu Moskvy za černou listinu se jmény 89 Evropanů včetně čtyř Čechů, kteří mají kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině zakázaný vstup na ruské území.
Informační válka
Poslanci rovněž tlačí Evropskou komisi k intenzivnějšímu boji s ruskou propagandou a vyjadřují nesouhlas s tím, že se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století“.
„Nehodláme se smířit s tím, že Putinovo Rusko a jím kontrolované sdělovací prostředky bezostyšně manipulují s historickými fakty se zjevným záměrem vyvolat v ruské společnosti protizápadní nálady a upevnit tím její loajalitu k agresivní politice Putina na Ukrajině“, uvedl europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN).
„Rusko nevede válku jen na východoukrajiských bojištích, ale i na internetu a ve sdělovacích prostředcích… Naléhavě proto potřebujeme společnou strategii proti ruské propagandě, abychom v informační válce s Ruskem netahali za kratší konec,“ dodal.