ZKRAJE TÝDNE
Dostal jsem v polovině listopadu,prakticky ve stejný den,,dva dopisy. Jejich autory dělí půlstoletý generační rozdíl,,obecný pohled na svět,dikce i styl. Spojuje je námět:oba hovoří o Komunistické straně Čech a Moravy. Autor prvního e-mailu se jmenuje Mgr. Václav Bartoš (narozen v roce 1974). Formuluje přesně a z jeho úvah je znát formulační talent a schopnost argumentace. Své námitky proti právnímu postihu KSČM v dnešní době shrnuje do dvou zřetelných tezí:
„Pokud jsme zastupitelskou demokracií,tak nevím,jakým právem by měla být zakazována strana,kterou stabilně volí 15 až 20 procent voličů…
Patřím k těm mladším voličům komunistů, kteří jsou přesvědčeni,že neoliberální kapitalismus celosvětově selhává a že řada marxistických myšlenek vůbec není k zahození a zřejmě ještě dojde k jejich uplatnění,respektive rehabilitaci.“
Druhý dopis,,formulovaný prostými slovy,mi napsal muž,který se narodil v roce 1925,,člověk,kterého si velmi vážím už dlouhá léta,od chvil,kdy k nám z Vídně v osmdesátých letech hovořil na vlnách Hlasu Ameriky:
„Vážený pane senátore,,naprosto s Vámi souhlasím,že by KSČM měla být postavena před soud. Udělali jsme po listopadu spoustu chyb,ale uznání této zločinecké organizace patří k těm nejhorším. Tento můj názor můžete kdykoli citovat. Srdečně VášIvan Medek.“
První z pisatelů mluví o zákazu komunistické strany,druhý pak o nutnosti postavit KSČM před soud. Jako by tím vystihli smysl usnesení přijatého letos koncem října Senátem Parlamentu České republiky. Senát v něm vyjadřuje znepokojení nad tím,že existují důvodná podezření,že Komunistická strana Čech a Moravy porušuje zákon a ústavu. Vyzývá vládu,aby tato podezření nechala prošetřit Nejvyšším správním soudem,který je k tomu podle záko-na o politických stranách příslušný. Je to svým způsobem usnesení bezprecedentní a vážné, v novinářské dikci by se dalo popsat například titulkem:Horní komora parlamentu chce postavit KSČM před tribunál.
V usnesení Senátu není ani slovo o zákazu KSČM,o kterém mluví Mgr. Bartoš. Mluví se tam o soudu,který zmiňuje pan Medek.. Slovo zákaz vztahující se k nějaké politické straně a hnutí nášprávní řád nezná. Soud může politickou stranu,pokud shledá,že porušuje zákon či ústavu,rozpustit. Ani Senát,ani vláda to udělat nemohou,zákon je v této věci zcela jasný.
Jsem jedním z autorů senátní zprávy,kterou Senát vládě postoupil. Námitky,které vznáší pan Bartoš,jsme ani nezkoumali,protože to nebylo naším úkolem. Zato jsme vládě sdělili,že KSČM podezíráme zejména z porušování článku 5 Ústavy ČR:
„Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“Odmítání či neodmítání násilí je úhelný kámen posuzování ústavnosti KSČM. Ta násilí neodmítá,v mnoha oficiálních dokladech se s odvoláním na základní pilíře své praktické činnosti odvolává na zločinnou praxi Marxe a Lenina,adoruje násilí své předchůdkyně KSČ. Moudrý muž Ivan Medek má pravdu:Nechť rozhodne soud, zda jsou podezření českého Senátu oprávněná.
Foto popis| Jaromír Štětina