Divadelní festival nabídne příběhy lidského utrpení i vzdoru

KARLOVY VARY Až do konce listopadu poběží v Karlovarském městském divadle už třetí ročník divadelního festivalu Best Fest. Do jeho programu byly zařazeny nejlepší inscenace z dovezené i domácí divadelní tvorby. Diváci už viděli představení pražských scén, jako je mimo jiné Divadlo ABC, Viola, Divadlo Na Jezerce, Činoherní klub či Ungelt, ale i hradecké Klicperovo divadlo či brněnské Divadlo Husa na provázku. Do festivalu byla zařazena i premiéra činohry Karlovarského městského divadla, kterou je hra Axela Hellsteniuse Chvála bláznovství aneb Elling a Kjell.
Dříve, než bude festival zakončen vynikající hrou Klause Manna Mefisto v podání Divadla Pod Palmovkou, nabídne divákům dvě inscenace karlovarského Divadla Dagmar. Obě budou uvedeny v jednom večeru – v pondělí 26. listopadu, v režii Hany Frankové a Jana Hniličky a za hudební spolupráce Karla Šimandla.
První polovina večera, nazvaná Pozdravuj všechny doma, je scénickou kompozicí na téma jáchymovského gulagu, čerpající z jeho bohaté literatury. Místo divadla v pravém slova smyslu sleduje divák jen řetěz dramatických událostí, které vězni prožívají od časného probuzení do chvíle, kdy zmoženi únavou usínají. Jen chvíli předtím se z jejich paměti vynořují vzpomínky na domov, na jejich drahé. Na kousky papíru se píší dopisy, ale i dojmy a dokonce verše.
Na to není čas ve dne, kdy muklové svázáni v pochodující „ruský autobus“ míří k těžké práci v dolech. Emocionálně silná je scéna, kdy hladoví lidé stojí dlouhé hodiny ve sněhu a mrazu zrovna v den, kdy se jejich drazí doma připravují na Vánoce. Stalo se skutečně v roce 1951, kdy vězňové tábora Rovnost na Jáchymovsku museli o Štědrém dni být venku od sedmi hodin ráno do šesti hodin večer. V tomto strhujícím příběhu účinkují vedle známých tváří divadla i hosté, kteří spoluvytvářejí sedmnáctičlennou skupinu lidí, které živí při životě jen naděje.
Jiné prostředí, jiná životní situace. A přece jde v druhém představení, nazvaném Maršo vorilja, o totéž. Člověk, trpící ponížením, strádáním i hladem, člověk, který byl připraven o svůj domov a o své blízké. Dvě čečenské ženy přicházejí na holou scénu, v ruce jen pár rekvizit a v srdci těžko vyslovitelnou bolest. Přišly o všechno a zbývá jim jediné – vzpomínky na prožité štěstí a víra, že možná zůstanou na živu. Síla myšlenky a herecké umění Jany Frankové a Hany Frankové se tu spojuje v naléhavé sdělení o touze po svobodě, která dodává odvahu přežít a neztrácet naději. Příběh čerpá z literárních předloh Petry Procházkové, Jaromíra Štětiny, Anny Politkovské a jiných autorů.

***

Dříve, než festival skončí, nabídne divákům dvě inscenace karlovarského Divadla Dagmar.

Foto popis| Maršo vorilja Jana Franková a Hana Franková (zleva) v inscenaci Divadla Dagmar.
Foto autor| Foto archiv divadla

O autorovi| Anna Fidlerová, autorka je spolupracovnicí redakce

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – karlovarský kraj