Další rozruch kolem Čunka

„Buď je vina na straně pana Čunka a pak ve vládě setrvat nemůže. Nebo se naše policie dopustila neuvěřitelného omylu, tragické chyby, a pak musí padnout řada hlav,“ komentoval před několika týdny poněkud nešťastně prezident republiky Václav Klaus aféru předsedy KDU-ČSL. Po čase zdánlivě jeho slova nabývají na aktuálnosti. 

Řeč je o člověku vyskytujícím se mezi trojicí mužů, kteří se nedávno měli pokusit uplatit právě Urbanovou, aby svojí výpovědí pomohla Čunkovi. Navíc kontroverzní podnikatel Vaškůj byl zapleten do podezřelých obchodů s lehkými topnými oleji. Tedy do „byznysu“, ve kterém stát přišel o miliardy, a ve kterém mizeli tzv. bílí koně. Pro Jiřího Čunka je tudíž poněkud nešťastné, že se ho snaží očistit právě takovýto typ člověka. Může to oprávněně vyvolávat spekulace, proč se tak snaží.

Vraťme se ale ke zmiňovaným kopiím e-mailové korespondence korunní svědkyně Urbanové. Internetoví znalci tvrdí, že může jít o podvrh a že prakticky nelze stoprocentně ověřit hodnověrnost zmiňovaných dokumentů. Právníci zase namítají, že takovýto důkaz nemůže mít u soudu valnou hodnotu. Takže i nadále existuje možnost jak Čunkovy viny, tak i komplotu proti němu. V souvislosti s e-mailovou korespondencí je zajímavé, že sama Urbanová přiznává, že soudní znalkyni odpovídala na dvě otázky, které jí položila prostřednictvím elektronické pošty. Rovněž vyšetřovateli případu údajně poslala jeden e-mail. Nakolik je takováto komunikace běžná, to může zhodnotit státní zástupce případně soudce, pokud k němu případ doputuje. Podle všeho se o práci vyšetřovatele zajímá Inspekce ministra vnitra. Rovněž ona může posoudit, zda jeho práce odpovídá normám.

Každý mediální rozruch kolem případu vicepremiéra musí působit na aktéry této kauzy. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, zda je vydáván za nátlak na průběh vyšetřování, nebo za snahu další diskreditace šéfa lidovců. Z tohoto úhlu pohledu by bylo dobré, kdyby došlo k ráznému posunu. Tedy, aby buďto státní zástupce stíhání Jiřího Čunka zastavil, nebo obžalobu předal soudu. Poněkud absurdně se v této souvislosti jeví úvahy senátora Štětiny, že by horní komora mohla znovu jednat o Čunkově imunitě a o jejím případném navrácení. Nejsem ústavní právník, takže nevím, zda je to vůbec možné. Řekl bych, že spíše ne. Pokud by to teoreticky šlo, byl by to nešťastný krok.

I přes nejrůznější podivnosti, které kauzu provázejí, by měla být dotažena do konce standardní cestou. Pokud bychom měli přijmout teorii, že lze zmanipulovat celé vyšetřování i následné soudní řízení včetně nejrůznějších opravných kroků, pak bychom rovnou mohli rezignovat na život v tomto státě. Čistě teoreticky, je-li skutečně předseda KDU-ČSL obětí komplotu, pak právě jeho případ by mohl pomoci k odhalení mechanismu, jak takové spiknutí funguje a na čem je založeno. Potom by se dala nastavit pravidla tak, aby podobná selhání byla jen velmi obtížně možná.

Zkrátka nemělo by padnout jen pár hlav, použiji-li slova prezidenta. Znovu opakuji, jde pouze o spekulaci, protože celá kauza nedospěla ještě ani k definitivnímu výroku státního zástupce. K němu by mělo dojít do konce května. Poputuje-li celý případ k soudu, lze očekávat oživení polemiky o tom, zda by měl Čunek rezignovat na vládní funkce. Ta by se odehrála v období, kdy by měl kabinet prosazovat reformní návrhy ve sněmovně. Kauza Čunek by se tak mohla stát rozbuškou, která by mohla rozmetat vládní koalici. Samozřejmě záleží opět na úhlu pohledu, aby si člověk odpověděl na otázku, zda o to jde víc, než o údajnou Čunkovu korupci.