Čunka bude mít na starosti Hučínův „kat“

Případ vicepremiéra a senátora KDU-ČSL Jiřího Čunka bude mít na starosti státní zástupce Radim Obst, který se zasadil o věznění bývalého agenta Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimíra Hučína. Poukázal na to senátor Jaromír Štětina (za SZ), podle něhož je dozorující žalobce Obst „bývalý komunistický kolaborant“ kvůli kontaktům se Státní bezpečností (StB). Obává se proto i ovlivňování Čunkova případu, který pokládá za zpolitizovaný.

O politických souvislostech kauzy byli přesvědčeni i další senátoři, kteří na rozdíl od Štětiny podpořili Čunkovo vydání. Nejvíce si senátoři stěžovali na únik informací, podle Daniely Filipiové (ODS) byly možné jen od policie, podle Jiřího Lišky (ODS) možná za úplatu. Zákonodárci se dožadovali nápravy. Podle Josefa Vaculíka (KDU-ČSL) by měla kauzu prošetřit Inspekce ministra vnitra.

Vicepremiér, předseda KDU-ČSL a senátor Jiří Čunek bude trestně stíhán pro podezření z korupce. Senát ho těsnou většinou zbavil imunity, aby bylo možné prošetřit, zda před pěti lety jako vsetínský starosta přijal půlmilionový úplatek. Vicepremiér bude prvním trestně stíhaným členem české vlády.

Čunek znovu řekl, že na své funkce rezignovat nehodlá a udělá vše pro to, aby se vyšetřování nedotklo ministerstva pro místní rozvoj, které vede. Pro jeho vydání bylo 38 ze 72 přítomných senátorů. Proti bylo 26 členů horní komory. Osm senátorů se hlasování zdrželo, mezi nimi i Čunek, byť před dvěma týdny sám požádal o zbavení imunity.

Po hlasování řekl, že výsledek čekal a respektuje ho. „Všechny důkazy, které mám, svědčí jednoznačně o mé nevině. Lituji jen, že jsem o ně nebyl doposud požádán. Pak, si myslím, že ta kauza mohla být uzavřena dokonce dnes,“ řekl Čunek krátce poté, co mu senátoři odejmuli imunitu.

Zdá se mu, že jeho případ je zpolitizovaný. „Jestliže jsem osm let starostou a osm let jsem neměl žádný problém, tak pak ve chvíli, kdy se stanu senátorem, který začne stoupat na politickém poli výš, se to začne objevovat, pak se mi to zdá zvláštní,“ prohlásil.

Těsnému výsledku hlasování, kdy pro vydání bylo třeba souhlasu nejméně 37 členů horní komory, předcházela více než dvouhodinová debata. Její účastníci poukazovali především na politické souvislosti případu. Přesto ale většina vystupujících podpořila vydání Čunka, aby se mohl dostatečně očistit. Vicepremiér sám o své vydání dříve požádal, tuto žádost nezopakoval. „Chtěl jsem uvádět už jen to, co je důležité pro Senát,“ poznamenal k tomu později.

Čunek obvinění popírá a pokládá je za naprosto nespravedlivé. Senátorům nabídl dokumenty, které podle něj dokládají původ jeho peněz a dokazují, že k přijetí údajného úplatku nebyl žádný důvod. „Rodinné úspory před mým vstupem do politiky činily 2,5 milionu korun, od žádného strýčka jsem si nic nepůjčil,“ uvedl. Podotkl, že těsně před zahájením stavby rodinného domu za 3,3 milionu korun si vzal u Komerční banky hypoteční úvěr ve výši 1,7 milionu korun. Originály dokladů o původu celkem 4,2 milionu korun byl ochoten ukázat pouze senátorům, kteří o to projeví zájem. Předseda senátorů SNK Josef Novotný poté uvedl, že uspořené peníze Čunkových pocházejí „z výdělečné činnosti a z nakládání s majetkem v rámci širší rodiny“.

Dokumenty se chystá předložit i policii, s níž chce maximálně spolupracovat. „My jsme jasně prokázali, že všechny potřebné peníze jsme v zásadě měli a ty, co jsme neměli, jsme si řádně půjčili hypotékou,“ zdůraznil. Média spekulují o tom, kde vzala jeho manželka 900.000 korun na vybavení své ordinace. „Ona má příjmy a má doklady na to, aby to doložila,“ uvedl. V prokazování peněz nehodlá jít před rok 1998.

Mladá fronta Dnes napsala, že Čunkovi mají „nesrovnalosti“ v rozpočtu – v letech 2000 až 2002 investovali do rodinného domu, pozemků a ordinace 4,5 milionu korun, ale jednoznačně doložit jsou prý schopni jen 2,7 milionu korun, z čehož 1,7 milionu je hypotéka a zbytek úspory.

Policie Čunka podezírá, že zhruba půlmilionový úplatek dostal od realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti Vsetínské byty. Realitní firma ale podle Čunka získala tuto společnost nakonec mnohem dráž, než za kolik ji původně měla získat. Čunek uvedl, že se jednalo o projekt prodeje 657 bytů jejich nájemníkům, bytů, které město získalo od zkrachovalé Zbrojovky Vsetín. Kvůli prodeji na základě výběrového řízení město se souhlasem zastupitelstva založilo s H&B Real společnost Vsetínské byty, v níž mělo většinový podíl.

Původně chtělo podíl prodat realitní firmě po ukončení prodeje bytů za 51.000 korun, nakonec však rozhodlo o prodeji za znalcem stanovenou cenu, která byla přes sedm milionů. „Jakýkoli důvod korupčního jednání je naprosto vyloučen,“ uvedl Čunek s tím, že kroky schválilo zastupitelstvo. „Navíc údajná korupce měla být provedena až za necelé čtyři měsíce po úplném vystoupení města ze společnosti, což je samo o sobě absurdní,“ dodal.

Šéf lidovců Čunek již dříve uvedl, že případ pokládá za sehranou partii, z níž prý čiší záměr připravit ho o funkce. K rezignaci ho už vyzvala ČSSD.

Pro zbavení Čunka imunity hlasovalo patnáct senátorů ODS, všech jedenáct přítomných senátorů ČSSD, čtyři členové Klubu otevřené demokracie, čtyři lidovci, tři zástupci klubu SNK a jediný přítomný komunista Eduard Matykiewicz. Kromě Čunka se hlasování zdrželo šest občanských demokratů a Václava Domšová z klubu SNK.

Proti bylo patnáct senátorů ODS, šest lidovců, tři členové Klubu otevřené demokracie a dvě členky frakce SNK. Patřili k nim Čunkovi vládní kolegové Alexandr Vondra, Václav Jehlička a Karel Schwarzenberg. Ve stejné skupině byla i Liana Janáčková, starostka ostravského obvodu, kterou Senát před rokem odmítl vydat k opakovanému trestnímu stíhání pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Čunek je pátým senátorem, kterého horní komora vydala k trestnímu stíhání. Před čtyřmi lety tak učinila v případech Vladimíra Železného a Alexandra Nováka; jejich kauzy ještě nebyly soudně uzavřeny.

Autor: ČTK