Případu lidoveckého šéfa Jiřího Čunka se ujímá žalobce bulharského původu Arif Salichov, zkušený právník a autor několika románů. Než nastuduje všechny spisy, může Čunek získat čas na protitahy.
Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek a s ním i celá vláda se mohou těšit na klidné prázdniny. Kdyby se jeho kauza vlekla alespoň dosavadním tempem, bylo by za několik dnů jasné, zda lidovecký šéf půjde kvůli podezření z přijetí úplatku před soud. Schylovalo se k velké vládní pohromě. Na konci minulého týdne však nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká rozhodla, že případ odebere dosavadnímu žalobci Radimu Obstovi z Přerova; případu se ujal jihlavský státní zástupce Arif Salichov. Střídání nastane i na postu vyšetřovatele. Pro šéfa lidovců to znamená, že si na několik týdnů může oddechnout.
Loni po Čunkově zvolení do čela lidové strany nezačaly případ řešit úřady ve Vsetíně. Na tamní radnici měl tehdejší vsetínský starosta převzít téměř půl milionu korun „všimného“ za obchod s firmou HB Real. Kvůli možným vazbám mezi bývalým starostou, policisty, žalobcem a soudci krajský státní žalobce kauzu rovnou přesunul do Přerova. Podle Vesecké však nebyl lidovecký šéf v nejlepších rukou ani tam. Policisté prý neměli právo zkoumat Čunkovo chování před rokem 2002. Vyšetřovatel navíc udělal chybu, když si s Marcelou Urbanovou, hlavní svědkyní proti Čunkovi, vyměňoval e-maily a domlouval se s ní na svědecké výpovědi. Žalobce Obst nevadil jen Vesecké, ale i aktivistům vedeným senátoremJaromírem Štětinou. Poukazovali na vztahy jeho rodiny s komunistickou StB a vinili ho, že se k bezpečnostní prověrce dostal podvodem.
Není vyloučeno, že stejnými útrapami projde také nový dozorce nad kauzou. Antikomunisté se do něho pustili již před deseti lety na stránkách Necenzurovaných novin. „Byl to právě soudruh Arif Salichov, který nelítostně pronásledoval na sklonku Husákova režimu signatáře Charty 77,“ napsal architekt Pavel Hrůza. Salichov skutečně pracoval jako předlistopadový prokurátor. Ke své minulosti se však obsáhle vyjádřil na stránkách regionálního tisku: „Já jsem za totality vždycky dělal obecnou kriminalitu. Dostal jsem do vězení dva vrahy, desítky násilníků, stovky zlodějů. Nemám se za co stydět.“ V justici Salichov získal vyšší post až ve druhé polovině devadesátých let, kdy se stal náměstkem nejvyšší žalobkyně. Později si ho státní zástupci zvolili za předsedu své unie, pracoval také jako šéfredaktor jejich časopisu. Mimo to vydal několik povídkových knih a románů. Poslední z nich nese název Pičky a Gorodky. Jde o eroticky laděný příběh, který se odehrává na pozadí událostí roku 1968.
***
Topolánkův time-out
Premiérovi Mirku Topolánkovi se minulý týden muselo ulevit hned nadvakrát: dostal reformní balík do dalších jednání a navíc se konec korupční aféry vicepremiéra Jiřího Čunka odložil na neurčito. Topolánek už dříve naznačoval, že Čunek půjde z vlády, pokud ho žalobce postaví před soud. Skoro jistě by tím rozboural koalici. Kdyby tak neučinil, hrozil odchodem ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Výměna na postu žalobce musela vládě přijít vhod. O to více je rozčilena opozice, ČSSD považuje výměnu žalobce za snahu vlády zamést Čunkův případ pod koberec. Místopředseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka hovořil o „odumírání právního státu“. Levicoví poslanci opustili na protest páteční jednání sněmovny a chtějí vyvolat hlasování o důvěře vládě.
Foto popis| Dílčí úspěch pro Čunka i pro Topolánkovu vládu. Za rozhodnutí šéfky žalobců Vesecké mohou být oba politici vděčni.