Kauzy Vladimíra Hučína a Jiřího Čunka jsou spojené nádoby. Byli to právě přerovští státní zástupci a policisté, kteří v letech 2000 až 2007 Hučína ničili, snažili se mu přišít sedm trestných činů na základě falešných obvinění, dokázali ho držet rok ve vězení a systematicky se pokoušeli ho šikanou umlčet.
Hučínovská kauza v kostce: Před listopadem 1989 si za své osobité a nekompromisní vystupování proti komunismu vysloužil výslechy, bití, vězení v nejtěžších věznicích. Po převratu byl členem a předsedou občanských komisí v Přerově, později se stal důstojníkem tehdy federální Bezpečnostní a informační služby.
Pustil se do práce a systematicky se jako zpravodaj BIS zabýval levicovým extremismem na severní Moravě, případy neoprávněných získání bezpečnostních prověrek, včetně bezpečnostních prověrek státních zástupců a policistů, kontakty představitelů KSČM a sociální demokracie s extremistickými organizacemi. Mimo jiné se také podílel na vyšetřování bombových útoků v Přerově. „V roce 2000 přijel tehdy vedoucí pracovník BIS František Bublan na expozituru BIS v Olomouci a odvolal mne z týmu Výbuch,“ říká Vladimír Hučín. Hučínovy akce jsou vedením BIS ukončeny, svazky dokumentující Hučínovu činnost uzavřeny a uloženy v archivu BIS. „Byl jsem tehdy přinucen svazky uzavřít, čímž bylo znemožněno odhalení pachatelů bombových útoků na Přerovsku, za nimiž stála krajní levice,“ říká Hučín. Bezpečnostní a informační služba se podílí na vykonstruování Hučínových obvinění. Hučín je ze služeb BIS propuštěn.
Komu Hučín při své zpravodajské práci šlapal na paty, je skryto ve svazcích, které zpracovával. Z těch, které Hučín uváděl na soudních stáních i při svých vystoupeních na půdě parlamentu, jmenujme tyto: Silon, Špunt, Dýka, Hrob a zpravodajské materiály získané od zdrojů s krycími kódy „400“ a „Jiný“. Hučínova zpravodajská práce se začala dotýkat řady osobností veřejného a politického života severní Moravy, včetně členů a představitelů tehdy vládnoucí sociální demokracie.
Hučín je přesvědčen, že to byla především garnitura Stanislava Grosse, která ho potřebovala umlčet. Stanislav Gross skutečně projevoval silnou averzi k Vladimíru Hučínovi. Jeho nezapomenutelný výrok byl pronesen v únoru 2002 v televizním pořadu Kotel. „Budete se všichni divit, vy, kteří se zastáváte Hučína, až zjistíte, jaké trestné činy spáchal. Soud bude veřejný,“ řekl tehdy ministr vnitra Stanislav Gross. Za zmínku stojí, že soud veřejný nebyl, BIS se všemocně snažila, aby veřejnost byla dezinformována.
Skutečné ovlivňování kauzy Hučín ze strany sociálně demokratické vlády pak dokumentuje projev jednoho ze soudců, kteří řešili Hučínova obvinění. Minulý rok na jaře JUDr. Anton Bucheň na soudním stání v Přerově řekl: „Doufám, že se nedopustím nějakého ohrožení státního tajemství, když řeknu, že případem Vladimíra Hučína se tehdy zabývala vláda, která dala pokyn BIS, aby jej řešila.“ Materiál, na nějž se Bucheň odvolává, je nyní v utajeném režimu uložen v Ostravě. Je jasným důkazem koordinace postupu sociálních demokratů a BIS proti neovladatelnému Hučínovi.
Tatáž parta, tentýž tón
Řada osob v orgánech činných v trestním řízení plnila úmysly sociálně demokratické vlády. Tón, který tehdy představitelé sociální demokracie používali vůči Hučínovi, velmi připomíná tón, který používají vůči Jiřímu Čunkovi. Tatáž přerovská parta, ničící prestiž české policie a státních zastupitelství, která „rozpracovávala“ Hučína, se s vervou pustila do Čunka, jenž býval taktéž členem občanských komisí. Obdivuhodná shoda náhod: dozorujícím státním zástupcem ve věci Čunka se stává Mgr. Radim Obst, který naplňoval záměry sociální demokracie, když jako prokurátor bránil Hučínovým rehabilitacím. Policie a přerovské státní zastupitelství natahuje kauzu více než půl roku s takovým zápalem, že stačí nasekat tolik procesních chyb, až musí být žalobce vyměněn.
Současná BIS má dnes tolik informací k tomu, aby byly odkryty praktiky KSČM a sociální demokracie v krytí bývalých spolupracovníků a pracovníků StB na Moravě, že by to stačilo na odražení útoků na nejvyšší státní zástupkyni a rozbití teze Jiřího Paroubka o politickém pozadí výměny Čunkova žalobce. Jen je dát v plen veřejnosti. Nový státní zástupce by mohl začít v klidu pracovat a pak Čunka buďto obžalovat, nebo případ odložit. Odtajnění materiálů zde jmenovaných by zřejmě způsobilo menší zemětřesení. Pomohlo by však vyvětrat nepříjemný pach. Komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu BIS by měla překonat svůj formalismus a pořádně si utajované materiály prostudovat. Zdá se, že má vůli konat: na tuto středu si předvolala kpt. Vladimíra Hučína a pplk. Petra Částečku, dřívějšího Hučínova nadřízeného.