ZÁKULISÍ
Novinář, válečný zpravodaj, spisovatel a senátor Jaromír Štětina uvede ve středu na světlo světa svou novou knihu. Román inspirovaný ruskou realitou se jmenuje Bastardi a vydalo jej Nakladatelství Lidové noviny.
Těšil jsem se na okamžik, kdy budu poprvé držet hotovou knížku v ruce. Stalo se tak minulý týden. Byla oranžová, teplá, ani tlustá ani tenká, ani drahá ani laciná, voněla tiskárnou. Otevřel jsem ji a místo radosti jsem pocítil škubnutí u srdce. Její hrdinové už mě nepotřebovali.
Dost mě to naštvalo.
Tři roky se spolu radíme, probírám s nimi každý detail, lížem si spolu rány, foukáme si bolístky, když je nám zle, radujeme se dohromady a oni mě najednou pošlou k šípku. Srazili mi hřebínek nafoukaného stvořitele: už nerozhoduju, kdo se do koho zamiluje, nerozhoduju, kdo zemře ve válce či ve filtračním táboře, kdo přežije, co se stane s dítětem narozeným ze znásilnění, už nemám právo hníst jejich osudy z písmen, slov a odstavců. Už své hrdiny nespřádám, už si o nich můžu jen přečíst. Jednou to udělám, abych zjistil, jak před soudem času obstála krásná čečenská teroristka Karin Achmadovová, která se rozhodla, že vyhodí do luftu Leninovo mauzoleum v Moskvě, jak nesla tíhu carského rozsudku kněžna Marie Volkonská, žena vzácného charakteru, co dělá obyčejnej ruskej policajt Kuzma Kuzmič, který mi pomohl knihu vyprávět.
Dozvím se někdy možná, jak si počíná tajuplný hrabě Saint Germain, procházející staletími s takovou ležérností, jako my procházíme ulicemi. Je to on, který osvítil knihu svým magickým realismem.
Jednou si knížku přečtu, abych se dozvěděl, co v knize vítězí: princip odpuštění, nebo princip zla? Knihu se přečtu: je to román o Rusku.