Co by k úspěšnému pozemnímu boji s Islámským státem potřebovali Kurdové

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Kurdové bojující proti Islámskému státu by si přáli od světa zbraně, přesnější navigaci leteckých útoků a také pomoc s výcvikem. To říká Jaromír Štětina, europoslanec zvolený za TOP 09, který se právě vrátil ze Sýrie. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že uprchlickou krizi nelze vyřešit bez porážky takzvaného Islámského státu.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Islámský stát je potřeba poraziti soustředěnou vojenskou akcí pozemní, podporovanou leteckou přípravou. Já jsem se dnes v noci vrátil ze Sýrie, projel jsem tam asi dva tisíce kilometrů „Rodžhavě“, to je severní Sýrie, tam, kde žijí a bojují Kurdové. A já jsem se setkal s kurdským vedením v generálním štábu kurdských ozbrojených sil. A oni jsou schopni ten ISIS porazit, pokud bude koordinovaná letecká příprava. Oni jsou vděčni Američanům, kteří tam bombardují, ale říkají, že je to málo. Pravda je ta, že tam není žádná jiná síla, která v pozemním boji je schopná ISIS, tuhle tu strašlivou sílu temnou zničit. Jsou to jedině Kurdové. Když se zničí ISIS, ustane uprchlická vlna.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Europoslanec Štětina dále řekl, že Kurdy je třeba podpořit. A také upřesnil jak.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Jsou to věci, které jsou v podstatě jednoduché. Já jsem si udělal po tom dlouhém nočním jednání s generalitou kurdských ozbrojených sil takový seznam. Samozřejmě potřebují zbraně. Některé zbraně, který jsme dodali Kurdům, už v Sýrii jsou. Potom potřebují výcvik. Oni mně říkají, my umíme bojovat, ale my bychom potřebovali například takovou tu metodu train and left, to znamená, aby tam přijeli instruktoři, přivezli třeba vybavení počítačový, naučili je dělat, a to tam nechali. To se běžně praktikuje například na Ukrajině ze strany Spojených států.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
A ještě jednou o potřebách kurdských bojovníků.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Co se týče těch dalších požadavků, lepší koordinace bombardování, to vázne. A bylo by dobrý, kdyby tam přijeli pozorovatelé důstojníci. A dále pak potřebují odminování personálních min a potřebovali by detektory výbušnin u sebevražedných atentátníků.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Jaromír Štětina, europoslanec za TOP 09, který se právě vrátil ze severní Sýrie. A poslouchal ho ve studiu Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Vítám, pane Turečku.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
Dobrý den.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Pan Štětina říkal, že by Kurdové byli schopni porazit i pozemsky Islámský stát, nebo ISIL, jak se také říká. Je to reálné, kdyby dostali to, co by potřebovali a o čem byla teď řeč?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
Tak, já chápu, že kurdští představitelé, ať už političtí, nebo vojenští mají přesně takovéto požadavky. A rozumím, že pan Štětina poté, co se vrátil, tak vlastně tlumočí bez jakýchkoliv pochyb to, co tam slyšel, to, co mu řekli. Na druhou stranu, já bych k tomu byl možná trochu skeptický, protože pokud Kurdové mají takovou moc porazit Islámský stát, tak proč už tak neučinili, měli na to skoro dva roky. Vidíme, že ta situace je daleko komplikovanější. A že dokonce ani Kurdové útočící na některé části fronty, zatímco syrská armáda a jiné, a povstalecké skupiny jiné v Sýrii také na Islámský stát na některých místech útočí, v Iráku na něj útočí irácká armáda, podporovaná zase Íránem. A přesto je toto všechno málo. To znamená, evidentně je pravda, že Kurdové jsou velmi významnou silou, která může proti Islámskému státu bojovat, ale rozhodně bych nesouhlasil s tím, že je to jediná síla, která je toho schopná. A už vůbec bych nesouhlasil s tím, že bude-li poražen Islámský stát, tak přestanou problémy s uprchlickou krizí. Protože uprchlíci utíkali ze Sýrie už dávno před vznikem Islámského státu.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Ale to neznamená, že bez ohledu na to, jestli uprchlická krize bude pokračovat nebo ne, že by asi vlastně většina světa uvítala porážku Islámského státu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
To je druhá věc. Co svět uvítá, to je jedna věc. Druhá věc je, co to potom způsobí. Protože kupříkladu já bych vůbec nevylučoval, že ve chvíli, představme si teoreticky, a nebylo by to poprvé, já spíš jaksi odvozuji od zkušeností z jiných částí světa, podívejme se na Libyi, tam byl poražen Muammar Kaddáfí také, to přeci celý svět západní uvítal. A vidíme, co tam máme dnes. Teprve po porážce Kaddáfího Libye začala generovat uprchlíky. A ve chvíli, kdy bude poražen Islámský stát, jakkoliv je to zavrženíhodná organizace, tak vlastně bude, vznikne, nebo může vzniknout jakési mocenské vakuum na třetině území Sýrie, třetině území Iráku. A je otázka, kdo tam bude vládnout místo Islámského státu, zda to bude nějaká mírumilovná Západu nakloněná organizace, nebo tam dojde k další řeži, která naopak vyžene za hranice Sýrie a Iráku ještě více lidí, než dosud.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Říkáte, že kdyby byly na tom tak dobře Kurdové, nebo respektive, že už měli dost času na to, aby ten Islámský stát porazili. Ale přece jenom, možná, že jim k tomu ta, to vybavení a i výcvik schází.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
Ale to bezesporu. Ale když se podíváme na mapu, kde působí Kurdové, a když se podíváme, kde všude je Islámský stát, tak oni skutečně nejsou jediní. A podobně můžeme říci, že vybavení schází irácké armádě, která si o něj také Západu říká. Schází Sýrii, a té ho dodává Rusko. Také k boji proti různým džihádistickým skupinám. Byť některé jsou našimi spojenci v tuto chvíli v Sýrii. Takže ano, Kurdové, oni už dnes jsou velmi dobře vycvičeni, oni jsou v podstatě nejefektivnější. Oni, mimochodem, oni také třeba mají velmi důležitou motivaci. Protože oni bojují o svá území. Kdežto třeba syrská armáda, nebo irácká armáda, ta přeci jenom pořád stojí na rekrutech, na mladých mužích, kteří jsou třeba z úplně odlehlé části té země a najednou mají bojovat proti Islámskému státu, kdesi v Kurdistánu. Tak to nejsou zrovna lidé, kteří by k tomu byli motivovaní. A ostatně viděli jsme loni, jak po tisících utíkali iráčtí vojáci právě před Islámským státem. Což se v případě Kurdů nestalo. Protože ti vlastně hájili své vlastní území.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
A jak je to vlastně s Kurdy? Jsou to různé skupiny, jsou ti například, kteří bojují, bojovali o Kobani, jiní Kurdové, než, než ti původně turečtí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
No, a to, teď jste narazil na velmi zásadní věc, kdy vlastně opravdu nemůžeme tady zacházet do detailů, na to asi nemáme čas. Ale je pravda, že Kurdové prostě jednotní nejsou. Že máme jakousi ideovou spřízněnost mezi těmi levicovými Kurdy z Turecka a těmi, kteří dnes bojují na severu Sýrie. Ale to vůbec neznamená, že by s nimi šli v jednom šiku třeba Kurdové ze severního Iráku. A k tomu vyzbrojování Kurdů, k němuž už se aktivně připojila i Česká republika, vyšla někdy už letos na jaře velmi zajímavá studie, která vlastně ukazuje, že jestliže v uplynulých dvaceti letech se podařilo stabilizovat irácký Kurdistán, to znamená, tam byly dvě významné frakce, Demokratická strana Kurdistánu a Vlastenecký svaz Kurdistánu, které jaksi v jakési patové situaci, v rovnováze nakonec ukončili svou vlastní mimochodem občanskou válku mezi sebou z kraje devadesátých let. Stabilizovalo se to. A do toho teď přicházejí velké zbrojní zásilky ze zahraničí. Nominálně tedy oficiálně k boji proti Islámskému státu. Ale v iráckém Kurdistánu už to vede k tomu, že se znovu prohlubuje rivalita mezi tamními iráckými kurdskými složkami, které se přetahují o ty zbrojní kontrakty. A tak dále. Existuje riziko podle analytiků, že to může vyústit i třeba v to, že Kurdové vlastně posílí na úkor Turkmenů, nebo Arabů. A že to může celé vlastně přispět k dalším střetům do budoucna, které zatím neumíme ještě předvídat.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
A úplně na závěr. Ale v zásadě souhlasíte s tím, že mají být vyzbrojováni?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
Ne. Já, já si nemyslím, že by měl mít kdokoliv na Blízkém východě, já si myslím, že jestli je něčeho na Blízkém východě nadbytek, tak jsou to zbraně.

Ondřej KONRÁD, moderátor
——————–
Říká Břetislav Tureček, já vám děkuju mnohokrát. Mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
——————–
Díky za pozvání.